Tažení na Rusko: Nástupce Hitlera v kancléřském křesle už to říká zcela otevřeně. Merz prý pošle vojáky na Ukrajinu. Německými drony s dlouhým doletem chce bombardovat i Moskvu. Je cíl vyprovokovat Rusko k odvetě a zahájit třetí světovou válku?
RSS
Získejte až 50 % z každého nákupu zpět ve více než 1261 obchodech

Tažení na Rusko: Nástupce Hitlera v kancléřském křesle už to říká zcela otevřeně. Merz prý pošle vojáky na Ukrajinu. Německými drony s dlouhým doletem chce bombardovat i Moskvu. Je cíl vyprovokovat Rusko k odvetě a zahájit třetí světovou válku?


Minulý týden německý kancléř Friedrich Merz během všeobecné rozpravy v Bundestagu prohlásil, že v ukrajinském konfliktu už byly vyčerpány všechny diplomatické prostředky. Toto jednoznačné odmítnutí jednání neznamená nic jiného, než že je Merz odhodlán k válce s Ruskem, protože Ukrajina nemá šanci válku sama vyhrát. Merz se tak zřejmě spoléhá na to, že do války zatáhne celou Evropu - a nově možná i Spojené státy.



"Adolf" Merz se označil za vůdce
V debatě Merz nejprve zdůraznil důležitost rozhodnutí výrazně zvýšit výdaje na obranu Německa a slíbil, že bude i nadále podporovat Ukrajinu všemi zdroji, které má jeho federální vláda k dispozici. Dále uvedl, že pokud „zločinný režim použije vojenskou sílu ke zpochybnění práva na existenci celého národa“ a začne „ničit politickou svobodu celého evropského kontinentu“, je třeba udělat vše pro to, aby se tomu zabránilo.
Řekl, že přebírá vůdčí odpovědnost, kterou podle jeho chápání má německý kancléř a kterou od Německa Evropa očekává. Spolu se spolkovým ministrem zahraničí a spolkovým ministrem obrany převzal také vedoucí odpovědnost v NATO, což představuje změnu v zahraniční a bezpečnostní politice.
Ve svém projevu apeloval na kritiky vojenského řešení ukrajinského konfliktu a reagoval na výroky předsedy strany AfD Weidela. Na jeho adresu psychoticky zopakoval: „Chci vám říct ještě jasněji: diplomatické prostředky byly vyčerpány.“
Zda to byla další ukvapená Merzova poznámka, nebo zda tuto větu pronesl úmyslně, ví jen on sám. Pokud to však myslel vážně, může to znamenat pouze jediné: Chce vést válku proti Rusku.
Ukrajina dlouhodobě trpí zjevným nedostatkem vojáků, a dodávky zbraní jí pomáhají jen omezeně. Pokud bude chtít Merz ve válce pokračovat, nebude mít jinou možnost, než poslat evropské vojáky do války proti Rusku. Jeho prohlášení vyvolalo v Německu paniku.



sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);


Volební zradou to začalo
Merz také tvrdil, že drtivá většina Němců podporuje politiku federální vlády vůči Ukrajině, což považuji za velmi sporné tvrzení. Ale i kdyby to byla pravda, mezi německou populací rozhodně neexistuje většina, která by byla pro účast v přímé válce proti Rusku, o kterou Merz zjevně usiluje.
Kancléř také i přes hlasité protesty opozice prosazuje zrušení dluhové brzdy. Oproti svým předvolebním tvrzením, která se ukázala jen jako propagandistické lži. Během volební kampaně Merz sliboval vyrovnaný státní rozpočet a nenavyšování nových dluhů.
Pouhý den po (dodnes nevyjasněném) volebním vítězství (a mnoho týdnů před nástupem do úřadu) si to však rozmyslel, a ještě ve starém složení Bundestagu prosadil zrušení dluhové brzdy a nové půjčky ve výši jednoho bilionu eur v příštích několika letech, což by v nově zvoleném Bundestagu už prosadit nedokázal.
Nechcete do války? To mě nezajímá!
Merz zradu svých vlastních voličů obhajoval rovněž skandálně. V Bundestagu prohlásil, že "NATO by se zhroutilo, kdybychom to neudělali“. To bylo každému jasné, když se na posledním summitu NATO Evropská unie Trumpovi zcela podřídila a slíbila navýšení válečných nákladů na 5 procent HDP.




DNES: 30 STATEČNÝCH NA VÍTKOVĚ




Dnes byste si kromě všeho ostatního neměli nechat ujít významný příspěvek - k současnému dění v Evropě docela aktuální: 14. července v roce 1420, tedy na den přesně před 605 lety, došlo k rozhodující bitvě jež vstoupila do českých vojenských dějin.
Článek s výmluvným titulkem: Jde to: V osudové bitvě dokázalo vzdorovat 26 mužů a 3 ženy několika stovkám obrněných jezdců , ukazuje, že i v malém množství, dokáže český lid, ubránit svou zemi před německými uchvatiteli.
Stačí kliknout na ikonku, kterou máte před očima:


Račte vstoupit do Akademie



Merz také v Bundestagu řekl: „Budeme i nadále pomáhat Ukrajině, dámy a pánové, a to i přes odpor politické levice a proruské pravice zde v této sněmovně! V této podpoře budeme pokračovat!“
Začátkem minulého týdne navštívil Kyjev německý ministr zahraničí Johann Wadephul a slíbil pokračující pomoc v oblasti zbrojení a znovu zopakoval závazek, že Berlín bude „pevně stát na straně Ukrajiny“. Šéf německé diplomacie také oznámil intenzivnější spolupráci s Ukrajinou v oblasti zbrojení,  zaměřující se primárně na výrobu dronů.
Jak vyprovokovat Rusko
Německá vláda chce Kyjevu zřejmě pomoci s vylepšením ukrajinských dronů s dlouhým doletem a to až 2 000 kilometrů a financovat jejich výrobu.
Merz a Wadephul se od té doby objevují v německých diskusních pořadech a tvrdí, že pokud tyto, de facto německé drony poté zaútočí na cíle v Rusku, zjevně to prý nepředstavuje německou účast ve válce.
Otázkou je, zda by Rusko mohlo věci vnímat jinak než jako přímý vstup Německa do války. Ostatně Kreml již již jasně řekl, že „pokud němečtí vojáci zaútočí na Moskvu německými zbraněmi“, nebude mít Rusko jinou možnost, „než zaútočit na Berlín“.
Merz to zjevně akceptuje. Nejspíš to dokonce chce vyprovokovat, aby měl důvod poslat německé a evropské vojáky do války s Ruskem.
Tak se znovu "Adolf" v Německu objevil. Teď jde jen o to, koho strhne do válečné propasti s sebou.
Zdroj

Nejčtenější za týden