Vychází jeden článek za druhým, jak elektromobily už téměř kamkoliv a zejména do Chorvatska dojedou buď nastejno se spalovákem nebo jen o pár minut déle…asi jo, ale jak je to zpátky???
Máme dům v Chorvatsku, v Tisnu na ostrově Murter, což je od Českých Budějovic , ze kterých do Tisna jezdíme přesně 781 km, z velké části po dálnici. Letos za námi opět přijel náš kamarád Robert s elektromobilem Tesla Y Long Range. Parametry jeho vozu jsou víceméně srovnatelné s mým fosilem VW Touareg R-LINE 4.0 V8 Tdi . Auta jsou podobně velká, zrychlení z 0 na 100 u Tesly 4,8 s u mého auta 4.9 s, u obou maximální rychlost 250 km/h, výkon u Tesly 384 HP u Touarega 421 HP a i hmotnost podobná. Ani jeden vůz není úplně nový a oba se dají sehnat neco málo přes 1 mil. Kč, takže ideální srovnání pro challenge ….
Tuto sobotu od nás Robert s rodinou odjížděl v 7.30 ráno s plně nabitou Teslou domů do Prahy směrem přes České Budějovice. Protože končily prázdniny, vyrazil raději dříve, protože nejen že bylo špatné počasí, bouřky a déšť , ale dal se předpokládat i silný provoz. A také byl.
Shodou okolností jsem v ten stejný den se svým Touaregem vyrážel také domů na Lipno. Musel jsem ještě uklidit dům a tak jsem vyrazil až ve 12.00 hodin. Sotva jsem najel na dálnici, před sebou téměř 800 km , začaly se Google maps plašit a ukazovat jednu kolonu za druhou a tak volám Robertovi, který měl být už za polovinou cesty, jak se jede. Když mi řekl, že od rána dojeli jen kousek za Zadar, vznikl nápad porovnat můj vše živé vraždící vůz s jeho technologickým skvostem…
Roberta jeho Tesla po necelých 300 km zavedla k nabíječce, ale u té bohužel už byl pátou Teslou v řadě. Zařadil se tedy do fronty a s rodinou vyrazili na povinný oběd. Ten mu k nabíjení přihodil zhruba 75 EUR a opět vyrazili. To už nás dělili jen necelé 3 hodiny. A opět oba jedeme stejnými auty ke stejnému cíly. Teď jsem pro změnu zase já musel zastavit na tankování, protože jsem z Tisna vyrazil jen se čtvrtkou nádrže. Tankování zabralo cca 15 minut a mně přibylo dalších 1100km na závodění.
Po nějaké době Robert nahlásil ještě jedno nabíjení v Chorvatsku a vzdálenost mezi námi se zkracovala. Oba jsme objížděli kolony, bojovali se silným deštěm a jeli i na dálnicích převážně max. stovkou, což by mělo elektromobilu vyhovovat, zatímco mé auto při této rychlosti spíš trpí.
Robert absolvoval ještě další 15 minutové nabíjení v Rakousku, kde ho Tesla nenechala ani vyčůrat. Ve chvíli, kdy na něj na toaletě došla řada, Tesla už mu přes apku hlásí, ať se neprodleně odpojí od nabíječky a zase oba jedeme …
Ve 22.00 překračuji se svým VW n Dolním Dvořišti hranice do Čech a volá Robert, že Tesla chce opět nabíjet a to v Kamenném Újezdě před Budějovicemi. To už nás dělilo max. 20 minut. Po těch 20. Minutách jsme tedy Robertovi zamávali, když jsme jej míjeli na nabíječce a začali bilancovat náš neplánovaný závod.
Takže trasu dlouhou cca 750km Tesla ujela se 4 dobíjeními za rovných 15 hodin a já se svým dieselovým VW s jedním tankováním za rovných 10,5 hodiny. Zatímco Tesla byla v Kamenném Újezdě opět prázdná, mně ještě zbývalo 378 km dojezd.
Nevím, jak to dělají novináři, kteří píší články o tom, jak to s elektrikou zvládnete pomalu stejně jako se spalovákem, ale nám se to rozhodně nepovedlo. Nejspíš je to tím, že naše cesta nebyla novinářsky sterilní, jeli jsme, když jsme oba potřebovali a ne když je nejvhodnější provoz pro elektroauta, cestu nám neplánoval team odborníků, jen jsme prostě chtěli dojet domů a takhle to dopadlo.
Do Chorvatska to zkratka na elektriku jezdí jako na naftu nebo benzín, protože je to z kopce a zpátky se elektromobilům už tolik nechce , protože u moře je krásně, tak kdo by pospíchal ….
Zdroj: https://blog.idnes.cz/jakubjanda1/elektromobilum-se-domu-nechce.Bg25090039
