3 věci, které potřebujete znát o kauze Pfizergate. Zítra padne rozhodnutí
RSS
Získejte až 50 % z každého nákupu zpět ve více než 1261 obchodech

3 věci, které potřebujete znát o kauze Pfizergate. Zítra padne rozhodnutí


Tři věci, které potřebujete vědět o kauze, která otřásla vedením předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. (Foto: Depositphoto)










Europoslanec uvedl fakta Leyenové přímo do tváře. Nic příjemného

Zítra vynese Soudní dvůr Evropské unie rozsudek v kauze Pfizergate. Rozhodnutí přichází po letech kontroverzí kolem údajně smazaných textových zpráv mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a americkým farmaceutickým gigantem Pfizer o miliardové zakázce na dodávku vakcín proti covidu-19 – skandálu, který otřásl Bruselem a vyvolal pochybnosti o transparentnosti rozhodovacích procesů v EU.



To, co začalo jako jednoduchá právní otázka – zda textové zprávy lze podle práva EU považovat za dokumenty – se vyostřilo v soudní spor, který ohrožuje tvrzení von der Leyenové, že je neochvějnou zastánkyní právního státu. Šéfka Komise se brání kritickým otázkám novinářů, Evropského parlamentu a Evropské prokuratury ohledně těchto textů.



„Jsem transparentní,“  trvala na svém  von der Leyenová během veřejné debaty před svým znovuzvolením.



Rozhodnutí soudu však může znamenat zlom v oblasti svobody informací v rámci EU.



Žalobu proti Komisi podal deník New York Times a jeho bývalá šéfka bruselské kanceláře Matina Stevis-Gridneff. (Autor tohoto článku, který v té době ještě pracoval pro německý server netzpolitik.org,  se podílel na podání  žaloby deníku Times.




Skandál EU je nyní oficiální: Leyenová platila kampaně proti kritikům

Zde jsou tři nejdůležitější otázky, na které se zítřejší rozhodnutí soudu zaměří:



1. Co je v textových zprávách, které von der Leyenová chce utajit?



Stručně řečeno: nevíme.



Von der Leyenová poprvé odhalila své telefonáty a textové zprávy s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou v  rozhovoru  pro  The New York Times  v dubnu 2021. V té době se šéfka Komise snažila zdůraznit svou roli při zajišťování vakcín proti COVID-19, které byly v mnoha členských státech EU stále zoufale potřebné, protože blok výrazně zaostával za svými partnery, jako je Velká Británie a USA, v míře proočkovanosti obyvatel.



Podrobnosti smluv, které o tři měsíce později  odhalil  deník  Financial Times , však ukazují, že EU za nové dávky, které von der Leyenová pomohla zajistit, zaplatila vyšší cenu než v předchozí tranši: nová dohoda, která počítala s nákupem až 1,8 miliardy nových dávek, zahrnovala zvýšení ceny jedné dávky z 15,50 eur na 19,50 eur, což evropské vlády stálo další miliardy eur z peněz daňových poplatníků. Tyto texty by mohly poskytnout vodítka k roli von der Leyenové při nákupu vakcín a pomoci objasnit, jak došlo k navýšení ceny.



„To znamená, že byste se neměli moci vyhnout povinnosti zveřejnění tím, že aktivně ničíte dokumentaci.“



Výkonná moc EU na  slyšení  v Lucemburku v listopadu tvrdila, že texty byly použity pouze k koordinaci schůzek a neobsahovaly žádné podstatné informace. Právníci Komise však přiznali, že texty sami neviděli. Místo toho se spoléhali na informace, které jim poskytl kabinet von der Leyenové. Právníci také nedokázali odpovědět na otázky soudu, zda texty stále existují: Komise sice zprávy nearchivovala, ale soudci se snažili zjistit, zda byly uloženy na nějakém fyzickém telefonu.




Bruselská elita pod palbou kritiky za tajné financování médií a zasahování do voleb

2. Co zbývá rozhodnout, pokud byly texty skutečně smazány?



Komise tvrdí, že pouze zprávy obsahující podstatné informace lze považovat za dokumenty podléhající právním předpisům EU o transparentnosti, a proto jsou „krátkodobé“ textové zprávy z jejich působnosti vyňaty. K dnešnímu dni výkonný orgán EU neposkytl přístup k jedinému textu – ani von der Leyenová, ani nikdo jiný.



Ve svém rozsudku se 15 soudců Tribunálu EU pravděpodobně zaměří na úzkou definici Komise toho, co představuje kvalifikovaný dokument,  řekla  minulý týden Follow the Money právnička Päivi Leino-Sandberg. Finská akademička, která případ pozorně sleduje, se také domnívá, že lucemburský soud by se mohl vyjádřit k povinnosti Komise uchovávat dokumenty, které spadají pod tento zákon. „To znamená, že by nemělo být možné se povinnosti zveřejnění vyhnout aktivním ničením dokumentace,“ uvedla.




Europoslankyně bez obalu řekla do očí Leyenové, co chystá

3. Co by rozhodnutí mohlo znamenat pro transparentnost EU?



Velká část moderní bruselské byrokracie funguje prostřednictvím textových zpráv a instant messagingu. Ministři zahraničí EU například sdílejí informace prostřednictvím  skupiny Signal , kterou spravuje šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Třicet tisíc zaměstnanců Komise používá pro interní komunikaci platformu Microsoft Teams a intranetovou nástěnku (kterou Komise považuje za  nepřístupnou pro žádosti o přístup , podobně jako textové zprávy).



V roce 2022 evropský veřejný ochránce práv, nezávislý orgán EU,  požádal  instituce a agentury EU, aby stanovily jasné pokyny, kdy a jak by měli zaměstnanci a úřady EU „extrahovat, přenášet a zaznamenávat“ textové zprávy a okamžité zprávy. Požádal je také, aby takové uchovávání usnadnily zavedením nových technologických řešení.



V prosinci loňského roku, tedy hned na začátku druhého funkčního období von der Leyenové, však Komise  změnila  své pokyny pro transparentnost. Podle nového znění se na dokumenty, včetně právních stanovisek a spisů z regulačních šetření výkonné moci EU, nyní vztahuje „presumpce nezveřejnění“, což znamená, že žádosti o přístup k těmto dokumentům budou automaticky zamítnuty, pokud žadatel neprokáže veřejný zájem.



Nově pozměněná pravidla rovněž stanoví, že textové zprávy by neměly být používány pro důležité informace, pokud to není nezbytně nutné, a že v případě jejich použití by měly být v souladu s pravidly Komise pro automatické mazání zpráv.



Stručně řečeno, „hodně štěstí při žádání o textové zprávy v budoucnu“, poznamenal právník Leino-Sandberg.



Celkově však rozhodnutí ve věci Pfizergate a samostatná  právní žaloba  proti revidovaným pravidlům transparentnosti mohou zvrátit současný stav a donutit orgány EU k důslednému archivování textových zpráv.



Zdroj: ftm.eu




Evropský soud rozhodl, že EK pochybila kvůli nákupu vakcín COVID-19

Článek 3 věci, které potřebujete znát o kauze Pfizergate. Zítra padne rozhodnutí se nejdříve objevil na AC24.cz .

Nejčtenější za týden