KN
Astronomové tvrdí, že našli přesvědčivé důkazy o existenci života ve vesmíru, i když zůstávají opatrní . Při hledání jim pomohl vesmírný teleskop Jamese Webba. Nad průkazností jejich odhalení se zamýšlí Bart van den Dikkenberg, vědecký spolupracovník redakce Christian Network Europe
Jedním z nejdůležitějších úkolů vesmírného dalekohledu Jamese Webba je hledání mimozemského života. Vědci se nyní domnívají, že ho našli v atmosféře planety obíhající kolem hvězdy mimo naši sluneční soustavu.
K2-18b je exoplaneta v tzv. obyvatelné zóně červeného trpaslíka K2-18 v souhvězdí Lva, který se nachází přibližně 124 světelných let od Země. Planeta je 8,6krát těžší a 2,6krát větší než Země, a je výjimečná tím, že se nachází v tzv. obyvatelné zóně: teoreticky by na ní mohl být možný stronomové .
Co bylo nalezeno?
Exoplaneta K2-18b byla objevena v roce 2015 v rámci rozšířené mise sondy Kepler. Díky pozorováním Hubbleova teleskopu byla v roce 2019 v jejím spektru objevena oblaka a vodní pára. Astronomové si rovněž všimli, že planeta od své mateřské hvězdy dostává podobné množství zářivé energie jako naše Země, a je tedy v tzv. obyvatelné zóně – teoreticky by se zde mohla nacházet i voda v kapalném stavu. To přilákalo pozornost dalších vědců.
Nyní astronomové pod vedením vědců z University of Cambridge (Velká Británie) zjistili přítomnost dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) v atmosféře exoplanety K2-18b, píší ve vědeckém časopise The Astrophysical Journal Letters z února 2025 .
Na Zemi tato molekula v přirozeném prostředí vzniká pouze působením živých organismů, je produktem mořského fytoplanktonu, který přispívá k typické vůni moře. Není znám jiný způsob vzniku látek DMS a DMDS, např. nějakými spontánními chemickými reakcemi. Vědci zatím neznají způsob, jak by mohla vznikat na planetě bez života. Proto je považována za tzv. biomarker či biosignaturu – známku toho, že daná planeta nese živý organismus, který by mohl být zdrojem obou látek.
Astronomové již dříve objevili v atmosféře exoplanety K2-18b metan a oxid uhličitý. Obě látky by mohly mít rovněž biologický původ. Astronomové navíc předpokládají, že exoplaneta je částečně pokryta vodou. A voda je jednou ze základních látek pro existenci života. Měření exoplanety provedená astronomy odpovídala předpovědím pro tzv. hyceánskou planetu: obyvatelný svět pokrytý oceány a atmosférou bohatou na vodík.
Jak jisté je, že na exoplanetě K2-18b existuje mimozemský život?
„Signál byl silný a jasný,“ říká Nikku Madhusudhan, profesor na Cambridgeském astronomickém institutu , který výzkum vedl. Pravděpodobnost, že příčinou přítomnosti DMS a DMDS je abiotický, tj. neživý zdroj, vědci odhadují na 0,3 %. A to je málo. Madhusudhan říká, že zatím netvrdí, že jde o definitivní objev. Jeho nadšení v tiskové zprávě sice podněcuje myšlenku, že se podařil vědecký průlom, ale zároveň připouštějí, že je zapotřebí ještě dalšího výzkumu.
Co si o objevu myslí ostatní vědci?
Výzkum DMS v prachu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko vedl vědce pod vedením Nory Hänni, astronomky z Physics Institute, Space Research & Planetary Sciences na univerzitě v Bernu, k závěru, že ve vesmíru musí existovat abiotický způsob vzniku DMS. Příčinou je tedy spontánní chemická reakce ve vesmíru. Ta nezahrnuje žádné mikroorganismy.
Výzkum vedený Miguelem Sanz-Novem ze španělského výzkumného centra Centro de Astrobiología , publikovaný loni v únoru v časopise The Astrophysical Journal Letters , ukázal, že abiotické zdroje DMS a případně i DMDS mohou ve vesmíru skutečně existovat. DMS našli v oblaku mezihvězdného prachu ve vesmíru. Jejich závěr zní: „Tento objev poskytuje rozhodující pozorovací důkaz o účinné abiotické produkci DMS v mezihvězdném prostoru.“
Autoři obou článků píší, že jejich objev je nutí pochybovat o tom, zda je DMS spolehlivou látkou pro detekci života ve vesmíru.
Takže?
Přání astronomů z Cambridgeské univerzity může být jen zbožným přáním. Vedoucí výzkumu Madhusudhan se domnívá, že díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba věda „podniká nové kroky“ k zodpovězení „té nejzásadnější otázky“: „Jsme sami? Tohle by mohl být bod obratu.“
Současná věda předpokládá, že veškerý život na Zemi vznikl spontánně na základě náhodných procesů. Z evolučního hlediska je tedy nepravděpodobné, že by se život objevil pouze na Zemi; proč ne jinde ve vesmíru? Pátrání po mimozemském životě se skloňuje již několik desetiletí, ale doposud neexistují žádné přesvědčivé důkazy.
Konzervativní noviny
The post Objevy astronomů jako důkaz mimozemského života? first appeared on .
