Na první pohled vypadá nevinně. Národní očkovací strategie 2025–2029. Téměř suchý dokument, plný výrazů jako „SMART cíle“, „efektivita vakcinačních programů“, „zapojení zdravotních pojišťoven“. Jenže kdo pamatuje uplynulé roky – a nezapomněl – ten v tom uslyší echo starých známých melodií: vakcína jako jeden z nástrojů řízení společnosti.
Nová strategie je psaná klidnějším tónem než dokumenty z covidové éry, ale duch zůstává: očkování jako národní priorita, proočkovanost jako cíl, státní řízení zdraví každého jednotlivce jako norma. Ano, stále se mluví o „dobrovolnosti“, ale zároveň se zcela vážně počítá s tím, že ti „správní“ budou odměněni. A co ti ostatní? Ti budou koukat přes plot.
Ministerstvo zdravotnictví nevidí jednotlivce – vidí procenta, grafiky, predikce. Vidí náklady na zdravotnictví, které je třeba "optimalizovat". Nevidí člověka, který má právo na rozhodnutí, pochybnost, nebo prostě na odmítnutí.
Pokud má být cílem strategie „zvýšit proočkovanost dospělých“, pak je fér se ptát: Jak? A čím? A tady je kámen úrazu. Strategie se netýká pouze klasických povinných dětských vakcín, ale mluví o „rozšíření vakcinační nabídky“. O podpoře očkování proti chřipce, pneumokokům, klíšťové encefalitidě, HPV – a kdoví co ještě přijde. Je to otevřený rámec. Kdykoli může být připsána nová položka, nový „doporučený zásah“.
sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);
Zdraví jako záminka manipulace
„Zvýšit důvěru ve vakcíny a zlepšit komunikaci s veřejností.“ Tak zní jeden z klíčových cílů strategie. Ne „zkoumat důvody pochybností“, ne „revidovat bezpečnostní protokoly“, ale zvýšit důvěru. Jinými slovy – přesvědčit, nikoli naslouchat. Překreslit realitu tak, aby nevěřící změnili víru. A proč vlastně?
Strategie totiž není napsaná jako zdravotní doporučení. Je to manažerský plán s metrikami, tabulkami, grafy a body plnění. Cílem není zdraví, ale „efektivita systému“, „rozložení nákladů“, „zvýšení výnosnosti prevence“. Zní to jako plán pro montovnu, ne pro člověka.
A opět – všude slyšíme o „dobrovolnosti“, ale dokument mezi řádky mluví jiným jazykem. Pojistné bonusy, kredity, slevy, benefitní systémy – to všechno jsou formy odměn pro poslušné. A kde jsou odměny, tam jsou i tresty – tiché, ale účinné. Nezískáte výhody, neprojdete bonusem, možná ani nepřijmete práci v některých institucích. Nic povinného, samozřejmě. Jen „doporučení“, které se bude plíživě měnit v normu.
Pomozte svému zdraví - i Protiproudu!
Daniel Fiala v rozhovoru s Petrem Hájkem představil korunu dosavadní cesty při prevenci a podpoře léčby i těch nejzávažnějších chorob pomocí přírodních látek uložených v medu.
Jmenuje se PREMIUM a chcete-li se dovědět co se za ním skrývá a jaké je jeho použití, pusťte si ze záznamu celý pořad. Dozvíte se v něm samozřejmě i celou fůru dalších informací a zajímavostí.
Pro nás jsou nejdůležitější zkušenosti tisíců našich čtenářů - a ty jsou skvělé. A nejde jen o PREMIUM. Největším hitem samozřejmě zůstává EXTRA a POWER - kromě řady dalších účinků i s prokazatelně fantastickými výsledky při podpoře léčby rakoviny. Nová vědecká studie potvrdila, že mu neodolá ani "nezničitelný" stafylokok! Ale PREMIUM jim bude zdatně konkurovat.
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Objednávejte zde
Kdo rozhodne, co je „bezpečné“, „účinné“, „potřebné“? V textu se zmiňuje hodnocení „HTA“ – tedy analýzy zdravotnických technologií. Super. Jenže kdo je bude provádět? Kdo zaručí, že mezi nezávislostí a zájmy velkých farmaceutických hráčů bude opravdu čínská zeď? Nevíme. Strategie neříká.
A hlavně – strategie sice zmiňuje monitoring bezpečnosti, ale není explicitní v uznání, že očkování může mít vedlejší účinky, jak upozorňují kritici jako SMIS a Pro Libertate. Jako by to nebyla realita, kterou přitom sami výrobci uvádějí na příbalových letácích. Riziko je jednoduše vynecháno. Neexistuje. Není součástí strategie.
Co se nehodí, je dezinformace
V textu strategie nenajdete žádné místo pro pochybnosti. Pochybnost se totiž stala rizikem. Rizikem pro systém. A jak víme z posledních let, co je rizikem pro systém, to se buď cenzuruje, nebo převychovává.
Ministerstvo si dává záležet na „zlepšení komunikace“, zavádí „edukační aktivity“, připravuje kampaně na sociálních sítích, v médiích i v lékařských ordinacích. Kdo ale sleduje pozorně, ten ví, co se pod tím skrývá: informační monopol. Jediná pravda, jeden správný názor, všichni do latě. A kdo se ptá jinak, je hned „dezinformátor“, „neodborník“ nebo rovnou „extremista“.
Rizika vakcín se takřka neřeší. Protože by mohla narušit důvěru veřejnosti – a ta je přece „klíčová“. Místo toho se dokument chlubí, že plánuje systematické sledování výstupů – jako je počet očkovaných, úspory systému, rozšíření vakcinačních služeb do lékáren, větší zapojení praktických lékařů a zubařů. Všechno běží podle plánu. Jen jedno se neřeší: Co se stane, když to někomu neudělá dobře?
Ano, zmiňuje se zavedení „povinné pitvy“ u úmrtí do 30 dnů po očkování. Skvělé. Ale strategii už nezajímá, kdo bude výsledek interpretovat, kdo ho zveřejní, kdo za něj ponese odpovědnost. Není to náhodou tentýž systém, který celá léta opakoval, že „vakcíny jsou bezpečné“ bez ohledu na množství individuálních zkušeností, vedlejších účinků či narůstajících počtů poškozených, kteří se marně dovolávají spravedlnosti?
Ve světě, kde má víc pravdy PR agentura než rodič s nemocným dítětem, nemá kritické myšlení co dělat. Strategie nepočítá s otázkami. Jen s „názorovými skupinami“, které bude třeba „vést k pochopení významu očkování“. Tedy přesvědčit. Zlomit odpor. Upravit mindset. Ideálně hned od základní školy.
Kritici přitom nevolají po anarchii. Nechtějí konec vědy, nechystají žádnou válku proti lékařům. Chtějí jen právo pochybovat – a nebýt za to šikanováni. Ale to je dnes požadavek nebezpečný. Protože pochybnost je v této nové „strategii zdraví“ prostě nepřijatelná.
Neuniklo vám? Zdraví je nejcennější kapitál!
V dřívějších rozhovorech Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou jsme se kromě jiného dozvěděli o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
O fascinujících novinkách této skvělé české firmy - zvláště se zaměřením na jaro a léto, tedy i na dovolené a cestování - spolu oba pánové znovu hovořili tuto sobotu. Pokud jste pořad Zdraví v Protiproudu tentokrát nezaznamenali nenechte jej ujít, stojí za to!
Připomínáme, že si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT , pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Zdraví mimo jehlu? Zakázané téma
Na stranách dokumentu nenajdete jedinou větu, která by se alespoň okrajově zmínila o přirozené imunitě, zdravém životním stylu, prevenci bez injekčního zásahu, posílení organismu jinými prostředky než vakcínou. To není náhoda. To je záměr.
Alternativní medicína, celostní přístupy, bylinná léčba, výživa, psychická pohoda – všechno to, co mnoha lidem reálně pomáhá, je strategicky vypuštěno. Z pohledu NOS totiž existuje jen jedno zdraví: to vakcinační. A jeden způsob, jak se k němu dostat: jehlou.
Někomu to může připadat normální. Ale zamysleme se: proč strategie nepovažuje za důležité informovat o přirozeném imunitním stavu populace? Proč je prevence vždy spojena s očkováním, a nikoli s jinými možnostmi posílení zdraví?
Dokument mluví o „rovném přístupu ke zdravotní péči“, ale ve skutečnosti tím myslí stejné injekce pro všechny. Rodiče, kteří chtějí alternativní cestu? Nejsou součástí plánu. Lékaři, kteří respektují jiné přístupy? Budou vytěsněni ze systému. Občané, kteří se ptají na složení vakcíny nebo její dlouhodobý vliv? Značeni jako rizikoví.
Zdravotní pojišťovny mají být podle strategie „aktivním partnerem v očkovací politice“. Co to znamená? Budou motivovat klienty k očkování, dávat slevy, bonusy, zvýhodnění. A kde je motivace pro zdravý životní styl, pro pohyb, pro přírodní cestu? Nikde. Nejde o zdraví – jde o kontrolu, o správu občana jako biologické jednotky.
Strategie dokonce počítá s tím, že lékaři budou hodnoceni podle plnění očkovacích cílů. Ne podle spokojenosti pacientů, ne podle výsledků léčby, ale podle počtu vpíchnutých dávek. Pokud tedy doktor poradí pacientovi jinou cestu, ohrozí tím vlastní body, postavení, smlouvu s pojišťovnou.
A tohle všechno se děje ve jménu zdraví. Zdraví, které už dávno není osobní, ale státní. Už není vztah mezi tělem a duší, ale mezi občanem a databází. Zdraví, které nevzniká v lese, na slunci, v klidu, ale v injekční lahvičce od velké farmaceutické firmy.
Co dělat v případě krize? Už máte baťůžek?
Máte doma zbraně? Umíte s nimi zacházet? Potřebujeme je vůbec? A pokud, tak jaké? Co dělat, když nebudou fungovat mobily? Máme mít připraven scénář pro nenadálé situace, na jejichž hraně balancujeme?
Dokonce už i ničemná česká vláda "doporučuje" mít připraveno evakuační zavazadlo. My jsme vám je ve spolupráci s Markem Obrtelem připravili. Mnozí je již mají, jiní mohou vstoupit do našeho obchůdku a obratem si je opatřit. Fakt to není zbytečné.
Svědčí o tom odpovědi Marka Obrtela na tyto a další otázky Petra Hájka, které jsou jádrem pořadu o praktických možnostech sebeobrany nás a našich blízkých - alespoň pro ty, kteří si uvědomují, že na stát rozhodně nemůžeme spoléhat, chceme-li v očekávaných krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.
Otevřít stránky Sebeobrany
Covid nás naučil. A oni doufají, že zapomeneme
Když se dnes mluví o očkovací strategii, tváří se to jako by žádná pandemie nikdy nebyla. Jako by lidé nepřišli o práci, o svobodu pohybu, o možnost rozhodovat o vlastním těle. Jako by se covidové šílenství nestalo. A hlavně – jako by se nikdy nestalo nic špatného.
Jenže stalo. A byla to právě státní očkovací politika, která zneužila strachu, mlžila data, prodávala nebezpečné látky jako zázračné řešení, a přitom kriminalizovala každého, kdo se odvážil říct: „Počkejme. Zjistěme. Zvažme.“
A teď se stejný aparát – jen v tišší, uhlazenější podobě – vrací. Tentokrát s „více cíli“, s „hodnocením účinnosti“, s plánem rozšířit očkování i mimo ordinace. Léky a vakcíny od teď klidně i u zubaře nebo v lékárně, na počkání, protože „přístupnost“ je důležitější než důkladnost.
Strategie zmiňuje, že jedním z cílů je „napravit poškozenou důvěru veřejnosti“. Ale nenavrhuje reflexi, omluvu, pojmenování chyb. Jen chce „komunikovat lépe“. Přeloženo: přesvědčit lépe. Zlomit odpor. Vymazat paměť.
Ale ta paměť nezmizela.
Pamatujeme si na:
nátlakové kampaně ve školách a firmách,
na rozdělení lidí na „dobré“ a „špatné“ podle počtu dávek,
na mlžení o vedlejších účincích, které se nakonec dostaly až do soudních síní v zahraničí,
na to, že místo hledání příčin vedla věda propagandu.
A teď nám ti samí lidé říkají: „Vězte, že strategie 2025 není represivní. Je dobrovolná. Je moderní.“ Jenže kdo má oči otevřené, vidí represi beze slov.
A co víc – v textu strategie není zmíněno, co dělat, pokud dojde k poškození očkováním. Není tam ani jediná procedura pro odškodnění, ani zmínka o etickém přístupu k chybám. Jen grafy, čísla, měřitelné výstupy. Jako bychom byli statistické položky. Strategie neříká: „Už to nikdy neuděláme.“ Říká: „Uděláme to znovu. Jen lépe.“ A právě v tom je ta největší hrozba.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Noví očkovanci
Tato strategie není jen o vakcínách. Je o tom, jak si stát představuje správného občana. A správný občan je:
očkovaný,
loajální k systému,
neklade otázky,
bere, co mu dají – a děkuje.
Kdo vybočuje, není partnerem v dialogu. Je problémem. A proto dokument vůbec nepočítá s tím, že někdo může chtít jinou cestu. Žádné místo pro výhrady svědomí, pro individuální imunitu, pro svobodnou volbu bez následků. Jen vakcíny, statistiky a sledování.
A navíc: Strategie má zjevně zacílit na děti a mladistvé. Mluví se o školních programech, o „včasné edukaci“, o „důvěře ve vakcinaci už od mládí“. Přeloženo: začněme u dětí, které ještě nemají pochybnosti, protože nemají zkušenosti.
A vychovejme z nich nové poslušné očkovance.
