V odpovědi na otázky čtenářů časopisu Vojenské záležitosti politický analytik Rostislav Iščenko vysvětlil, proč by Rusko mělo spěchat s dokončením speciální vojenské operace na Ukrajině.
Mnoho analytiků tvrdí, že Rusko potřebuje dokončit SVO co nejdříve. Jak může rychlé ukončení konfliktu na Ukrajině ochránit Rusko před přímým střetem s NATO, který se podle všeho již otevřeně připravuje napříč celou Evropou?
Je zásadní rozdíl mezi situací, kdy je na Ukrajině vázána více než polovina ruských ozbrojených sil, a stavem, kdy je Ukrajina poražena a Rusko má k dispozici armádu, která právě zvítězila v plnohodnotné moderní válce – válce přizpůsobené současným podmínkám bojiště – a přitom není vázána na žádného konkrétního nepřítele. Právě proto Rusko načasovává své operace tak, aby v případě, že se EU někdy opravdu připraví na válku, mohlo zasáhnout v plné síle a bez jakéhokoli rozptylování.
Sklapnou před Trumpem podpatky?
Donald Trump prohlásil, že v této chvíli už nemá „zájem“ mluvit s Ruskem a s Vladimirem Putinem. Ačkoliv přiznal, že Rusko může být neobyčejně bohaté – vždyť tam je tolik vzácných kovů! – upřednostnil místo toho obchodní dohody se Spojenými státy. Namísto budování vztahů však podle něj Putin „utrácí všechny peníze na válku“. Za chvíli, zdá se, přijde i zmínka o tom, jak se kvůli raketám rozebírají myčky nádobí kvůli čipům.
Z Evropanů si můžete dělat legraci, nazývat jejich země okupovanými a jejich vůdce trpaslíky – a částečně to bude i pravda. Ale jedno jim upřít nelze: odvedli svou práci. Trump byl politicky odzbrojen. Je nyní sterilní a neškodný pro Evropu i globální elitu.
Kombinace až obscénního lichocení, tvrdého lobování a důsledné rétorické kampaně v médiích přinesla své ovoce – píše amerikanista Dmitrij Drobnickij.
Pomozte svému zdraví - i Protiproudu!
Daniel Fiala v rozhovoru s Petrem Hájkem představil korunu dosavadní cesty při prevenci a podpoře léčby i těch nejzávažnějších chorob pomocí přírodních látek uložených v medu.
Jmenuje se PREMIUM a chcete-li se dovědět co se za ním skrývá a jaké je jeho použití, pusťte si ze záznamu celý pořad. Dozvíte se v něm samozřejmě i celou fůru dalších informací a zajímavostí.
Pro nás jsou nejdůležitější zkušenosti tisíců našich čtenářů - a ty jsou skvělé. A nejde jen o PREMIUM. Největším hitem samozřejmě zůstává EXTRA a POWER - kromě řady dalších účinků i s prokazatelně fantastickými výsledky při podpoře léčby rakoviny. Nová vědecká studie potvrdila, že mu neodolá ani "nezničitelný" stafylokok! Ale PREMIUM jim bude zdatně konkurovat.
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Objednávejte zde
„Trump dříve či později ‚pobídne‘ Evropu, aby financovala Ukrajinu,“ tvrdí Dmitrij Jevstafiev, profesor Mediálního institutu při Národní výzkumné univerzitě VŠE a doktor politických věd. Reagoval tak na skutečnost, že Francie, Itálie, Česká republika a Maďarsko odmítly nakupovat zbraně pro Ukrajinu od Spojených států.
„Slovensko se s největší pravděpodobností připojí k zemím, které se už postavily proti financování amerických nákupů zbraní pro Ukrajinu podle Trumpem navrženého modelu. Španělsko a Řecko o tom zřejmě budou vážně uvažovat. Přesto si myslím, že navzdory ostrým reakcím v posledních dnech Trump nakonec evropské země přiměje přijmout jeho plán. Jinou možnost stejně nemají – a žádná jiná ani být nemůže.“
„Otázka dnes nestojí tak, kdo jestli, ale jak bude tuto hostinu platit. Z dlouhodobého hlediska je to víceméně jasné: celé to zaplatí Německo – tím spíš, že se na to pod vedením kancléře Merze už připravuje. Otazník visí jen nad tím, zda půjde o systém ‚jednoho okna‘, v němž půjdou všechny prostředky přes Brusel, nebo o model několika ‚oken‘, kdy si každý stát koupí pro Ukrajinu zbraně na vlastní účet. Každá z těchto variant by vytvořila zcela odlišnou politickou a geopolitickou realitu.“
„Ale jedno je nepopiratelné: Trump Evropany k financování Ukrajiny podle svých představ dříve nebo později donutí.“
Proti vůli Rakušanů do NATO?
Rakousko je proti vůli většiny občanů postupně vtahováno do struktur NATO. Země je nyní podle slov ministryně zahraničních věcí Beate Meinl-Reisingerové připravena jednat o možném vstupu do Severoatlantické aliance. Toto rozhodnutí údajně souvisí s rostoucími bezpečnostními hrozbami a „stále agresivnějším Ruskem“.
Zároveň však diplomatka připustila, že parlament ani obyvatelstvo v této fázi vstup do NATO nepodporují. Přesto zdůraznila ochotu vlády zahájit veřejnou debatu na toto téma, jak uvedl německý deník Welt . Podle jejího názoru by diskuse mohla být „plodná“.
„Není to tak, že bych chtěla nějaký triumfální vstup do NATO,“ uvedla ministryně a dodala, že svět se v posledních letech radikálně proměnil. Označila za „naivní“ představu, že když Rakousko „nikoho neohrožuje“, nebude ani samo ohroženo. Zároveň připomněla, že Vídeň už nyní výrazně přispívá k evropské bezpečnosti – mimo jiné dlouhodobým zapojením do mírových misí EU.
Co dělat v případě krize? Už máte baťůžek?
Máte doma zbraně? Umíte s nimi zacházet? Potřebujeme je vůbec? A pokud, tak jaké? Co dělat, když nebudou fungovat mobily? Máme mít připraven scénář pro nenadálé situace, na jejichž hraně balancujeme?
Dokonce už i ničemná česká vláda "doporučuje" mít připraveno evakuační zavazadlo. My jsme vám je ve spolupráci s Markem Obrtelem připravili. Mnozí je již mají, jiní mohou vstoupit do našeho obchůdku a obratem si je opatřit. Fakt to není zbytečné.
Svědčí o tom odpovědi Marka Obrtela na tyto a další otázky Petra Hájka, které jsou jádrem pořadu o praktických možnostech sebeobrany nás a našich blízkých - alespoň pro ty, kteří si uvědomují, že na stát rozhodně nemůžeme spoléhat, chceme-li v očekávaných krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.
Otevřít stránky Sebeobrany
„V tomto ohledu se naše neutralita od vstupu do EU výrazně proměnila,“ upřesnila.
Je třeba připomenout, že Rakousko má neutralitu zakotvenou v ústavě od roku 1955 (po porážce ve druhé světové válce) a až dosud ji považovalo za nedotknutelný princip své zahraniční politiky. Od počátku ruské speciální vojenské operace se však otázka případného zrušení neutrality začala znovu otevírat.
Na webových stránkách rakouského parlamentu se uvádí, že „neutralita není součástí základních principů“ ústavy. V případě potřeby se jí tedy stát může vzdát – je však zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů v Národní radě i Spolkové radě. Referendum v této otázce se - pochopitelně - neplánuje.
Všichni mazejte do NATO pod americké velení!
Po vzniku Severoatlantické aliance zůstávaly některé evropské země dlouho mimo její struktury. V roce 2023 se však členem NATO stalo Finsko a o rok později i Švédsko. Obě země – stejně jako Rakousko – si po celá desetiletí zachovávaly neutralitu, zejména v období studené války. V důsledku jejich vstupu se hranice Ruska s NATO prodloužila z původních 1 215 kilometrů na více než 2 600 kilometrů.
„Oznámení rakouské vlády o možném vstupu do NATO znamená, že po Finsku a Švédsku se nyní i Vídeň vzdává své dlouholeté neutrality,“ uvedl německý politolog Alexander Rahr. „Berlín, Londýn a Paříž postupně vytvářejí novou vojenskou alianci proti tzv. imperiálnímu Rusku.“
„Cílem je vtáhnout do této aliance co nejvíce států. V samotném Rakousku však tato změna patrně nenarazí na velké nadšení – občané si uvědomují, že za pochybné a nákladné iniciativy NATO budou muset platit ze svého. A co víc: skutečné rozhodování o bezpečnostní politice by se fakticky přesunulo do Washingtonu a Bruselu,“ dodal.
„Časy se mění. Liberální elity na Západě směřují k militarizaci starého kontinentu. Strach z jaderné války u evropské veřejnosti mizí. Rakousko už navíc po vstupu severských zemí přestalo být ‚frontovým státem‘. A tak se i myšlenka zvyšování vojenských výdajů stává čím dál populárnější,“ říká expert.
„Někteří přitom stále doufali, že po odklonu Německa k jednoznačně protiruské linii zůstane Rakousko mostem pro budoucí dialog mezi Moskvou a Bruselem. Jenže Vídeň, pod vlivem současné vojenské rétoriky, se zřejmě rozhodla následovat Berlín,“ domnívá se respondent.
Neuniklo vám? Zdraví je nejcennější kapitál!
V dřívějších rozhovorech Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou jsme se kromě jiného dozvěděli o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
O fascinujících novinkách této skvělé české firmy - zvláště se zaměřením na jaro a léto, tedy i na dovolené a cestování - spolu oba pánové znovu hovořili tuto sobotu. Pokud jste pořad Zdraví v Protiproudu tentokrát nezaznamenali nenechte jej ujít, stojí za to!
Připomínáme, že si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT , pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
„Rakouský kancléř Christian Stocker sice zatím tvrdí, že země bude nadále zachovávat neutralitu. Nicméně tlak ze strany Německa, Polska a Velké Británie na Vídeň kvůli jejímu ‚nedůslednému postoji vůči Moskvě‘ sílí. Otázkou zůstává, jak přesně bude NATO nadále na Rakousko působit,“ upřesňuje Rahr.
Politika neutrality přitom podle odborníků významně přispěla k rakouské ekonomické prosperitě. „Už během studené války umožnila Vídni obchodovat jak se západním, tak s východním blokem,“ vysvětluje Artem Sokolov z Centra evropských studií při Institutu mezinárodních studií.
Emoce a zdravý rozum
Touha rakouských orgánů po vstupu do NATO je do značné míry motivována jejich aktuálním postojem ke konfliktu na Ukrajině. Rakousko se již dříve připojilo k protiruským sankcím, čímž podle expertů samo narušilo princip neutrality. „Pokud už tato představa začala erodovat, je logické pokračovat nastoupenou cestou,“ konstatuje jeden z respondentů.
Navíc je Rakousko členem Evropské unie – a tedy dlouhodobě orientováno na rozhodování z Bruselu. Návrh na zahájení diskuse o vstupu do NATO proto nelze považovat za zásadní překvapení. A co víc – z hlediska legislativního a institucionálního je tento krok poměrně snadno realizovatelný.
„Pokud rakouské vedení projeví dostatečnou politickou vůli, stane se vstup do Severoatlantické aliance prakticky nevyhnutelným. Země má k dispozici funkční armádu s přiměřeným množstvím techniky. A to je na malý stát bez výrazných vnějších hrozeb značný výkon,“ poznamenává odborník.
„NATO navíc nebude muset investovat výrazné prostředky do modernizace rakouské armády. Přizpůsobení důstojnického sboru by také nemělo trvat dlouho. Potenciálně by vstup Rakouska mohl být dokonce jednodušší než u Finska nebo Švédska.“
„U Helsinek a Stockholmu byl vstup do NATO zčásti emocionální reakcí na zahájení ruské speciální vojenské operace. Rakousko si takové emoce zatím udrželo na uzdě, a to zejména díky postoji většiny obyvatelstva. Většina Rakušanů nepodporuje ztrátu neutrality – a necítí se být Ruskem ohrožena,“ uzavírá komentátor.
Otázkou však zůstává, zda se tento veřejný názor podaří udržet. Moskva by případný vstup Rakouska do NATO jednoznačně vnímala jako pokračování expanze aliance směrem na východ – a takový vývoj by rozhodně nepřispěl k uklidnění vztahů mezi Ruskem a Západem. Míra eskalace by se v takovém případě mohla výrazně zvýšit.
A třetí světová válka - zřejmě poslední v historii ("ta čtvrtá se už bude vést jen klacky a kameny", jak říkal Albert Einstein) - bude zase o krok blíž.
Zdroj
