Evropa se stala hlavním viníkem selhání diplomatického procesu kolem urovnání konfliktu na Ukrajině. Podle západních médií k tomuto závěru dospěli shodně Vladimir Putin a Donald Trump. Odborníci mezitím poznamenávají, že nekonstruktivní postoj lídrů EU znamená kromě jiného i další výrazné zhoršení vztahů mezi Bruselem a Washingtonem. Jak současná situace ovlivní Evropu a konflikt na Ukrajině?
Donald Trump a Vladimir Putin hodili odpovědnost za zdržování mírových rozhovorů na evropské státy. Roste i tlak Washingtonu na země EU. Během nedávného telefonického rozhovoru s vůdci „koalice ochotných“ Trump požadoval, aby Evropa neblokovala mírové rozhovory.
V Paříži se tento týden konala schůzka spojenců Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že 26 zemí se zavázalo k nasazení vojsk na území Ukrajiny, ale až po vyhlášení příměří. Záhy však některé evropské země vyhlásily, že se této iniciativy účastnit nebudou.
Několik (srozumitelných) slov
Vladimir Putin tento týden prohlásil na ekonomickém fóru ve Vladivostoku, že zahraniční vojska, která budou rozmístěna na Ukrajině, se stanou legitimním cílem ruské armády. Zároveň znovu vyzval Zelenského, aby přijel jednat o podmínkách ukončení války do Moskvy.
sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);
"Pokud se s námi chce někdo opravdu setkat, jsme připraveni. Nejlepší místo k tomu je hlavní město Ruska, hrdinské město Moskva. Zajistíme pracovní podmínky i bezpečnost,“ uvedl ruský prezident. Zároveň zopakoval, že pro Rusko je nepřijatelný vstup Ukrajiny do NATO.
"V důsledku státního převratu odstranili Janukovyče od moci, odstranili člověka, který byl proti vstupu Ukrajiny do NATO. Přivedli k moci síly, které prosazovaly vstup a nyní nadále nerealisticky doufají, že Ukrajina do NATO vstoupí," konstatoval Putin. V několika dalších větách shrnul to nejpodstatnější:
Neblokujte jednání o míru
Každá země má právo zvolit si, jak si zajistí vlastní bezpečnost, ale tyto otázky nelze vyřešit bez ohledu na zájmy Ruska.
Bezpečnostní záruky musí být vypracovány pro Moskvu i Kyjev.
Rusko bude plně respektovat dohody o dlouhodobém míru, pokud se nám podaří jich dosáhnout.
Po dosažení mírové dohody nemá další zahraniční vojenská přítomnost na Ukrajině žádný smysl.
NENECHTE SI UJÍT! DALŠÍ KROK KE ZDRAVÍ!
Také už máte doma "medíky" s těmi podivuhodnými houbami, které mají často přímé zázračné účinky i na nejtěžší choroby? Pokud ne, je přicházející "chřipkový" podzim právě nejlepší čas je vyzkoušet. Pokud ano, asi vás není nutné dlouho přesvědčovat. A pokud si je ještě ke všemu opatřujete přes Protiproud, máte je nejen levnější, ale současně pomáháte nepodvolenému médiu v další existenci.
Všichni se však mohou již dnes seznámit s dalšími pozoruhodnými novinkami v naší cestě za zdravím. Petr Hájek totiž bude hovořit s panem Danielem Fialou - a vy byste u toho určitě měli být! Podíváme se i tam, kde to všechno vzniká. A navštívíme též pilné včelky, protože med - základ toho všeho - si také v Supramedexu vyrábějí sami. A dozvíme se i dramatické příběhy se šťastným koncem - protože to je hlavním smyslem celého našeho společného snažení!
Sledujte dnes, v sobotu 6. září 2025 od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Sledujte zde
"Pokud jde o možné nasazení zahraničních jednotek na Ukrajině, říkáme jasně: Je to jeden z hlavních důvodů pro zapojení Ukrajiny do NATO. Proto pokud se tam objeví nějaké jednotky, zejména nyní, během vojenských operací, budou to legitimní cíle pro zničení ruskou armádou."
Před časem na tiskové konferenci na Aljašce vyjádřil Putin naději, že Kyjev a evropské metropole budou jeho rozhovory s Trumpem chápat konstruktivním způsobem a nebudou vytvářet žádné překážky. Ž se nebudou pokoušet narušit vznikající pokrok provokacemi nebo zákulisními intrikami. Nyní se zřejmě k tomuto úhlu pohledu začíná přiklánět i Trump.
USA s EU dochází trpělivost
„Mezi příznivci amerického prezidenta začíná převládat názor, že hlavními překážkami řešení konfliktu se stávají evropští jestřábi a v tom pramenící ukrajinská tvrdohlavost. S každým dalším dnem je to viditelnější a významnější. V tomto ohledu se nedávné setkání „koalice ochotných“ jeví jako mimořádně neúspěšné. Je příznačné, že Trumpův zvláštní vyslanec Steven Witkoff opustil demonstrativně jednání už po 40 minutách,“ konstatuje ruský amerikanista Malek Dudakov.
Kam s penězi v nebezpečném světě?
Záhady české povahy: Můžou na nás otrokáři štípat dříví? Už nám sebrali třetinu peněz, a pořád je klid. Jak je to s bitcoiny? Až spadne systém, zmizí jak pára nad hrncem. Budujme raději obranu na lokální úrovni!
Vyražte s Protiproudem na Noční hlídku tentokrát s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a Robertem Vláškem, od nichž chce Petr Hájek vědět nejen co dělat se zbytky peněz, které nám vládní pracky ještě nevyrvaly z peněženek, ale především jak vybudovat obranné valy proti nájezdům dalších loupeživých band.
Sledujte zde
Blízkost postojů Trumpa a Putina však neznamená rychlé sblížení mezi oběma velmocemi. Ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskem existuje ještě mnoho problémů. Dokud konflikt na Ukrajině neskončí, nemůžeme očekávat, že se tyto vztahy zcela normalizují. Přesto lze počítat s určitým pokrokem. Je to vidět na tom, že například obchod mezi oběma zeměmi již roste.
Nejpravděpodobnější je, že nárůst obchodu bude pokračovat v těch oblastech, které obě strany považují za relativně bezpečné - například v zemědělství. Naopak vztahy mezi USA a EU se budou stále zhoršovat. Trump si bude stále více uvědomovat, že Brusel si mír nepřeje.
V režii Moskvy?
Na pozadí těchto skutečností se postoj Vladimira Putina vyznačuje svou precizní přesností. Vedoucí Diplomatické akademie ruského Ministerstva zahraničních věcí Vadim Kozyulin připomíná:
„Každý cizí občan účastnící se konfliktu na straně Ukrajiny, se stává legitimním cílem ruské armády. Totéž platí pro cizí jednotky. Tato teze platí od prvního roku speciální operace.“
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Putin tak účinně potlačuje jakékoli diskuse o potenciální přítomnosti západních jednotek - tedy ve skutečnosti NATO - na Ukrajině. A to je podle Kozyulina obzvláště důležité nyní, kdy některé evropské země, reprezentované „koalicí ochotných“, stále častěji deklarují svou připravenost k tomuto šílenému kroku, jenž by mohl vést ke zcela nekontrolovatelné eskalaci.
Ukončení vojenských akcí na Ukrajině bude v režii Moskvy a nikoli Západu. Dosažení konečných dohod by proto mělo být založeno na této realitě. „Pokud se Evropané znovu pokusí zpochybnit nebo ignorovat legitimní zájmy Ruska, budeme i nadále zajišťovat bezpečnost státu silou,“ zdůraznil ruský diplomat.
Navzdory složitosti současné geopolitické situace Moskva podle něho neodmítá vyhlídky na spolupráci se západními zeměmi. Konflikt dříve či později skončí a Rusko bude moci obnovovat přerušené vazby se Západem. To by se měli uvědomit především váleční štváči na Západě, kteří se mnohdy tváří tak, jakoby válka na Ukrajině neměla skončit nikdy.
Tomu odpovídají i jejich sebevražedné kroky - včetně končící válečnické koalice v České republice.
Zdroj
