Nejdiskutovanějšími událostmi na Ukrajině za uplynulý týden se staly personální změny ve vládě, záhady kolem amerických vojenských dodávek a boj Zelenského a Jermaka (ředitel Zelenského prezidentské kanceláře a zřejmě nejmocnější člověk kyjevského režimu, pozn. PP) proti koalici „sorošáků“ a „porošáků“ s potenciálním přistoupením kyjevského primátora Klička.
Věčná válka pro věčnou vládu
Ukrajinské úřady slaví hostinu uprostřed morové epidemie. Bývalý ministr obrany a korupčník Alexej Reznikov zveřejnil v deníku The Times (FT) jakýsi manifest věčné existenční války s Ruskem. Ta není konfliktem zájmů, ale konfliktem identit, který lze vyřešit pouze změnou vlády v Ruské federaci, neboť – „mír není možný za Putina“.
Neříká to přímo, ale je zcela zřejmé, že Zelenskyj doufá, že „přečká“ Putina i Trumpa, vydrží za každou cenu (lidských životů, území, potenciálu ekonomického rozvoje), a pak se možná něco změní v jeho prospěch. Reznikov dochází k závěru, že expanzi Ruska lze zastavit pouze vnější silou, nikoli dohodami, proto jsou pro Ukrajinu jednání pouze diplomatickou zástěrkou při doufání v odchod Putina a nástupu k moci v USA někoho, kdo se jednoznačně zapojí do války na straně Kyjeva.
Navzdory krizové situaci ukrajinské úřady nadále dělají vše pro to, aby „konflikt významů“ nedal Rusku manévrovací prostor při jednáních. Od UPC požadovali, aby do 18. srpna přerušila všechny vazby s Ruskou pravoslavnou církví. Za tímto účelem musí metropolita Onufrij, zbavený ukrajinského občanství, předložit oficiální rozhodnutí nejvyšších církevních orgánů o vystoupení UPC ze struktury RPC a odmítnutí všech bodů statutu Moskevského patriarchátu, stáhnout své zástupce ze všech řídících orgánů RPC, uznat za neplatná rozhodnutí RPC o přidělení ukrajinských diecézí v nových regionech atd. Pokud tak neučiní, stát zahájí proces zákazu UPC. Zákon k tomu již byl přijat.
sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);
„Konflikt významů“ ještě dál vyhrocuje nová "jazykova ombudsmanka" Jelena Ivanovská, která požaduje „odstranit symbolickou nerovnost v legislativě – konkrétně zrušit zvláštní status ruského jazyka, který v podmínkách ozbrojené agrese RF není jen prostředkem komunikace, ale také nástrojem destabilizace“. Podle jejích slov „ústavní model jazykové politiky musí odpovídat realitě války“, to znamená, že „existenční“ válka musí být věčná, což Ivanovská požaduje zakotvit tím, že zbaví rusky mluvící občany jejich kulturních práv nejen na úrovni zákonů a každodenní praxe, ale i na úrovni ústavy.
Požaduje „jazykovou reintegraci“ po jakémsi budoucím návratu nových regionů Ruské federace do Ukrajiny, tj. násilnou ukrajinizaci, zbavení identity tam žijících Rusů a rusky mluvících Ukrajinců. Rusko samozřejmě nemůže něco takového připustit, což znamená, že Kyjev opět spoléhá věčnou válku.
Ale to jsou strategické plány a fantaskní naděje. Mají ukrajinské úřady materiální důvody předpokládat, že se jejich záměr uskuteční?
Změnil se Trumpův postoj?
Jedním z důvodů pro je údajná změna postoje Trumpa ke konfliktu a rozhodnutí USA dodávat Ukrajině více zbraní.
Zdroje Axiosu uvedly, že Kyjev v rámci prvního balíčku pomoci obdrží americké zbraně v hodnotě 10 miliard dolarů (včetně raket, systémů protivzdušné obrany a dělostřeleckých granátů), ale ne přímo, nýbrž prostřednictvím dodávek spojencům v NATO. Financial Times dokonce spustil fámu, že Trump se Zelenského ptal, proč Ukrajina neútočí na Moskvu a Petrohrad, na což Zelenskyj odpověděl, že žádá dálkové rakety.
Bílý dům však popřel jakékoli výzvy prezidenta USA k takovým útokům a komentátor Washington Post David Ignatius napsal, že Trump zvažoval možnost dodávek křídlatých raket „Tomahawk“, pak od této myšlenky upustil, ale může se k ní vrátit, „pokud bude chtít ještě větší páky vlivu“. A zatím „pravděpodobně“ povolí použití 18 raket ATACMS, které se nyní nacházejí na Ukrajině, na jejich plný dolet – 300 kilometrů. Reuters potvrdil, že Trump absolutně nechce, aby Zelenskyj zaútočil na Moskvu, a neplánuje dodávat Kyjevu dálkové rakety JASSM.
Zatímco některá média situaci vyostřují, Trump sám mluví pouze o obchodu, a to v duchu „chci jen zastavit zabíjení“. „Bude to pro nás obchod. A my jim pošleme Patrioty, které tak zoufale potřebují, protože Putin krásně mluví, a pak večer všechny bombarduje,“ prohlásil Trump.
Prezident USA chce, aby evropské země NATO samy platily jak za svou bezpečnost, tak za zbraně pro Ukrajinu – a k tomu směřuje. Putin, který „bombarduje“, je jen dobrá záminka pro dobrý obchod. Jeho jednání nemá žádné jiné cíle. Je pravda, že Trump pracuje s nepřesnými údaji o tom, že USA investovaly do Ukrajiny 350 miliard a Evropa pouze 100 miliard, ale to nic nemění na podstatě věci, i pokud těmto číslům věří a ne jen obviňuje „nejhoršího prezidenta v historii“ Bidena z rozhazování amerických zdrojů.
Neuniklo vám? Zdraví je nejcennější kapitál!
V dřívějších rozhovorech Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou jsme se kromě jiného dozvěděli o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
O fascinujících novinkách této skvělé české firmy - zvláště se zaměřením na jaro a léto, tedy i na dovolené a cestování - spolu oba pánové znovu hovořili tuto sobotu. Pokud jste pořad Zdraví v Protiproudu tentokrát nezaznamenali nenechte jej ujít, stojí za to!
Připomínáme, že si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT , pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Trump je „zklamaný“ Putinem, ale „neskončil“ s ním, to znamená, že vůbec nemá v úmyslu zásadně změnit svůj postoj k mírovým jednáním a zapojit se do války na straně Kyjeva. Prostě dostal příležitost prodat Evropě zbraně, které už dlouho chtěl prodat. „V Evropě pochybují o tom, že Trump skutečně změní svůj přístup k Rusku,“ píše FT, který je přesvědčen, že Trump vidí v Putinovi partnera při řešení konfliktu, zatímco Zelenského vnímá jako „hlavní překážku“ na cestě k dosažení mírové dohody.
Změna v tónu vystoupení amerického prezidenta (pokud vůbec existuje) nepřerůstá v podstatné praktické kroky. The Washington Post také uvažuje, že se v Trumpových krocích vlastně nic nezměnilo – zaznívají hlasité prohlášení, ale ve skutečnosti 50denní odklad sankcí dává výhodu pouze Rusku. Zdroj Politico tvrdí, že Trump je přesvědčen, že ve válce zvítězí Rusko, a rozhodnutí poslat Ukrajině zbraně „neznamená, že prezident Zelenskyj nyní drží nějaké karty v rukou“.
Zpráva o tom, že Trump údajně požadoval od Zelenského, aby přešel do ofenzívy, protože v obraně válku nevyhraje, vypadá přinejmenším pochybně. Na jedné straně je to konstatování faktu, na druhé straně Amerika nedává Ukrajině nic, s čím by mohla útočit. Naopak. Washington nezavádí další sankce proti Rusku a dává dalších 50 dní ne Zelenskému, ale Putinovi. Ani s obtížemi přijatý 18. balíček sankcí EU nemůže být plně realizován bez účasti USA, tj. bez zavedení 100% (již ne 500%) cel proti Číně a Indii, které nejen nakupují ruskou ropu pro sebe, ale také ji přeprodávají na Západ.
Existují pochybnosti, že Trump takové sankce zavede, i když ho Putin za 50 dní bude i nadále „zklamávat“. Pokud je to s Indií ještě tak nějak možné, pak Čína, zastoupená ministrem zahraničí Wang I, který prohlásil, že nemůže nechat Rusko prohrát válku, spíše přejde k ještě tvrdší konfrontaci s USA, než aby přestala nakupovat ruskou ropu. To zase zasáhne americkou ekonomiku a ještě více sblíží Rusko a Čínu, což rozhodně není v Trumpových plánech.
Nové bruselské sankce tak v nejbližší době neovlivní vojenské schopnosti Ruska a Ukrajina bude pokračovat v ústupu. Trumpova (pokud vůbec byla vyslovena) tedy mohou znamenat, že pokud Ukrajina nemůže vyhrát válku bez útoku a nemůže zaútočit, musí učinit ústupky a podepsat realistickou mírovou dohodu s Ruskem.
Předseda Svazu rezervistů Ukrajiny Ivan Timočko vůbec považuje články západních médií o požadavcích Trumpa na Zelenského, aby zahájil protiútok, za snahu zmařit mobilizaci. Ukrajinská společnost v současné době nemá zájem doplňovat řady ukrajinské armády. A pokud obrana „rodné země“ ještě může nějak motivovat část občanů, pak rozhovory o tom, že lidé budou na pokyn Trumpa posláni do „masových útoků“, rozhodně nevzbudí nadšení. Timočko také prohlásil, že pro protiútok nejsou k dispozici zbraně, které „západní partneři“ údajně slíbili.
Zbraně - nebo zmatek nad zmatek?
A nejzáhadnější na tom je, že nikdo dosud neví, o jaké zbraně přesně jde. Zástupce náčelníka GUR Vadim Skibitsky v rozhovoru pro Guardian prohlásil, že nechápe, co měl Trump na mysli, když mluvil o zaslání 17 systémů Patriot na Ukrajinu – jde o 17 baterií nebo 17 odpalovacích zařízení v rámci 2–3 baterií? První možnost se jeví jako nepravděpodobná.
Military Watch Magazine se domnívá, že hromadné dodávky systémů Patriot a raket k nim „v dohledné budoucnosti neproběhnou“, protože audit Pentagonu ukázal, že zásoby raketových střel ve skladech jsou vyčerpány až na 25 %. Podle časopisu bylo slibované dodání ve skutečnosti vnitropolitickým Trumpovým tahem, který chtěl „snížit tlak“ na svou administrativu, ale k žádným masovým dodávkám nedojde, protože není odkud je vzít.
Kam s penězi v nebezpečném světě?
Záhady české povahy: Můžou na nás otrokáři štípat dříví? Už nám sebrali třetinu peněz, a pořád je klid. Jak je to s bitcoiny? Až spadne systém, zmizí jak pára nad hrncem. Budujme raději obranu na lokální úrovni!
Vyražte s Protiproudem na Noční hlídku tentokrát s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a Robertem Vláškem, od nichž chce Petr Hájek vědět nejen co dělat se zbytky peněz, které nám vládní pracky ještě nevyrvaly z peněženek, ale především jak vybudovat obranné valy proti nájezdům dalších loupeživých band.
Sledujte zde
Podle informací Der Spiegel se na dodávkách amerických zbraní Ukrajině přes země NATO budou podílet Německo, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Velká Británie, Nizozemsko a Kanada, ale jasné odpovědi na otázku ohledně sortimentu a množství zatím nejsou. Dosud byly oficiálně potvrzeny dodávky pouze tří zařízení (ani ne baterií) Patriot z Německa a Nizozemska s garancí výměny těchto starých zařízení za nová z USA.
The Wall Street Journal tvrdí, že Trump 11. července zavolal německému kancléři Merzovi a nabídl mu, ať pro Ukrajinu koupí pět zařízení Patriot. Merz údajně souhlasil, ale Zelenskyj nadále tvrdí, že Německo koupí pouze dvě jednotky. Není jasné, odkud se vezme pět, když Německo v letošním roce vyčlení na Ukrajinu 8 miliard eur, z nichž většina půjde na objednávky pro německý zbrojní průmysl.
Navíc podle ministra obrany Borise Pistoriuse nemůže Německo své systémy darovat, protože jich má pouze šest. To znamená, že není vůbec jasné, co bude předáno. Staré německé systémy výměnou za budoucí dodávky do Německa z USA? I jestřáb Pistorius však tuto možnost zjevně vyvrací.
Ještě větší zmatek vnáší Trumpovo prohlášení, že rakety již jsou dodávány z Německa. Zástupce německého ministerstva obrany Mitko Müller to popřel a řekl, že proces schvalování ještě probíhá a nic není rozhodnuto. Kancléř Merz uvedl, že předání komplexů Patriot může trvat několik týdnů. Bild s odvoláním na zdroj v německé vládě uvádí lhůtu 6 až 8 měsíců.
Navíc se ukázalo, že řada zemí, které se údajně měly podílet na plánu nákupu zbraní od USA za účelem jejich dalšího předání Ukrajině, o tom vůbec neví. Agentura Reuters to tak i napsala: Evropané se o Trumpových plánech dozvěděli poprvé přímo během projevu amerického prezidenta. I Německu oddaný jestřáb, český premiér Fiala řekl, že jeho země se k nákupu nepřipojí. Francie také ne, protože má problémy se zvýšením rozpočtu na obranu a chtěla by zadávat zakázky svým továrnám, nikoli americkým.
„O nákupu amerických zbraní se zde nikdy nemluvilo,“ uvedlo italské ministerstvo obrany, protože Itálie na to nemá peníze a Ukrajině již dodávala své zbraně.
Samostatný příběh je Maďarsko, které podle slov ministra zahraničí Szijjártó nejenže nebude financovat nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, ale zavedlo sankce proti řadě ukrajinských činitelů kvůli zabití obyvatele Zakarpatí maďarské národnosti v TCC.
Tvrdě nazývá ukrajinskou mobilizaci „lovem na lidi“, kteří „nechtějí účastnit se vražd, které postrádají jakoukoli racionalitu“, a povolal ukrajinského velvyslance kvůli tomu, že „již 10 let je maďarská komunita v Ukrajině vystavena systematickým útokům“: od diskriminačních jazykových a vzdělávacích zákonů po nucený odvod do války a nyní – zapálení kostela pod heslem „Maďaři na nože“. „Nežádali jsme je, aby bojovali naším jménem,“ tak komentoval poradce maďarského premiéra Balázs Orbán vyzbrojování Ukrajiny na náklady Evropy.
Účast v Trumpově plánu tak zatím potvrdily pouze Německo a Norsko, ale podle agentury Reuters jsou i s nimi jednání „vlažná“. Norsko navíc vůbec nemá vlastní systémy Patriot, může je pouze od někoho koupit. Od koho? Jako kandidáty se uvádějí Španělsko a Řecko, ale tyto země již odmítly předat Ukrajině své protivzdušné obrany.
Existuje ještě varianta se Švýcarskem, které v roce 2022 objednalo u USA pět systémů Patriot. Švýcarské ministerstvo obrany předpokládá, že Američané mohou tuto objednávku přesměrovat pro Ukrajinu (za peníze Německa), ale podle plánu by měla být splněna v letech 2026 až 2028, tj. právě těch 6–8 měsíců pro první instalaci, o kterých psal Bild.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Celkově je tedy více otázek než odpovědí a nikdo nic přesně neví. I kdyby Ukrajina v dohledné budoucnosti (jaké?) získala několik (kolik?) systémů Patriot, není vůbec jasné, jak by to mohlo ovlivnit obranu Pokrovska nebo efektivitu mobilizace pro ukrajinskou armádu. A bude k dispozici dostatečné množství protiraket? Ani to není jasné.
Škatulata, hejbete se, nebo promyšlený plán?
Příjezd zvláštního zástupce Bílého domu Kelloga do Kyjeva připomínal inspekci reálných možností Ukrajiny, aby Trump mohl přijmout další rozhodnutí o podpoře a o tom, co přesně podpořit. Zelenskyj oznámil, že před příjezdem revizora pověřil hlavního velitele Syrského a náčelníka generálního štábu Gnatova, aby shromáždili všechny informace „o ruském potenciálu a našich perspektivách“ a připravili se na setkání s Kellogem, šéfy SBU a zpravodajských služeb.
Na schůzce se diskutovalo o dodávkách protivzdušné obrany, společné výrobě zbraní, nákupu zbraní za evropské prostředky a také o sankcích proti Rusku a jeho partnerům. „Doufáme v vedení Spojených států, protože je jasné, že Moskva se nezastaví, pokud její ambice nebudou zastaveny silou,“ napsal Zelenskyj po skončení návštěvy.
A tady vyvstává otázka – viděl Kellogg potenciál Ukrajiny pokračovat ve válce a dokonce dosáhnout nějakých úspěchů v případě významné pomoci zvenčí, nebo naopak došel k závěru, že vyhlídky jsou malé a je třeba aktivněji nutit Ukrajinu k uzavření mírové smlouvy? Kellogg odjel dříve, než bylo plánováno, a změny ve vládě, které probíhaly ve stejnou dobu, byly dokončeny až po jeho odjezdu.
Bývalý premiér Šmyhal byl jmenován ministrem obrany. Ve svém projevu prohlásil, že „slyšíme o některých případech busifikace, ale mobilizace na Ukrajině probíhá podle plánu“. Tím ukázal, že buď vůbec nerozumí skutečné situaci, nebo jí rozumí, ale nebude se hádat s Jermakem, který drží Zelenského v „teplé vaně“. V každém případě je funkce ministra obrany Ukrajiny nyní „popravčí": všechny viny budou svalovány na ministra, a Šmygal není politická osobnost. A i když není Ermakovým stvořením, rozhodně s ním nebude vstupovat do konfliktu.
Naopak všechny ostatní jmenování jsou, jak píše Bloomberg, nejen přímo Jermakovi lidé, ale také ti, kteří si získají „přízeň Trumpa“. Nová premiérka Sviridenko má dobré vztahy s ministrem financí USA Scottem Bessentem a podepsala pro Trumpa důležitou dohodu o zdrojích, jejíž značná část nebyla nikdy zveřejněna. Nový vicepremiér Taras Kaška a Olga Stefanišina, navržená na post velvyslankyně USA, byli také členy delegace během jednání o této dohodě.
Zástupce „strany míru“ (jak se někteří domnívají), bývalý ministr obrany Umerov, se však nestal velvyslancem v USA, protože údajně má americké občanství a celá jeho rodina žije v Americe. Možná je to i jinak – Jermak nechtěl, aby Umerov, který se zasazuje o mírovou dohodu s Ruskem a má přímý přístup jak k Američanům, tak k Zelenskému, se stal druhým Zalužným.
Tato verze je obzvláště zajímavá v okamžiku, kdy známý insider Seymour Hersh píše, že Washington považuje Zalužného za nejpravděpodobnějšího nástupce Zelenského a jeho nahrazení může nastat během několika měsíců (není však jasné, jak), dokud ještě „existuje šance dohodnout se s prezidentem Vladimirem Putinem“.
Pomozte svému zdraví - i Protiproudu!
Není náhodou, že na Supramedex právě zaútočila korporátní média. Stalo se tak vzápětí poté, co Daniel Fiala představil v rozhovoru s Petrem Hájkem úplnou novinku - korunu dosavadní cesty při prevenci a podpoře léčby i těch nejzávažnějších chorob pomocí přírodních látek uložených v medu.
Jmenuje se PREMIUM a chcete-li se dovědět co se za ním skrývá a jaké je jeho použití, pusťte si ze záznamu celý pořad. Dozvíte se v něm samozřejmě i celou fůru dalších informací a zajímavostí.
Útok samozřejmě přišel z míst, která se po léta neúspěšně snaží skandalizovat Protiproud a jeho zakladatele. A protože nákupem tohoto skvělého přírodního prostředku přes Protiproud současně pomáháte jeho další existenci, dříve či později to muselo přijít.
Pro nás jsou nejdůležitější vlastní zkušenosti tisíců našich čtenářů - a ty jsou skvělé. A nejde jen o PREMIUM. Největším hitem samozřejmě zůstává EXTRA a POWER - kromě řady dalších účinků i s prokazatelně fantastickými výsledky při podpoře léčby rakoviny. Nová vědecká studie potvrdila, že mu neodolá ani "nezničitelný" stafylokok! Ale PREMIUM jim bude zdatně konkurovat. Tak se nedejte zmást prolhanými médii. Máme s tím přece - my nepodvolení - letité zkušenosti!
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Objednávejte zde
Takže zatím zůstává Umerov na Ukrajině a také zůstává vedoucím vyjednávacího týmu s Ruskem. Jermak samozřejmě nechce vyjednávat, ale možná bude nucen. Z tohoto důvodu provádí vládní rošády v naději, že i po hypotetickém podpisu mírové smlouvy bude moci odložit volby a udržet Zelenského (a tedy i sebe) u moci.
Mimochodem, hlasování Rady o novém premiérovi může sehrát další zlý vtip v mírových jednáních. Jde o to, že za několik let odešlo z vládní strany „Sluha národa“ mnoho lidí a nyní v Radě de facto neexistuje parlamentní koalice. Pokud koalice nevznikne do měsíce, parlament se rozpustí a budou vyhlášeny volby.
Vzniká tak zajímavá situace: prezident je nelegitimní, Rada také, a nyní i kabinet, jenž byl zvolen nelegitimní Radou v rozporu se zákonem, který zakazuje rozpuštění kabinetu v období válečného stavu. Pokud bude ruský prezident Putin i nadále trvat na právních formalitách, může se stát, že na Ukrajině nebude vůbec žádný orgán, se kterým by bylo možné jednat „podle zákona“.
Nelze vyloučit, že na to Jermak spoléhá a pokračuje v pokusech dokázat Trumpovi, že to právě Putin nechce uzavřít mír. A zároveň (revizorovi Kellogovi) ukazuje, že Ukrajina ještě může zvítězit, stačí jí jen dát zbraně. Vždyť mobilizace, jak řekl Šmyhal, přece probíhá podle plánu.
Trůn se otřásá
Trůn pod Zelenským se však skutečně otřásá. Ukrajinský voják Denis Jaroslavský nedávno prohlásil, že Zelenského slova o tom, že demobilizace vojáků bude „až po vítězství“ , jsou „rozsudkem pro stovky tisíc lidí“, kteří „od roku 2022 žijí v předních vesnicích jako bezdomovci ve sklepech a pivnicích, bez rotací, bez jasných perspektiv, bez pochopení, kdy to skončí“. Jenže právě o to, že Zelenskyj a Jermak potřebují: aby „to“ nikdy neskončilo.
Pokračuje příval západních článků s obviněními Zelenského z autoritářství a uzurpování moci. Tentokrát Financial Times cituje názory aktivistů, politiků a diplomatů, že prezident využívá válečných pravomocí k boji proti kritikům a koncentraci moci. V článku zmiňuje případ aktivisty Šabunina, prohlídka u bývalého ministra infrastruktury Kubrakova, sankce proti Porošenkovi, odmítnutí jmenovat zaměstnance NABU Cyvinského šéfem BEB.
„Protikorupční razie proti významným ukrajinským osobnostem a opatření na podporu loajálních lidí ve vedoucích pozicích vedly k obviněním, že vláda prezidenta Vladimira Zelenského směřuje k autoritářství,“ tvrdí článek. A kyjevský starosta Kličko, který má sr Zelenským dlouhodobé spory ohledně využívání příjmů hlavního města, prohlásil, že „pod záminkou války vláda pronásleduje ty, kteří jí nevyhovují: politické oponenty, místní orgány, odborníky, novináře a aktivisty“.
The Spectator dokonce cituje slova anonymního ukrajinského expředsedy vlády, který říká, že „Ukrajina má dva nepřátele, dva Vladimíry: Zelenského a Putina“. To je popzoruhodné, vzhledem k tomu, že v propagandistickém diskurzu Ukrajiny je Putin Hitlerem.
„Putin ničí Ukrajinu zvenčí a Zelenskyj zevnitř, podkopává vůli k odporu a morální ducha. Lidská práva jsou pošlapávána, na politické oponenty je vyvíjen tlak, bohatí a vlivní lidé, kteří by mohli podporovat opozici, přicházejí o svůj majetek a opoziční média jsou umlčována. Ironií je, že tato putinizace Ukrajiny je financována Západem,“ prohlásil bývalý ministr.
Podle údajů The Spectator je více než 5 tisíc občanů Ukrajiny pod sankcemi a jejich majetek je zmrazen. „Sankce vedly k uzavření tří YouTube kanálů kritiků Zelenského jen za poslední měsíc. Cenzura se stává štítem pro autoritářské vůdce a nekontrolovaná moc vede k diktatuře,“ řekl deníku bývalý šéf národní banky Kirill Ševčenko.
Navíc The Spectator, přímo ve stylu ruských médií, připomněl, že Zelenského prezidentské mandát již dávno vypršel a Zelenský sám, předpokládaje, že dříve či později bude muset uspořádat volby, potlačil nebo vyhnal všechny potenciální konkurenty. „Drží se u moci za každou cenu,“ cituje deník slova poslance Nejvyšší rady z Porošenkovy strany Alexeje Gončarenka.
Co dělat v případě krize? Už máte baťůžek?
Máte doma zbraně? Umíte s nimi zacházet? Potřebujeme je vůbec? A pokud, tak jaké? Co dělat, když nebudou fungovat mobily? Máme mít připraven scénář pro nenadálé situace, na jejichž hraně balancujeme?
Dokonce už i ničemná česká vláda "doporučuje" mít připraveno evakuační zavazadlo. My jsme vám je ve spolupráci s Markem Obrtelem připravili. Mnozí je již mají, jiní mohou vstoupit do našeho obchůdku a obratem si je opatřit. Fakt to není zbytečné.
Svědčí o tom odpovědi Marka Obrtela na tyto a další otázky Petra Hájka, které jsou jádrem pořadu o praktických možnostech sebeobrany nás a našich blízkých - alespoň pro ty, kteří si uvědomují, že na stát rozhodně nemůžeme spoléhat, chceme-li v očekávaných krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.
Otevřít stránky Sebeobrany
Na Ukrajině se vytvořila jakási aliance „sorošáků“ (grantových aktivistů, médií a protikorupčních struktur spojených s Demokratickou stranou USA, které po vítězství Trumpa ztratily „ochranu“) a „porošáků“ (stoupenců Petra Porošenka, který je blízko zatčení v kauze „kufrů Kremlu“). Existují informace, že tyto dvě síly se pokusí společně kandidovat ve volbách proti Zelenskému. A pak je tu ještě Kličko, který se k nim teoreticky také může připojit. A pokud se kandidátem takovéto koalice stane Zalužnyj...
Na Bankové (sídlo tajné policie, pozn PP) se domnívají, že kritika Zelenského ze strany západních médií je dílem vzbouřených „sorošáků“ a „porošáků“, kteří údajně sondují nálady v armádě. Rozkolísávají ji v očekávání zhroucení fronty, což jim umožní svrhnout Zelenského s Jermakem a podepsat kompromisní dohodu s Putinem a Trumpem, čímž se stanou legitimní vládou (uznávanou jak v USA, tak v Rusku) na zbývající části Ukrajiny.
Mezitím se připravuje třetí kolo istanbulských jednání, v rámci kterého budou strany diskutovat o návrzích mírových memorand.
Junta to prostě nemá jednoduché.
Zdroj
