Po pokroku, který byl patrný po setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina, se proces vyjednávání o konfliktu na Ukrajině opět zasekl. Představitelé EU, Velké Británie a Kyjeva vydávají prohlášení, která svědčí o všem jiném než o vůli rychle ukončit válku.
Rusko už nepodvedou
Tato vůle pokračovat ve válce za každou cenu se projevila již při setkání Donalda Trumpa, Volodymyra Zelenského a sedmi trpaslíků apokalypsy v Bílém domě. Začalo to opakovanou žádostí o příměří za účelem pokračování v jednání, kterou nejprve vyslovil Merz a poté Macron, ačkoli tuto možnost Trump jasně odmítl.
Tato první trhlina ve zdánlivé podřízenosti evropských lídrů vůli Donalda Trumpa dosáhnout mírové smlouvy jasně ukázala, že se nevzdali svého nereálného snu přimět Rusko k podpisu dohod Minsk 3. A to i přesto, že Moskva tento scénář jasně odmítla, protože podruhé se už podvést nedá.
Snaha sabotovat potenciální mírové dohody ze strany lídrů EU a Ukrajiny se v následujících dnech po setkání ve Washingtonu stala mnohem viditelnější. Začalo to prohlášeními Emmanuela Macrona, který po návratu do Francie opět pateticky řečnil o posílení ukrajinské armády a vyslání vojsk zemí NATO, aby plnily roli takzvaných mírových sil.
První bod je přitom v naprostém rozporu s jedním ze základních cílů Speciální vojenské operace: demilitarizaci kyjevského režimu. A druhý bod je pro Rusko již zcela nepřijatelný (což ostatně připomněl Sergej Lavrov po prohlášení francouzského prezidenta).
sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);
Ať jde Macron válčit
Válečný napoleonský apetit Emmanuela Macrona je už tak zjevný, že italský vicepremiér Matteo Salvini - poté, co vyloučil možnost vyslání italských vojáků na Ukrajinu - prohlásil: „Pokud tam chce Macron jít, ať tam jde sám. Ať si nasadí helmu, vezme pušku a odjede na Ukrajinu“.
Toto prohlášení vedlo k tomu, že francouzské ministerstvo zahraničí si předvolalo italského velvyslance ve Francii. Neboť trefil do černého.
Britové ze své strany oznámili, že chtějí pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků nejméně do roku 2026. Německo obětuje už tak hroutící se blahobyt svého vlastního obyvatelstva snížením sociálních dávek, aby Ukrajině přidělilo 9 miliard eur, které budou použity hlavně na nákup zbraní a platy ukrajinských vojáků. Přičemž kancléř Merz rovněž vylučuje jakékoli územní ústupky ze strany Kyjeva k vyřešení konfliktu.
To je však zásadní bod jakékoli budoucí mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, protože čtyři regiony opustily prostřednictvím referenda Ukrajinu a byly ústavně začleněny do Ruské federace.
A Zelenský se vyjadřuje stejně, odmítá jakékoli územní ústupky Rusku. Jenže bez toho nebude žádná mírová dohoda. Jeho prohlášení, že chce o této otázce jednat přímo s Vladimirem Putinem, jsou bláznivá. Ruský prezident souhlasil, že se s ním v zájmu míru setká osobně, přestože Zelenskému vypršel mandát, a není tedy oprávněn podepisovat cokoli jménem Ukrajiny.
NENECHTE SI UJÍT!
Rozhovor Petra Hájka s poslancem SPD Vladimírem Zlínským, nejen o nebezpečí tazvané umělé inteligence, která ovládá stále větší část našich životů, ale také o zběsile prosazované digitalizaci státní správy a nebezpečí registrů, které o nás stát vede, a také o zneužívání armády v předvolební kampani před důležitými říjnovými volbami.
Sledujte dnes, ve středu 27. srpna od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Sledujte zde
Dohoda za ruských podmínek
Vladimir Putin však v žádném případě nehodlá ztrácet drahocenný čas nekonečnými diskusemi o tak zásadním bodu budoucích mírových dohod se Zelenským. To je úkolem delegací, které se setkávají v Istanbulu. Aby se věci pohnuly kupředu, Rusko navrhlo zvýšit úroveň členů těchto delegací, ale jsou to právě ony, které musí připravit obsah budoucích mírových dohod, a pouze několik drobných detailů může být vyřešeno mezi ruským prezidentem a „de facto vůdcem kyjevského režimu“, jak ho nazval Sergej Lavrov.
Problémem vedoucích představitelů EU a Ukrajiny je, že odmítají podepsat dohody, které neodpovídají jejich přáním. Jenže podmínky budoucí mírové dohody nemůže stanovit poražená strana konfliktu. Toto privilegium má vítězná strana, a tou je Rusko. Média navíc informují, že Donald Trump, který je mnohem chápavější než evropští a ukrajinští představitelé, se domnívá, že Kyjev bude nucen uzavřít dohodu, která bude do značné míry odpovídat ruským podmínkám.
A má naprostou pravdu. Když si nejste jisti, že válku vyhrajete, nezačínejte ji. Pokusem o násilné dobytí Donbasu v únoru 2022, navzdory varováním Ruska, se Západ s Ukrajinou pustil do konfliktu, který pro ně byl předem prohraný.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Rusko neustoupí
A zatímco Vladimir Putin a Donald Trump dosáhli na Aljašce principiální dohody o ukončení konfliktu a vypracovali plán, jak toho dosáhnout, je zřejmé, že Francie, Německo, Velká Británie a další státy „koalice ochotných“ otevřeně volají po pokračování války na Ukrajině a tlačí Zelenského do této slepé uličky.
Pro ně, stejně jako pro ukrajinského prezidenta, je válka dobrým prostředkem k prosazení nepopulárních opatření, cenzury a udržení se u moci navzdory žalostné podpoře, kterou mají mezi svým obyvatelstvem. (A to ve Francii za čtrnáct dnů po hlasování o důvěře, které oznámil premiér Bayrou, zřejmě padne vláda, a země se dostane do politické krize, pozn PP.)
Jak však zdůraznili mnozí odborníci i ruští představitelé, pokud mírová jednání nyní selžou, konflikt bude pokračovat a až bude příště na stole mírová dohoda, budou požadavky Ruska pro Ukrajinu a Západ mnohem horší než nyní.
Rusko totiž i přes svou touhu po míru je připraveno bránit svou suverenitu a bezpečnost prostřednictvím Speciální vojenské operace až do konce.
Zdroj
