Dnes zasáhl značnou část České republiky rozsáhlý výpadek elektřiny. Ačkoli oficiální vysvětlení hovoří o „poruše v přenosové soustavě“ a „nepředvídané technické závadě“, ti, kteří sledují dění pod povrchem, dobře vědí, že podobné jevy nepřicházejí jen tak. Už dlouho se ozývají varování, že blackout – ne jako nehoda, ale jako nástroj – je jednou z nejreálnějších hrozeb moderní doby. Žijeme ve světě, kde vše závisí na elektřině.
A kde stačí málo, aby se zhaslo. Nejen světlo, ale i svoboda.
Ticho před bouří
V posledních letech se o blackoutu mluví čím dál častěji. Občas i v médiích a mezi politiky, ale hlavně mezi lidmi, kteří si ještě uchovali instinkt přežití. Možná je to shoda okolností, možná je to jen další módní panika, říkají jedni. Ale co když to není panika, nýbrž příprava? Příprava veřejnosti na něco, co už je dávno rozhodnuto?
Stále častější výpadky elektřiny napříč kontinenty, „testovací“ zkoušky sítí, náhlé výpadky datových center, zavádění smart gridů, digitalizace všeho, co dřív fungovalo i bez proudu… To všechno tvoří mozaiku, které nerozumí jen ten, kdo ji nechce vidět.
Blackout není jen nedělní bouřka, po které nesvítí lampa v ulici. Blackout je náhlá, plošná a dlouhodobá ztráta dodávky elektřiny. A s tím i vody, tepla, spojení, peněz a bezpečnosti. Není to už žádný scénář z postapokalyptického filmu. Je to reálná možnost. A podle některých i plán.
Naše civilizace si zakládá na tom, že je „pokročilá“. Ale právě tato pokročilost je její největší slabinou. Jsme propojeni, digitalizováni, automatizováni. Bez elektřiny přestává fungovat nejen žárovka, ale i čerpadla pitné vody, plynové kotle, čerpací stanice benzínu a nafty, nemocnice, bankomaty, světla na silnicích, semafory, letiště, doprava, chladicí zařízení, mrazáky, obchody, mobilní sítě, internet, televize, rádio. Vše. Doslova.
A co hůř – nové technologie, které měly zvýšit efektivitu, ji zároveň činí extrémně zranitelnou. „Chytré sítě“ – tzv. smart gridy – nejsou ničím jiným než digitálně řízenou elektrickou pavučinou, kterou lze na dálku ovládat. A zneužít. Stačí jeden impuls, jedno tlačítko, a celý region se ponoří do tmy. Tuto křehkost jsme si vytvořili sami – s nadšením, bez otázek.
BRÁNA SE OTEVŘELA: JE TO NA VÁS...
Protiproudní Akademie je tady! Nazvali jsme ji Ztráty a nálezy, protože to nejlépe vyjadřuje, oč nám všem společně jde. Pokud si spolu s námi myslíte, že JDE O TO, ABY VŮBEC JEŠTĚ O NĚCO ŠLO, máte nyní k dispozici další necenzurovaný svobodný prostor.
Dnes v Akademii kromě mnoha dalšího najdete také článek o zeleném symbolu srdce národa, který pohltila bouře. Stalo se tak přesně před 100 lety, 4. července 1925 a před 100 lety, 4. července 1925 a otřáslo to duší části národa. Zůstalo prázdné místo – a s ním také touha po uchování paměti. Tedy přesně toho, o čem jsou Ztráty a nálezy. Určitě byste se na to měli podívat.
Akademie je vlastenecká zbrojnice. Duchovní val proti loupeživým pirátským hordám a otrokářům Velkého Bratra. Zrodila se s vírou, že někde v dáli je pořád ten zdánlivě již ztracený horizont svobody a naděje, k němuž lze plout nezkalenými vodami.
Račte vstoupit do Akademie
Ignorovaná varování
Některé státy už roky připravují scénáře pro případ blackoutu. Rakousko provedlo v roce 2020 rozsáhlé simulační cvičení, kde zvažovalo scénář 10denního výpadku proudu na území celé Evropy. Závěry byly šokující – během pár dní by se zhroutil systém veřejné správy, nastal by hlad, násilí a zoufalství. A to mluvíme o zemi, která patří k těm připravenějším.
Německá armáda ve své analýze z roku 2012 jasně uvedla: „Dlouhodobý výpadek proudu může způsobit kolaps infrastruktury a ohrozit stabilitu státu.“ Přesto se tyto dokumenty schovávají pod pokličkou. V médiích o nich téměř nepadne slovo. Proč? Proč by vlády připravovaly rozsáhlé strategie na blackout, kdyby nepočítaly s tím, že k němu dojde?
Otázka, která děsí nejvíce: bude blackout nešťastná náhoda – nebo záměrný čin? V době, kdy kyberútoky ochromují i velké státní systémy a soukromé firmy, se nelze divit, že energetická síť se stává hlavním cílem. Stačí jediný koordinovaný útok na klíčové uzly a kontinent se ponoří do tmy.
Ale co když to nebude útok zvenčí, nýbrž zevnitř? Co když existují síly, které chtějí vyzkoušet, jak se lidé zachovají ve tmě? Jak rychle přijmou "pomoc" – za cenu definitivní ztráty zbytků svobody? Kdo kontroluje zdroje energie, kontroluje život. A blackout může být dokonalou záminkou k nasazení „nového pořádku“: záchranné jednotky, vojenský dohled, digitální měny, centrální distribuce potravin. Vše pod záminkou "pomoci".
Bill Gates už dávno investoval do „blackout-proof“ farem. Elity si budují soběstačné rezidence s generátory a filtry vody. Proč? Co vědí, co my nevíme?
Když se rozsvítí až příliš pozdě
Zní to přehnaně? Podívejme se na skutečné příklady. Texas, únor 2021 – výpadek elektřiny na několik dní kvůli mrazu. Lidé mrzli ve vlastních domech, stovky zemřely. V Pákistánu v roce 2023 vypadla elektřina ve většině země – přestaly fungovat nemocnice, školy, podniky. Ukrajina během války zažila výpadky elektřiny, které měly rovněž drastický civilní dopad. Jižní Afrika zažívá tzv. „load shedding“ – výpadky proudu na několik hodin denně.
A co Česká republika? I zde došlo v posledních letech k několika nečekaným přerušením dodávek elektřiny – oficiálně „poruchy“, ale bez jasného vysvětlení. Nedávná cvičení ČEPS (přenosová soustava) a další „testy sítě“ zůstávají zahaleny mlčením.
À propos, dozvíme se někdy pravdu o dnešku?
Tři dny bez proudu stačí, aby se z civilizované společnosti stalo pole chaosu. Bez vody, bez jídla, bez informací. V ten moment už není cesty zpět.
Přestože odborníci bijí na poplach a alternativní média varují, mainstream stále mlčí – nebo se tomu vysmívá. Tak velký blackout je prý „konspirační pohádka“. Opravdu? Zatímco média doporučují „nedělat paniku“, státy tiše nakupují záložní generátory, stavějí nouzové sklady potravin a školí krizové složky. Alespoň některé státy. Česká republika nikoli.
Zatímco elity posílají své děti do škol s výukou přežití, běžný občan ani neví, jak by v případě blackoutu uvařil vodu. A právě o to jde. Nepřipravený člověk je snadno manipulovatelný.
Co můžeme udělat sami? Zásoby vody, trvanlivých potravin, svíček, baterií, rádia na baterky, filtrů na vodu. Mapy. Hotovost. Spojení s komunitou. Zkušenosti staré generace. To vše může rozhodnout. A především – udržet hlavu chladnou a vědět, co se děje.
Kam s penězi v nebezpečném světě?
Záhady české povahy: Můžou na nás otrokáři štípat dříví? Už nám sebrali třetinu peněz, a pořád je klid. Jak je to s bitcoiny? Až spadne systém, zmizí jak pára nad hrncem. Budujme raději obranu na lokální úrovni!
Vyražte s Protiproudem na Noční hlídku tentokrát s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a Robertem Vláškem, od nichž chce Petr Hájek vědět nejen co dělat se zbytky peněz, které nám vládní pracky ještě nevyrvaly z peněženek, ale především jak vybudovat obranné valy proti nájezdům dalších loupeživých band.
Sledujte zde
Když se zhasne, už bude pozdě se ptát proč
Blackout není jen technická závada. Je to potenciální spínač dějin. Kratší přišel dnes, delší či rozsáhlejší může přijít zítra – nebo za rok. Může být následkem útoku, sluneční bouře, kolapsu sítě – nebo důsledkem záměrného řízení událostí. Ale jedno je jisté: pokud přijde, už nebude čas se ptát proč. Bude čas jednat. A ti, kdo budou závislí na systému, bez záložního plánu, bez zásob, bez propojení – zůstanou v té tmě zcela bezmocní. Nejen doslovně, ale i mentálně.
Tma, která přijde, může být jen začátek. A právě proto je třeba o tom mluvit dřív, než to zakážou.
Co když právě Česká republika není jen „malá a bezvýznamná“, ale ideální testovací prostor? Přehledná velikost, centralizovaná infrastruktura, převážně poslušné podvolené obyvatelstvo, slepá důvěra v systém. Ideální laboratoř.
Kde přesně je naše infrastruktura zranitelná? Která místa stačí vypnout, aby se republika ponořila do tmy – doslova i obrazně? A proč stát místo posilování odolnosti dělá pravý opak: digitalizuje, centralizuje a propojuje? Je to jen diletantství – nebo příprava na scénář, který se už někde rozhodl?
Tohle není paranoia. To je mapa skutečných slabin. Až příliš skutečných.
Přenosová síť: jeden útok, jeden pád
Základním pilířem je páteřní přenosová soustava vedená společností ČEPS. Tvoří ji vedení 400 kV a 220 kV, která propojují klíčové elektrárny, transformovny a vývozní/importní body s okolními státy.
Rizikový bod: uzlové transformovny (např. Chodov, Hradec u Kadaně, Otrokovice). Zničení či přetížení jediné velké rozvodny může způsobit regionální kolaps. Tyto uzly nejsou dostatečně chráněny – fyzicky ani kyberneticky.
Co dělat v případě krize? Už máte baťůžek?
Máte doma zbraně? Umíte s nimi zacházet? Potřebujeme je vůbec? A pokud, tak jaké? Co dělat, když nebudou fungovat mobily? Máme mít připraven scénář pro nenadálé situace, na jejichž hraně balancujeme?
Dokonce už i ničemná česká vláda "doporučuje" mít připraveno evakuační zavazadlo. My jsme vám je ve spolupráci s Markem Obrtelem připravili. Mnozí je již mají, jiní mohou vstoupit do našeho obchůdku a obratem si je opatřit. Fakt to není zbytečné.
Svědčí o tom odpovědi Marka Obrtela na tyto a další otázky Petra Hájka, které jsou jádrem pořadu o praktických možnostech sebeobrany nás a našich blízkých - alespoň pro ty, kteří si uvědomují, že na stát rozhodně nemůžeme spoléhat, chceme-li v očekávaných krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.
Otevřít stránky Sebeobrany
Závislost na importu v krizových momentech
I když Česko bývá označováno jako „vývozce elektřiny“, reálně jsme napojeni na společný evropský trh. V krizi nemáme zaručeno, že elektřina „zůstane doma“. Například v lednu 2023 došlo k rekordnímu dovozu z Německa – kvůli odstávkám Dukovan a snížené výrobě v uhelných zdrojích.
Rizikový bod: absence záloh a fyzické ochrany Většina distribučních trafostanic a rozvoden je nehlídaná, bez přímého dozoru. Stačí záměrný fyzický útok (např. vypálení rozvodny) a celý okrsek padá. Praha, Brno, Plzeň – města jsou napájena skrze velmi omezený počet primárních vstupů. Destrukce kabelových vedení, transformátorů nebo kybernetický zásah do řídícího systému může způsobit úplný výpadek v rámci několika minut.
Digitalizace = kontrola, nebo zranitelnost?
Energetická infrastruktura je dnes zcela digitálně řízená. SCADA systémy, PLC automaty, vzdálený dohled.
Rizikový bod: přístup zvenčí. Řídicí systémy přenosu a distribuce jsou potenciálně přístupné přes internet (např. přes VPN, vzdálenou správu). Stačí prolomený účet jednoho operátora a kdokoliv může vypnout nebo přetížit uzlový bod.
Plánované zavedení tzv. chytrých elektroměrů a dálkového měření znamená, že v budoucnu bude možné odstřihnout domácnost i celé bloky pouhým příkazem z centrály.
Tiché riziko: plynové elektrárny a průmysl
Přestože plyn není dominantním zdrojem elektřiny, je zásadní pro průmysl a vytápění.
Rizikový bod: importní terminály a tranzitní sítě. Nová závislost na LNG (Německo, Nizozemsko) přináší geopolitické riziko. Stačí výpadek potrubí, sabotáž na terminálu nebo krize u partnera – a stovky podniků i domácností přijdou o teplo.
Plynové kotelny (např. centrální zásobování teplem) jsou plně závislé na elektrických řídících jednotkách. Bez proudu = bez tepla.
Neuniklo vám? Zdraví je nejcennější kapitál!
V dřívějších rozhovorech Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou jsme se kromě jiného dozvěděli o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
O fascinujících novinkách této skvělé české firmy - zvláště se zaměřením na jaro a léto, tedy i na dovolené a cestování - spolu oba pánové znovu hovořili tuto sobotu. Pokud jste pořad Zdraví v Protiproudu tentokrát nezaznamenali nenechte jej ujít, stojí za to!
Připomínáme, že si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT , pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Zranitelné „ostrovy“: nemocnice, datová centra, vodárny
Rizikový bod: absence soběstačnosti. Přestože mnohé nemocnice mají generátory, zásoby nafty obvykle vydrží jen 24–48 hodin. Datová centra, která obsluhují banky, registry a zdravotní systém, nemají legislativní povinnost být "ostrovně" soběstačná.
Bez vody není nic. Čističky a vodárny fungují jen díky čerpadlům. Většina nemá ostrovní režim ani nouzové zásobování. V případě blackoutu do 12 hodin vysychají kohoutky. Pak začíná panika.
Centrální páka připravena k použití?
Při pohledu na celou českou energetickou síť je jasné jedno:
➡ Zranitelná je, a to zásadně. ➡ Závislá na centralizovaných uzlech. ➡ Digitálně řízená – a tedy ovladatelná zvenčí.
Musíme se ptát: Jde o neúmyslnou slabost, nebo záměrně vytvořenou kontrolní páku? Proč veřejnost není informována o krizových scénářích? Proč se všechny síly tlačí do digitalizace a propojení – namísto diverzifikace a soběstačnosti?
Něco se zjevně chystá. A až se zhasne, bude pozdě pátrat, kde byla ta chyba. Bude ovšem především třeba vědět, kde jsou ventily, klíče, a hlavně:
Světlo.
