PŘEMYSL SOUČEK
Od španělského blackoutu, který přesáhl i do Portugalska a Francie, už uplynul více než týden. A oficiální vysvětlení? Pořád chybí.
Důvěra se získává i ztrácí na základě toho, zda jsou či nejsou k sobě partneři upřímní. Když se stane to, co se přihodilo minulý týden ve Španělsku, tedy že se většina země náhle ocitne na řadu hodin bez elektřiny a tenhle průšvih navíc přenese i do části dvou sousedních států, vyžaduje to rychlou a upřímnou odpověď, která se dále rychle zpřesňuje. Protože je ve hře hodně důvěry.
Jenže španělská reakce je všemožná, jen ne rychlá a upřímná. Takže oficiální místa oficiálně analyzují miliony informací, ale internet již bobtná svými vlastními informacemi. A nejde tentokrát o žádné nepodložené konspirace, neboť energetice rozumí i řada lidí, kteří nejsou na oněch oficiálních místech. Tihle lidé si skládají k sobě „1 a 1“ z informací, jež jsou dostupné a také z toho, co sami vědí o fungování přenosové sítě.
Hlavní podezřelý: Obnovitelné zdroje
Resumé se zdá být jednoznačné. Na začátku podle diskutujících stály v každém případě obnovitelné a zároveň jen občasné zdroje elektřiny (OZE), především tedy fotovoltaika a vítr. Ty chvíli před blackoutem dodávaly do španělské sítě okolo 83 procent elektřiny. Pak došlo k technickému problému, jehož příčinu nám zatím Španělé tají. Respektive stále analyzují ty miliony údajů… Důsledkem onoho problému byl pokles frekvence v síti. Na něj – podle některých hlasů – nestihl reagovat španělský dispečink. Podle jiných hlasů se na něj dispečink snažil reagovat, ale vysoký podíl OZE v síti mu k tomu nedal potřebný čas, který by mu daly klasické řiditelné zdroje, jako je uhlí a plyn, díky své setrvačnosti daly ( zde , laicky srozumitelné vysvětlení zde ). Španělská oficiální místa však stále mlčí. Přitom již dávno musí vědět, co a proč se stalo.
Ať už je to tak či tak, španělská zkušenost jen potvrzuje to, před čím varují energetici dlouhodobě ( zde , zde , zde ). Tedy to, že čím více je v síti OZE, tím větší jsou problémy s její stabilizací a tím větší je riziko blackoutu. Jenže ve jménu „záchrany klimatu“ se nikdo z politiků, ale ani novinářů hlavních médií, jejich varováními stále prakticky nezabývá.
Naštěstí pro Španěly blackout trval jen relativně krátce. Dá se říct, že do 24 hodin byla elektřina k dispozici zase prakticky pro každého.
Současně však naneštěstí pro všechny obyvatele států v EU netrval španělský blackout dost dlouho na to, aby politici začali konečně jeho hrozbu brát vážně. Protože kromě ekonomických škod a značného osobního nepohodlí blackout skrývá hrozby daleko vážnější. Podle psychologů se totiž zhruba na přelomu druhého a třetího dne, kdy nebude elektřina a nebude prakticky nic fungovat, už může začít hroutit společnost. Rabování je toho přitom jeho prvním, nikoli však nejvážnějším důsledkem. Ten představuje především pravděpodobný výbuch násilí a rozpad státních struktur.
Zatím se zdá, že zřejmě jen nějaká taková zkušenost přinutí unijní politiky k tomu, aby brali rizika blackoutu vážně. A konečně zastavili bezuzdné zavádění OZE. Energetici je na to upozorňují již víc, než 10 let. Zatím neúspěšně.
Takže nakonec, bohužel, úspěšná snaha španělských energetiků co nejrychleji stát zase „nahodit“, tak jen oddálila okamžik, kdy politici budou muset prozřít. Protože zatím pořád ještě můžou tvrdit, že „jsme to zvládli“. A pokračovat v co nejrychlejší dekarbonizaci, bez současné stavby odpovídajícího výkonu paroplynových zdrojů…
DENÍK.TO
The post Kdy nám řeknou pravdu o blackoutu ve Španělsku? first appeared on .
