JAKUB SAMEK
Kritika politizace Armády České republiky je stále výraznějším předvolebním tématem. Generál Řehka byl vetknut do předvolební kampaně hnutí STAN. A jeho kolega ze Skupiny D, analytik Mikulecký, má zájem o post náměstka MO.
Předvolební období vstupuje s končícími prázdninami do své horké fáze a ve veřejném prostoru rezonují obvinění z politizace Armády České republiky. Nejnověji si iDnes povšimla fotografií na profilu poslankyně hnutí STAN Michaely Opltové, která je od loňského roku novou partnerkou náčelníka generálního štábu Karla Řehky . Některé jejich společné fotografie z dovolené byly označené upozorněním, že jejich zadavatelem a zpracovatelem je hnutí STAN. Poslankyně obratem upozornění s vysvětlením, že šlo o pochybení jejího týmu, „který v dobré víře, ale možná příliš široce, interpretoval pravidla pro volební kampaně.“
S tím, že, fotografie neměly politický kontext. Což je nepochybně na první pohled zřejmé, nicméně právě v předvolební době, kdy jsou kandidáti politických uskupení na sociálních sítích velmi aktivní a snaží se, přirozeně, na sebe upozorňovat, jde o situaci nešťastnou . Konkrétní politický kontext fotografie nemají, ale je tu ještě jeden kontext. Tímto kontextem je aktuální kauza, kterou otevřel místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).
Trestní oznámení řeší OSZ v Olomouci a Vojenská policie zahájila trestní řízení
Růžička obvinil Řehku ze zneužití armády k údajnému sledování opozičních politiků a novinářů na sociálních sítích prostřednictvím projektů „Karel“ a „Volby 2025“. Zveřejnil části uniklých armádních dokumentů a říká, že šlo o cílené získávání dat na politickou opozici, což označil za „šmírování“. Řehka tato obvinění kategoricky odmítl s tím, že projekty byly interními cvičeními zaměřenými na analýzu otevřených zdrojů a strategickou komunikaci, nikoli na sledování konkrétních osob či politických subjektů. Růžička podal trestní oznámení .
Když část informací zveřejnil Růžička letos v červnu poprvé, bylo to reakcí na průběh 51. schůze z 10. června. Růžička nechal na program schůze zařadit bod nazvaný „Tvorba svazků na opoziční strany Velitelstvím informačních a kybernetických sil AČR.“ Na návrh místopředsedy Josefa Fleka (STAN) byl bod z programu vládní většinou poslanců vyřazen . Mezi oběma poslanci pokračuje spor o interpretaci. Podle Josefa Fleka je důležité zjistit, „odkud proudí informace“, které si měl Růžička „přetvořit k vlastním účelům a poškození Armády České republiky.“
Podle Růžičky je v první řadě třeba prošetřit, jestli armáda tvrzeným cvičením nepřekročila zákonný rámec svých pravomocí: „U státních institucí včetně armády platí, že pokud mám něco dělat, potřebuji zmocnění v zákoně. Bohužel, VeInKyS není Vojenské zpravodajství. Nechci žít ve státě, kde bude armáda bez zmocnění v zákoně sbírat informace na kohokoliv . To je podstata věci.“ – podal trestní oznámení. A již v červnu se věcí začala zabývat také Vojenská policie. Podle magazínu Epoch Times dokonce již zahájila trestní řízení, nezávisle na Růžičkově trestním oznámení, které Vrchní státní zastupitelství v Olomouci postoupilo Okresnímu státnímu zastupitelství v Olomouci.
V předvolební atmosféře jde skutečně o mimořádně závažný konflikt a v jeho kontextu pak je prezentace soukromého života poslankyně hnutí STAN původně označená za součást předvolební kampaně minimálně nešťastná – a těžko se lze divit opozičním poslancům, že protestují. Velitelství informačních a kybernetických sil a 91. skupina informačního boje prováděly v letech 2024 a 2025 cvičení, při nichž vyhodnocovaly politické postoje občanů na sociálních sítích, využívaly falešné profily a vstupovaly do diskusí. Jaké přesně vznikly výstupy, jakým způsobem je kdo vyhodnocoval a k čemu sloužily nebo slouží, jsou otázky, na které snad odpoví orgány činné v trestním řízení.
Nejde o jediný ani o první konflikt generála Řehky s politiky
Generál Řehka čelil řadě obvinění ze zasahování do politiky již v minulosti. Do širšího povědomí vstoupil v roce 2018 sporem s tehdejším ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem, kterého kritizoval za jeho návrh na stažení českých vojáků z mise v Afghánistánu po smrti českého vojáka. Na svém facebookovém profilu napsal, že se za Zaorálkova slova „stydí“ a že mu „chce zvracet“, což vzbudilo otázky, do jaké míry jsou taková vyjádření ze strany aktivního vojáka a generála na místě. Zaorálek Řehku (který tehdy působil jako zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod NATO) obvinil z porušení Ústavy a zákona o ozbrojených silách, protože vojáci mají být apolitičtí a nemají se vyjadřovat k politickým otázkám. Armáda plní politické zadání, toto zadání vzniká na politické úrovni. Pokud by tehdy Zaorálkův přístup převážil a vláda o stažení českých jednotek rozhodla, armáda by se mu samozřejmě podřídila. Proti Řehkovi bylo zahájeno kázeňské řízení, které skončilo podle Aktuálně.cz domluvou.
Svou roli hraje také dlouhodobé napětí mezi Řehkou a ministryní obrany Janou Černochovou, které bylo také spojováno s obviněními ze zasahování do politiky. Černochová Řehkovi vytýkala, že se vyjadřuje k politickým otázkám, například když komentoval slova poslanců na sněmovním výboru pro obranu. Řehka se bránil tím, že jako náčelník generálního štábu má povinnost reagovat na zavádějící informace týkající se armády, což nepovažuje za politické vyjádření. Spory vyústily v několik veřejných střetů, včetně incidentu, kdy Růžička obvinil Řehku z vyhrožování po jednání výboru, což Řehka popřel.
Drony Nemesis a zájem analytika Mikuleckého o post náměstka MO
Předmětem prověřování inspekce MO i Vojenské policie jsou také postupy Skupiny D (Drony Nemesis), která vybírá od veřejnosti finanční prostředky, pořizuje FPV drony a jimi podporuje ukrajinskou obranu. V čele spolku jako jeho čestný předseda stojí právě Karel Řehka. Výraznou mediální tváří spolku je jeden z jeho zakladatelů, vojenský analytik a bývalý poradce ministra obrany Stropnického Milan Mikulecký , který se na sociálních sítích tvrdě ohrazuje proti kritikům spolku. Mezi ty patří opět a především poslanec Růžička. Jablkem sváru je zde především otázka formy spolupráce armády se Skupinou D, dodržování závazných předpisů a otázka, jakým způsobem Skupina D drony na Ukrajinu ve skutečnosti vyváží – s podporou příslušníků Speciálních sil.
Podle velmi věrohodných zdrojů redakce SM právě Milan Mikulecký v nedávné době oslovil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. A to s velmi ambiciózním tématem: Mikulecký projevil zájem se po volbách, v nichž se předpokládá vítězství hnutí ANO, vrátit na Ministerstvo obrany, a to rovnou v pozici náměstka. Zdroj poskytl redakci svou interpretaci: „Mikulecký v minulosti na obraně již působil. Snaží se budovat dobré vztahy napříč sektorem obranného průmyslu i v armádě a zkušenosti rozhodně má. A ač je zřejmé jeho spojení s Karlem Řehkou i výrazně proukrajinský a protiruský postoj, vůči ANO se veřejně nevymezuje, s výjimkou sporu ohledně dronů s Pavlem Růžičkou. Jako náměstkem na obraně vedené po volbách hnutím ANO se asi vidí a nabízí jako štít proti obviněním z proruského směřování. Byznysový rozměr bych ale určitě nepodceňoval, a vnímám to jako mimořádné riziko.“
A skutečně, na základě dostupných informací nelze dohledat případ, kdy by Milan Mikulecký explicitně označil hnutí ANO za proruské. Ve svých vystoupeních, jako jsou rozhovory pro Český rozhlas, CNN Prima NEWS, Novinky.cz či jeho podcast „Hlas na poušti“, zaměřuje především na bezpečnostní a geopolitická témata, jako je válka na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě nebo role Ruska a Číny, a také se často vyjadřuje kriticky k vedení Ministerstva obrany . Což lze opět v daném kontextu vztáhnout k problemetice Dronů Nemesis a konfliktní situaci mezi Karlem Řehkou a Janou Černochovou. V květnu 2023 se v rozhovoru pro Český rozhlas jasně postavil za generála, kde mj. říká: „Podle informací, které mám k dispozici a o kterých jsem přesvědčený, že jsou od lidí, kteří jsou skutečně blízko k dění, tak tam byl nesoulad hned ve dvou rovinách. První z nich je přílišná politizace armády. Ze strany ministryně docházelo k zásahům do velitelské kompetence náčelníka generálního štábu.“
Jakou odpověď Milan Mikulecký od Andreje Babiše dostal, ukáže až čas. V nervózní předvolební atmosféře se odehrávají a budou odehrávat různé situace a hry s různým cílem i výsledkem. Politizace armády je závažné téma nejen, ale zejména v souvislosti s tlakem na růst obranných výdajů. Zamíří-li skutečně evropské státy NATO k 5% výdajům na obranu, což v českém kontextu skutečně znamená přibližně pětinu výdajů státního rozpočtu , bude tím spíše klíčové zajistit transparentnost a nezpochybnitelnost všech procesů. Andrej Babiš takový nárůst obranných výdajů odmítá jako nerealistický, ale tlak bude nepochybně pokračovat, a obtížně vysvětlitelných podivností, které jsou předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení, je již dnes kolem armády nezdravě mnoho.
SECURITY MAGAZIN
The post „Politický generál“ Řehka v kampani STAN first appeared on .
