Proměna v odporný hmyz jak podle Franze Kafky: Z válečných štváčů jsou náhle chcimíři. Rusko vyhrálo válku, tak prý má kapitulovat. Nejmocnější zbraň proti otrokářům. V apatyce ji nekoupíš. Jenže bez ní nelze zúčtovat. Co s tím?
RSS

Proměna v odporný hmyz jak podle Franze Kafky: Z válečných štváčů jsou náhle chcimíři. Rusko vyhrálo válku, tak prý má kapitulovat. Nejmocnější zbraň proti otrokářům. V apatyce ji nekoupíš. Jenže bez ní nelze zúčtovat. Co s tím?


Připomínky 80. výročí osvobození naší vlasti Rudou armádou (a několika čtverečních kilometrů na západě armádou americkou) se nesly v patřičně vzrušeném tónu a hledání "vnitřního nepřítele". Nebylo to tak obtížné. Je jím každý, kdo se nepodrobí patafyzickému sdělení oficiálních politických historiků, že prý nešlo o osvobození, nýbrž o okupaci.
Je to důležité zjištění. Vyplývá z něho, že Sovětský svaz zločinně obětoval na 27 miliónů svých občanů - vojáků i civilistů - jen aby ze světa vytlačil a zlikvidoval skvěle fungující německý liberálně-demokratický režim (v našem případě v podobě protektorátu), a nastolil totalitní hrůzovládu. Obsadil nás, a už tu zůstal.
Přesně to si mají vrýt do hlav mladé generace - zvláště ty, které už ani nevědí, co se stalo v roce 1989 (o datech jako jsou 1945, 1938 a 39 ani nemluvě), z nichž mnozí mají letos poprvé možnost jít volit.



Pouze s takovou "výbavou" uvěří, že Rusko, nástupnická země SSSR, se po osmdesáti letech pokouší o něco podobného na Ukrajině. Vlastně je to ještě jednodušší. Ani o Sovětském svazu se již nemluví. Ve výrocích vládnoucích politických představitelů současného německého protektorátu Böhmen und Mähren (pod značkou Evropská unie) je to už rovnou Rusko, které nás před osmdesáti roky okupovalo.
Paměť na baterky
Drobná obtíž napohled vznikne při výkladu "okupace číslo 2" v roce 1968 - protože jak mohl okupant okupovat zemi, kterou už okupuje - ale to je nepatrný technický detail, který ostatně ani není nutno vysvětlovat.
Prostě je to tak. Občan to musí vzít, jako když se bifluje ve škole. Zní to dnes a denně ze všech hlavních "informačních" korporátních zdrojů, stonásobné opakování je mnohonásobně překročeno, takže je to pravda. Logika? Argument typu "vždyť předtím jste tvrdili...?" Nic. Kdyby to nebylo tak omlácené, někteří by si vzpomněli, že přesně tak fungoval svět v Orwellově dystopii 1984. Jenže paměť...



sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);


Propaganda vychází z poměrně dobře ověřené skutečnosti, že většina lidí si stejně nic nepamatuje. Mladí i starší. Absolutní většina mladých ostatně ani nemůže, i kdyby chtěla - a ona nechce, protože žít bez paměti a spolehnout jen na tu v telefonech a počítačích je pohodlnější. A běžnému člověku je přirozené volit pohodlnější variantu. Proto také ve velkém průzkumu v devadesátých letech označily ženy za nejlepší vynález moderní doby jednoznačně automatickou pračku. Nic proti ní.
V televizním "zábavném zpravodajství" je jednou z nejběžnějších oblíbených "piruet" rozhovor s neznámým - klidně i postarším - člověkem odkudsi, který ke statisícům sledujících pronese: Takové sucho (záplavy, horko, zimu) u nás ještě nepamatuji.
Jak by mohl, když mu donekonečna opakují Tohle tu ještě nebylo, to všechno to globální oteplování (klimatická změna). Kdyby paměť používal, vzpomněl by si, že před třemi (jedenácti, osmnácti, třiadvaceti) roky zažil něco minimálně srovnatelného (horšího, lepšího, překvapivého, standardního). Paměť svěřená diskům, vyhledávačům - které vůbec nejsou neutrální, ale nabízejí paměť podle připraveného programu - je paměť... no doslova na baterky.




JDE O TO, ABY O NĚCO ŠLO




Otevřeli jsme brány protiproudní Akademie - dalšího svobodného prostoru pro každého, kdo má rád naši vlast s jejími úchvatnými dějinami i trpkou přítomností, kdo vnímá svět kolem nás s kritickou myslí a otevřeným srdcem.
Další obranný val proti loupeživým pirátským hordám a otrokářům z Velkého Doku dáváme nepodvoleným k dispozici. S vírou, že někde v dáli je pořád ten horizont svobody a naděje, k němuž lze plout nezkalenými vodami.
Vstoupíte snadno: Buďto kliknutím na červené tlačítko níže, nebo kdykoli z hlavní stránky Protiproudu na totéž červené tlačítko Akademie vpravo nahoře. Stejně tak snadno se dostanete zpět, jen červené tlačítko bude tentokrát nahoře nalevo a bude se jmenovat Protiproud.


Račte vstoupit do Akademie



Váleční chcimíři
Takto "předzpracovaným" lidem vůbec nepřijde divné, co se právě děje. V televizích, rádiích a na webech (tištěné korporátní noviny by už dávno umřely, kdyby je "dotacemi" z našich daní a dluhů neudržovaly na steroidech platby z Bruselu a zadlužené státní kasy) to přece vidí, slyší a čtou:
Chceme mír na Ukrajině, nebo alespoň příměří! A pokud Putin na to nepřistoupí, zavedeme proti Rusku hrůzyplné "sankce". Říkají to tytéž "mluvící hlavy", které ještě nedávno každého, kdo veřejně - hospodou počínaje a mohutnými demonstracemi v minulých letech či "dezinformačními" weby konče - volal Chceme mír!, označovaly za chcimíra, dezoláta, kremelského agenta či jednoduše svini.
Každý, kdo se se po několik roků veřejně odvážil zapochybovat, že válka Západu proti Rusku může skončit jinak než dobytím vzdorných ruskojazyčných ukrajinských východních provincií včetně Krymu, zadělával si na tři roky vězení - jak občanům starostlivě sdělil bývalý "rudý" vojenský prokurátor Stříž - v převrácené roli nejvyššího státního zástupce našeho popřevratového režimu.
Najednou se z něj stal nejtvrdší bojovník za "novou" spravedlnost. Právě tak jako ze zpravodajského důstojníka Varšavské smlouvy Petra Pavla se stal generál NATO - a nakonec i nejvyšší ústavní činitel popřevratového režimu, prezident České republiky. Muž, který tolik miloval Sovětský svaz, že by se bil na život a na smrt (alespoň tak přísahal) za ony záhadné "okupanty č. 2 z osmašedesátého, bez uzardění při připomínce 80. výročí vítězství nad Německem označí nástupce SSSR za horšího než Hitler.
A nic. Nevyvolá to bouře lidového odporu. Zůstává dál prezidentem. Stejně jako největší váleční štváči, zničehonic-chcimíři, zůstávají prezidenty, premiéry, ministry a poslanci. A sjíždějí se (případný výraz pro užívání dnes tak populárního kokainu) se svým chráněncem, banderovcem, kyjevským náckem Zelenským a jeho nacistickými druhy z pobaltských ministátečků, aby kázali o "bezpodmínečné nutnosti příměří."
Poté, co válku na bojišti prohráli, a každý týden jejího pokračování může vést k prolomení fronty po celé délce, protože skladiště zbraní celého NATO jsou prázdná a další Ukrajince k odeslání do masomlýnku se nedaří ulovit, požadují ruskou kapitulaci u jednacího stolu. A když Moskva řekne, že k dispozici je (již dojednaná a oběma zeměmi parafovaná) smlouva z roku 2022 - a o žádné jiné jednat nebude - vykřikují, že na rozdíl od kokainové koalice nechce mír, o nějž oni tolik stojí.




Neuniklo vám? Zdraví je nejcennější kapitál!




V dřívějších rozhovorech Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou jsme se kromě jiného dozvěděli o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
O fascinujících novinkách této skvělé české firmy - zvláště se zaměřením na jaro a léto, tedy i na dovolené a cestování - spolu oba pánové znovu hovořili tuto sobotu. Pokud jste pořad Zdraví v Protiproudu tentokrát nezaznamenali nenechte jej ujít, stojí za to!
Připomínáme, že si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT , pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!


Vytvořit bezplatný účet BEWIT



Přitom je všem jasné, že jedinou dohodu může udělat původní útočník a organizátor státního převratu (USA) v osobě svého současného prezidenta s prezidentem opět napadené ale opět vítězné země. Jenže to už si skoro nikdo nepamatuje.
Co s tím?
"Na rohu ulice vrah o morálce káže / před vraty věznice se procházejí stráže," zpíval ostravský bard Karel Kryl, dnes příkladně zapomenutý. Jako všechno. Protože paměť - ta skutečná - je postavena mimo zákon. Dobře o tom vědí mnozí politicky pronásledovaní, kteří si paměť, režimu navzdory uchovali. Třeba paní učitelka Martina Bednářová (bude znovu postavena před soud 29. května), která se dopustila strašlivého zločinu, že chtěla žákům ze své nevymazané paměti předat pár střípků.
Ani Rusko nezapomnělo, jak s ním hráli "evropští partneři" (už je naštěstí tak diplomaticky nenazývá) falešnou hru při takzvaných Minských dohodách o míru. Ani jejich hlavní západní vyjednávačka, Němka Merkelová už neskrývá, že šlo jen o to získat čas na vyzbrojení kyjevského nacistického režimu, aby jeho rukama mohl Berlín zvaný Brusel v zastoupení amerických imperiálních světovládných "elit" (Clintonová, Obama, Biden) spustit Drang nach Osten č. 2.
Zase to zkrachovalo. Tím dynamičtěji, že ten, kdo jim měl zpoza oceánu krýt záda jadernými nosiči, má nového "impresária", který si cirkusovou pouť ve shodě se svými voliči představuje jinak. A tak z uřvaných válečných štváčů od Londýna po Prahu jsou rázem chcimíři, a protože paměť - už ani krátkodobá - neaplikuje, budou dosavadní bojovníci za mír brzy postaveni před soud jako váleční štváči. Jsou vinni, protože nezapomínají. Právě tak jako Rusko.
V Bukurešti jsou právě prezidentské volby. Pokud se je tamním vládnoucím zničehonic-chcimírům nepodaří dostatečně zmanipulovat, bude jejich země jako mávnutím kouzelnického proutku "zapomenuta" jako nejdůležitější spojenec a může se z ní stát mrknutím oka nepřítel. Přesně podle Orwella. Že to není možné, protože všichni si přece pamatují..? Za pár dnů si bude významná většina podvolených myslet, že to tak bylo vždycky.
Co s tím? Pamatovat si. Využít tuto nejmocnější zbraň každého, kdo nechce být zotročen. Protože pouze s její pomocí je možné s otrokáři nakonec zúčtovat.
A ne jen při blížících se parlamentních volbách.

Nejčtenější za týden