Spojené státy a Čína se ocitly v závodě s vysokými sázkami o postavení první fúzní jaderné elektrárny připojené k síti, což je soutěž, která by mohla v 21. století přetvořit budoucnost energetiky – a také potenciálně Čínské komunistické straně (CCP) poskytnout ty nejpokročilejší zbraně, jaké si lze představit.
Fúzní reaktor je zařízení vytvořené, aby generovalo energii opakováním toho samého jaderného procesu, který pohání slunce, tj. fúzí atomových jader jako vodík za obrovské teploty a tlaku. Na rozdíl od jaderného štěpení, které k získání energie atomy tříští, proces fúze nevytváří žádné skleníkové plyny a generuje daleko více energie s jen minimálním radioaktivním odpadem s dlouhou životností.
Potenciál fúzní energie je revoluční; mohla by poskytnout téměř neomezenou bez-uhlíkatou energii a přetvořit globální trhy s energií. Fúze, často zvaná „svatým grálem“ čistých energií, produkuje nesmírnou energii bez skleníkových plynů nebo dlouhodobého radioaktivního odpadu, a mohla by se do roku 2050 stát trhem za 1 bilion $.
Spojené státy poprvé fúzi zkrotily roku 1952 při testu vodíkové pumy, ale kontrolovaná plazma pro generování elektřiny stále zůstává problémem. Ač v USA investice do fúzních startupů v poslední době vyrostly na 8 miliard $ – podporované významnými společnostmi jako Amazon, Google a Meta – tak ve státním financování ve stavbě reaktorů vévodí Čína. Peking do fúze investuje asi 1,5 miliardy $ ročně , tj. více než jakákoliv jiná země, a téměř dvakrát tolik, než jaké jsou federální účasti USA v tomto výzkumu, uvádí Úřad věd fúzní energetiky při Ministerstvu energetiky USA.
Čína vede v patentech spojených s fúzí a produkuje 10 krát více absolventů s PhD v oborech věd ohledně fúze a agresivně si zajišťuje kritické materiály jako supravodivé magnety, speciální kovy a polovodiče. K čínskému agresivnímu přístupu patří i konstrukce rychlých reaktorů a experimentální konstrukce, které by v regulovaném prostředí USA nebyly možné.
Roku 2024 odhalily snímky z Planet Labs stavbu ohromného pracoviště laserové fúze . K tomuto zařízení umístěnému v horách Mianyana v jihozápadní Číně patří dóm kontejnmentu dvakrát větší než U.S. National Ignition Facility. Experti poukazují, že by to mohl být hybrid fúze se štěpením, tj. model, jaký je v čínském, státem kontrolovaném systému možný.
Ta země, která první dosáhne dovedení fúze do komerční sféry, získá kontrolu nad kritickým pilířem globální ekonomiky. Američtí senátoři a experti na fúzi volají, aby se dosáhlo v tomto oboru světového vedení, po 10 miliardách $ federálních investic, ale s osekáváním vládních výdajů ve druhém Trumpově funkčním období zůstává budoucnost tohoto financování nejistá. Pokud by Čína v těchto závodech o fúzi vyhrála, tak by v budoucnu dominovala energetickým trhům daleko více, než to dělá se solárními panely, bateriemi elektrických vozidel a s minerály vzácných zemin.
Fúzní energie kromě ekonomických důsledků budí i značné geopolitické a národně bezpečnostní obavy. Kontrola nad fúzní technologií by dala Číně nesmírnou diplomatickou páku umožňující diktovat energeticky závislým národům podmínky, stejně jako to teď dělá se svým téměř monopolním postavením v minerálech vzácných zemin.
Průlom ve fúzi by rovněž mohl pohánět budoucí vojenské infrastruktury včetně námořních plavidel, kosmických systémů a zbraní přímých energií. Schopnost generovat na místě skoro neomezenou energii by revolucionizovala vojenskou logistiku, budování základen, letadlových lodí a i soběstačných kosmických stanic bez nutnosti zranitelných dodavatelských řetězců.
Čínský vývoj hybridních reaktorů pro fúzi se štěpením vyvolává z těchto nových jaderných kapacit obavy, jelikož by tyto systémy mohly rozostřit hranice mezi civilní energetickou výrobou a vojenskými aplikacemi. Ač podle existujících smluv není samotná fúze klasifikována jako zbraňová technologie, tak hybridní reaktory by mohly obcházet smlouvy o nešíření.
Peking by mohl fúzní technologii začlenit do klíčových vojenských výhod, v nichž Lidová osvobozenecká armáda (PLA) už nyní dosahuje značných pokroků, včetně čistě fúzních zbraní , tj. vylepšených termonukleárních hlavic, zbraní směrované energie, pokročilých námořních pohonů, systémů umístěných ve vesmíru, neutronových bomb, elektromagnetických pulzních zbraní (EMP), hypersonických technologií a podmořských bojových kapacit.
Čtvrtá generace jaderných zbraní, včetně čistě fúzních zbraní , představuje značný posuv v jaderných technologiích. Na rozdíl od tradičních jaderných zbraní, které závisí na štěpných reakcích nebo termonukleárních reakcích ovšem spuštěných štěpnými reakcemi, tyto pokročilé zbraně využívají alternativních jaderných procesů, které nespadají pod existující smlouvy o kontrole zbraní, jako je Komplexní smlouva o zákazu jaderných zkoušek (CTBT).
Tyto zbraně na rozdíl od konvenčních termojaderných pum, které závisí na atomové explozi, aby ta zapálila fúzi, nevyžadují spuštění štěpnou reakcí. Místo toho mohou dosáhnout kontrolované fúze pomocí vysoce výkonných laserů nebo magnetického sevření, čímž se omezí i radioaktivní spad. To činí z fúzních zbraní prostředky jak vojensky dosažitelné, tak politicky přijatelné, neboť vytváří intenzivní neutronové výrony s minimálními výbušnými účinky, což umožňuje přesné taktické údery s omezenými souběžnými škodami.
Tyto zbraně navíc mají vyšší energetickou účinnost, kdy přímo do cíle přenesou více energie a činí je tak značně ničivějšími vzhledem k jejich ráži. Jejich schopnost koncentrovat neutronové záření spolu s minimalizací škod z tradičního jaderného výbuchu by mohla moderní válčení revolucionizovat. Spolu s tím Čína pracuje na dosažení dominance nad dodavatelským řetězcem fúzních materiálů přes kontrolu kriticky důležitých součástí pro reaktory, supravodičů a pokročilých energetických zbraní, čímž by PLA poskytla značnou asymetrickou převahu.
Vůdčí postavení Číny ve fúzi má dalekosáhlé důsledky sahající i za energetickou bezpečnost a představuje závažnou národně bezpečnostní hrozbu. Zvládne-li čínský režim fúzních technologii jako první, mohlo by to z jejich energetické dominance udělat páku k přeformování globální politiky, přičemž by to posílilo i bojeschopnost PLA a zpochybnilo by to vojenskou dominanci USA.
BY TYLER DURDEN
TUESDAY, APR 01, 2025 – 02:55 AM
Authored by Antonio Graceffo via The Epoch Times,
Zdroj: https://www.zerohedge.com/geopolitical/us-china-nuclear-fusion-race-battle-energy-and-military-dominance
