S. SPURNÝ
To je poznatek, se kterým přišel francouzský diplomat Alexis de Tocqueville. Podle jeho teorie se na křivce poznání nachází hluboké přesvědčení na jejím začátku a konci. Na začátku je člověk přesvědčen, protože nic neví, a na konci, protože prošel fází pochybností a vyslechl všechny argumenty.
Alexis de Tocqueville byl francouzský diplomat a historik z počátku 19. století. Proslavil se rozsáhlým dílem „Democracy in America”, ve kterém zkoumal politický systém v nově vzniklých Spojených státech. Během svého pobytu v Americe detailně studoval i vliv svobodného tisku na demokracie.
Dospěl k závěru, že názory vytvořené v zemi se svobodou tisku jsou často trvalejší než ty, které vznikají v Evropě pod nadvládou cenzury.
Na dané téma napsal:
Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.
Demokracie ve Spojených státech přivádí do správy věcí veřejných stále nové lidi, takže činy vlády mohou být nesourodé.
Stabilnější vláda
Obecné principy, na kterých je vláda založena, jsou však mnohem stabilnější než v jiných zemích a hlavní názory, které společnost sdílí, jsou trvalejší. Když nějaká myšlenka, ať už je rozumná nebo nerozumná, ovládne mysl amerických občanů, není nic těžšího než ji vymýtit.
Přičítám to svobodě tisku, která by tomu na první pohled měla bránit. Lidé, kteří zažívají svobodu slova, jsou ke svým názorům připoutáni hrdostí stejně jako přesvědčením. Své názory milují, protože jim připadají rozumné a protože si je vybrali. Považují je nejen za pravdivé, ale také za své vlastní.
Křivka poznání
Někdo řekl, že nevědomost sídlí na obou koncích poznání. Možná by bylo lepší říci, že hluboké přesvědčení se nachází pouze na začátku a na konci a že pochybnosti jsou uprostřed. Vlastně se můžete na lidskou inteligenci dívat ve třech vzájemně odlišných a po sobě jdoucích stavech.
Člověk něčemu silně věří, protože daný názor akceptoval, aniž by se o věc hlouběji zajímal. V okamžiku, kdy se objeví námitky, začne pochybovat. Pokud se mu podaří všechny pochybnosti vyřešit, začne znovu věřit danému názoru. Tentokrát ale pravdu neakceptuje nahodile a bez přemýšlení někde ve stínu, ale postaví se jí čelem a jde jí naproti.
Rychlá změna názorů
Když svobodný tisk zastihne lidi v prvním stavu, ještě dlouho budou zvyklí věřit bez přemýšlení, pouze budou každý den měnit předmět své víry. Na celém svém intelektuálním obzoru mají lidé pouze jeden bod, který se neustále mění. To je doba náhlých revolucí.
Brzy se dostaví zkušenosti a člověk se dostane do stavu všeobecných pochybností. Můžete si být jisti, že většina lidí zůstane v jednom z těchto dvou stavů. Většina bude něčemu věřit, aniž by věděla proč, nebo nebude přesně vědět, čemu by měla věřit. Pokud jde o poslední stav mysli, který se rodí z poznání a po fázi pochybností, je k jeho dosažení nutné vynaložit značné úsilí, k čemuž se odhodlá velmi malý počet lidí.
Pochybnosti plodí stabilitu
Bylo zjištěno, že během staletí náboženských vášní lidé občas měnili víru, zatímco ve staletích, kdy lidé pochybovali, se každý držel své víry. To se děje také v politice, pokud v zemi vládne svoboda tisku. Protože všechny společenské teorie byly jedna po druhé diskutovány a argumenty vybojovány, ti, kteří jedné z teorií věří, pokračují ve své víře ani ne tak proto, že by si byli jisti, že je jejich teorie dobrá, ale proto, že si nejsou jisti, že existuje nějaká lepší.
V těchto dobách lidé neriskují svůj život tak snadno pro nějaké názory. Je méně mučedníků a méně odpadlíků.
Napsal Alexis de Tocqueville v roce 1834.
Post scriptum
Pozn. autora:
V jakém bodě křivky poznání se nachází vláda, pro kterou je jiný názor, nazývaný pro potřeby cenzury dezinformací, největším ohrožením její demokracie? Jak kvalitní může být její rozhodování, když věří vědeckému konsensu, kterého bylo dosaženo tím, že vědci s jiným názorem buď nedostali peníze, nebo je rovnou odstavili?
Společnost není rozdělena, protože lidé mají na věci jiné názory, a to včetně kontroverzních témat. Společnost je rozdělena, protože lidé na začátku křivky poznání ve svém svatém přesvědčení netuší, že by to mohlo být jinak. Protože žádné pochybnosti nemají a ani je nikdy neměli, nemají potřebu hledat argumenty pro svoje názory, ale napadají charakter nebo vzdělání svých oponentů. Jsou ochotni odhodit dlouholeté přátele i členy širší rodiny.
Vědí, čemu věří a proč? Pokud se většina médií a „demokratických“ institucí domnívá, že pochybností netřeba a toho, který je má, je nutné napadat, co to říká o kvalitě jejich „demokracie“?
Na co přišli lidé v minulosti
Ze zkušeností generací minulých:
Stuart Mill napsal známý esej s názvem „On Liberty“. Jeho klíčové myšlenky zde nebo zde .
Nejslavnější pamflet o svobodě slova napsal anglický básník John Milton, více zde .
O potřebě tolerance psal francouzský Voltaire.
Soudce amerického Nejvyššího soudu Louis Brandeis, jenž měl české kořeny, napsal stanovisko, které položilo základ aktuální doktríny svobody slova v nejsvobodnější zemi světa. Výtah ze stanoviska zde . Je v příkrém rozporu se silnými prohlášeními lokálních „demokratů“ a jejich mediálních tlampačů.
Ale říkejte to lidem, kteří nikdy nezapochybovali, že?
S.Spurný
The post Svoboda slova plodí stabilnější vládu a o křivce poznání first appeared on .
