Zamysleme se nad pěti hlavními důvody, proč by Rusko nemělo přistoupit na Trumpovy podmínky. První argumentem je, že mír s Ukrajinou ovládanou nacistickými banderovci i přes jednání a přísliby nebude.
Tento fakt jasně prokázaly už nedodržované dohody Minsk 1, i Minsk-2. Ukrajina nesplnila jediný bod dohod z Minsku s výjimkou příměří, a poté ho pravidelně porušovala.
Zkušenost s podvodníky
Byla to Ukrajina, která neustále plíživě obsazovala strategické objekty v šedé zóně na kontaktní linii, aby se tak přesunula k pozicím doněckých a luhanských jednotek. Popřevratový banderovský Kyjev nikdy o žádný mír nestál. Ukrajina nepřijala jediný zákon, který by implementoval dohody z Minsku. Navíc se ukrajinští politici ani netajili tím, že dohody z Minsku nikdy dodržovat nebudou.
Západ nijak nereagoval na skutečnost, že Ukrajina nechtěla nikdy dohody z Minsku plnit. Žádné sankce za nedodržování dohod pro ukrajinské politiky nepřišly. Sankce byly naopak opakovaně uvalovány na Rusko. Ukrajina se tak mohla chovat, protože věděla, že za to nebude ze strany Západu nikdy kritizována. Naopak to celé byla součást zamýšleného podvodu. Proto se Západ nikdy nepokoušel na Ukrajinu vyvíjet tlak, aby ji donutil plnit smluvní povinnosti.
Ukrajina ani Západ nakonec přestaly skrývat, že Minsk potřebovaly jen proto, aby po nacistickém státním převratu v roce 2014 získali čas k přípravě na budoucí válku s Ruskem, jehož cílem byl návrat Krymu a Donbasu zpět do rukou kyjevské junty - respektive armád NATO. Angela Merkelová veřejně přiznala, že Západ nikdy neměl v úmyslu Minské dohody dodržovat, že to byla pouze past na Rusko.
sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);
Vymýtit ukrajinský nacismus
Druhý argument je stejně závažný. Je nutné zničit ukrajinský nacismus jako zdroj agresivního a expanzivního chování Ukrajiny coby předvoje útoku NATO na Rusko. Motor militarismu a agresivity Německa a Itálie v éře druhé světové války byl nacismus a fašismus. K jejich pacifikaci vedla pouze celková porážka těchto zemí ve válce a eliminace nositelů těchto zničujících ideologií.
V případě Německa bylo navíc obsazeno Prusko, které bylo zdrojem militarismu celého Německa. Část jeho území připadla po válce Polsku, a SSSR vytvořilo na zbytku jeho území kontrolovaný stát jeho vlivem - NDR.
Stejným způsobem je třeba naložit s Ukrajinou. Pokud nebude vykořeněn a zničen agresivní a expanzivní ukrajinský nacismus nikdy se tento stát nestane mírumilovným. Vždy bude ovlivňován revanšismem a militarismem, který infikuje velkou část populace, která se bude chtít válkou za pomoci Západu zmocnit území v hranicích z roku 1991.
Je nemožné vymýtit ukrajinský nacismus a provádět úplnou denacifikaci bez vojenské porážky režimu na Ukrajině. Západ o tom dobře ví, a právě proto nehodlá ze svých pozic ustoupit. Nacismus na Ukrajině jako by nevidí, ale ve skutečnosti jej naopak podněcuje, neboť ví, že bez něho by nebylo konfrontace mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou potřebuje na oslabení Moskvy. Pouze Rusko může zachránit Ukrajinu před ukrajinským nacismem.
SVĚT JE V POHYBU: POJĎME SE PORADIT!
V pondělí 11. srpna v 18:00 hodin se tvrdé jádro nepodvolených občanů znovu sejde po měsíční prázdninové přestávce v přímém přenosu na pravidelné poradě se šéfredaktorem Protiproudu Petrem Hájkem.
Vážných témat je mnoho a moc děkujeme, že i v této pauze jste nepřestali psát své názory, analýzy a podněty. Některé z nich si Petr Hájek schraňuje právě na pondělní "Tea party", protože její obsah určí jako vždy čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři.
Tak v pondělí nashle!
Vysíláme zde
Rusko vítězí
Třetím argumentem je situace na frontě. Ukrajina nyní stojí na pokraji úplné porážky, takže by bylo nerozumné a pro Rusko nevýhodné, uzavřít nyní mír. Nic by to nepřineslo. Pouze čas na odloženou válku na kterou by se Západ s Kyjevem ještě lépe připravily. Začalo by to znovu. Možná za rok, možná za 10 let, ale začalo by to.
Válka probíhá už čtvrtým rokem. Vzhledem k tomu, že bojujeme zástupně s celým Západem, nemusíme hned očekávat velké průlomy. Ukrajina však ve válce padne už z totálního vyčerpání, ke kterému nyní dochází. Ukrajinská armáda už nemá žádné rezervy, aby zabránila ruské ofenzívě, a každý měsíc, každý týden je stále slabší. To je ostatně hlavní důvod, proč západní váleční štváči náhle na obrtlíku obrátili - a stali se z nich "chcimíři", které ještě včera u sebe doma nelítostně pronásledovali.
Ruská ekonomika dokázala plynule přejít na vojenské hospodářství a zvýšit vojenskou produkci, která zásadně ovlivňuje situaci na frontě. Ruská armáda se naučila bojovat v moderní válce. Proto by uzavření míru s Ukrajinou nyní znamenalo jen to, že by Rusko dalo kyjevské juntě příležitost vyhnout se totální porážce.
Důležitý hlas bojovníků
Čtvrtý důvod, proč pokračovat v boji až do úplného vítězství je odkaz našich předků, kteří bojovali ve Velké vlastenecké válce proti nacistům. Příměří by bylo vnímáno z této perspektivy jako zrada. Každý, kdo mluvil s ruskými vojáky a důstojníky bojujícími na Donbasu ví, že všichni chtějí zvítězit.
Všichni chtějí vojenskou porážku ukrajinské junty. Jejich nespokojenost proto může mít za následek vzpouru proti této nespravedlnosti, což by mohlo skončit i občanskou válkou a katastrofou pro Rusko.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Pátý argument proč neuzavírat mír dříve, než bude nacistická junta poražena, je geopolitický. Porážka Ukrajiny je porážka Západu a urychlení přechodu do multipolárního světa. Západ je na Ukrajině také na pokraji porážky. Je to ve skutečnosti on, kdo tuhle válku státním převratem v Kyjevě začal a vede. Mír by mu dal přestávku a zachránil by ho před porážkou.
Porážka Ukrajiny znamená porážku NATO. A to by mohl být začátek rozpadu tohoto agresivního vojenského bloku, neboť by se ukázalo že i přes veškeré úsilí nedokázal zabránit porážce ukrajinské armády.
Proto jeho členové jako Maďarsko, Slovensko a někteří další, budou postupně spolupracovat s Ruskem. To by znamenalo oslabení kolektivního Západu a přesun moci na jiná geopolitická centra.
Dosáhnou míru za podmínek Západu proto není možné. Trumpa lze chápat - a možná mu i v něčem věřit - ale jeho spojencům na východní straně Atlantického oceánu v žádném případě.
V tom je celý problém.
Zdroj
