Je Arménie pro Ázerbájdžán ,,zvláštní vojenskou operací“ stejně jako Ukrajina pro Rusko?
RSS

Je Arménie pro Ázerbájdžán ,,zvláštní vojenskou operací“ stejně jako Ukrajina pro Rusko?

Po určitém čase se znovu rozhořely boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kdy se obě strany obviňují navzájem. Ázerbájdžán má podporu Turecka a je islámský stát, Arménie má podporu Ruska a je pravoslavná. Ázerbájdžán díky těžbě ropy a zemního plynu je plně ekonomicky samostatný a jeho vojenský rozpočet je vyšší než arménský HDP, kdy Arménie je v podstatě plně závislá na Rusku.
Rusko, jež podporuje Arménii, musí čelit všem hrozbám na své jižní hranici, jako je terorismus, pašování lidí či narkotik, buduje nové schopnosti v Arktidě a zatím si nedovolí uvolnit vztahy s Čínou, a KLDR je v celkem složité situaci.
Pokud by mohlo volně přeskupovat své ozbrojené síly, bylo by zřejmě jen otázkou několika dní, pokud by velení bylo funkční, rozdrtit Ukrajinu i Ázerbájdžán, ale vzhledem k rozloze a nutnosti alokovat jednotky v různých oblastech, a též vzhledem k nedůvěře ke „spojencům“, si to nemůže dovolit.
Ázerbájdžán může spoléhat na podporu Turecka, jež jako člen NATO je silnou kartou v rámci současných i budoucích operací. Obě země se hlásí k islámu a mají tak přímou i nepřímou podporu dalších islámských zemí. Naopak Rusko vzhledem k agresi na Ukrajině ztrácí pozice a zavazuje se politicky i ekonomicky a vojensky do vyhraněných oblastí.
Ale v náboženské oblasti má Arménie velice silnou pozici, kdy dle informací při příchodu papeže všichni vstanou, ale arménští představitelé nejsou tomuto povinni jako zástupci jedné z nejstarších církví. Toto všechno činí konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií, Ruskem a Ukrajinou a vztahy s dalšími zeměmi velmi nečitelnými.
Rusko může v náboženské rovině stavět na pravoslaví, což je Arménie a východní Ukrajina, ale ztrácí na západní/katolické Ukrajině. A i v této oblasti jsou rozpory – pravoslaví – katolíci – protestanti. A do toho všeho zasahuje islám z Turecka a Ázerbájdžánu. Na takovýto „koktejl“ v danou dobu není optimální řešení, pouze jak se říká zdravý selský rozum.
Česká republika nebude nárokovat území z období vlády Karla IV., stejně jako Vídeň nebude chtít obnovit Rakousko-Uhersko. A Polsko jistě nepředá území Německu a neukousne si zpět z Ukrajiny, kdy po druhé světové válce došlo ke změně hranic. Takzvaně „zamrzlé“ konflikty jsou nejhorším řešením. Mezi KLDR a ROK trvá válečný stav, ale nedochází krom střelby balistických raket nebo spojeneckých cvičení k vypjatým situacím. Čína neútočí na Tchaj-wan (zatím) a původní obyvatelé Austrálie nebo amerických kontinentů nevyhánějí bílé občany, stejně jako v mnoha zemích afrického kontinentu.
Jediným myslitelným řešením je diplomacie, kdy však jedna nebo druhá strana musí přiznat, že překročila linii. A k tomu politici nejsou příliš ochotní. Spíše budou tlačit situaci na hranu a pak v případě neúspěchu obviňovat vojáky a v případě úspěchu si přisvojovat „vavříny“.
Takže zpět k začátku, jedná se o konflikty kultur a náboženství, kdy za každou stranou stojí majoritní země mající v dané oblasti své zájmy. A pokud tyto zájmy nebudou svým způsobem sesouladěny, nelze najít mírové řešení. Turecko nepřijato do EU, ale je člen NATO, Rusko v konfliktu s Ukrajinou, Arménie závislá na Rusku, Zamrzlé konflikty v Moldávii, Gruzii, a Arménii/Ázerbájdžánu, etnická napětí v Asii, trvalé územní spory mezi Indií, Pákistánem, Čínou a Vietnamem, spory o Tchaj-wan, rozbušek pro nové konflikty je příliš mnoho.
Záleží jen na tom, kde a kdo přiloží polínko do ohně a bude mít zájem na změně situace. Rusko se momentálně poměrně znatelně finančně a ekonomicky zavázalo do konfliktu s Ukrajinou, ale tato událost na mezinárodním poli rozvázal ruce dalším zemím, jež by chtěly vyřešit své teritoriální spory. A v Asii jich je mnoho.
 

securitymagazin.cz
The post Je Arménie pro Ázerbájdžán ,,zvláštní vojenskou operací“ stejně jako Ukrajina pro Rusko? first appeared on .


Nejčtenější za týden