Tým psychologických výzkumníků z Austrálie se začal hrabat v myšlení těch, kdo odmítají zbaštit tvrzení, že člověkem spáchaná klimatická změna na Zemi rychle vytváří s životem neslučitelnou, vyprahlou pustinu. Výzkumníci z Univerzity Slunečného pobřeží se snažili vysvětlit, proč takoví „pomatenci“ dále popírají to, co oni nazývají „realitou klimatické změny, jejích příčin, dopadů a potřeby akcí k jejímu zmírnění.“
Autoři studie – Breanna Fraser, Patrick Nunn a Rachael Sharman – si vytyčili objevit, proč skeptici klimatické změny přemýšlí způsobem, jakým to dělají, i mimo hledisek, které nazývají „sociodemografické a hodnotové faktory.“ Studie se místo toho zaměřuje na psychologické faktory působící ve skepsi ke klimatické změně. Studie se ptala 390 australských účastníků, proč odmítají zbaštit povídačku o klimatické změně.
„Tato smíšená metodika studie zkoumala, zda mnohem tvárnější psychologické faktory: centrum kontroly; styl zpracování informací; a odpor ke zpětné vazbě, nejsou lepším prediktorem skepse ke klimatické změně než faktory založené na socio-demografii a hodnotách,“ vyhlašuje abstrakt této studie.
Podle výzkumníků se skeptici klimatické změny proviňují pácháním „mentální gymnastiky“, aby popřeli to, co nazývají „téměř univerzální shodu mezi vědci o realitě a dopadech klimatické změny.“
Skoro univerzální? Opravdu? Co třeba těch 1 100 vědců – včetně laureáta Nobelovy ceny – kteří nedávno podepsal deklaraci prohlašující, že „žádná klimatická nouze neexistuje?“ Mezi těmi vědci bylo i 134 signatářů z Austrálie, ze stejné země, z níž jsou účastníci tohoto výzkumu.
Tito výzkumníci dospěli k jednomu velice zajímavému výsledku: Ti, kdo tuto záležitost opravdu studují, místo aby slepě spoléhali na vládní propagandu, byli ve skutečnosti k té tzv. klimatické změně skeptičtí s větší pravděpodobností.
„V rozporu s našimi predikcemi jsou k tomu lidé s vyššími analytickými schopnostmi skeptičtí s vyšší pravděpodobností,“ konstatovali autoři studie Nunn a Sharma v článku pro The Conversation.
Představte si to, lidé, kteří vynaloží čas a úsilí na studium záležitosti klimatické změny, mají sklony ke skepticismu.
Ve studii je rovněž vidět, že lidé, kteří si cení osobní svobody, mají menší sklon baštit tvrzení o plnocenné klimatické krizi.
„Ti s více individualistickými světovými názory, jejichž prioritou je osobní autonomie jakožto protiklad ke kolektivistickému světovému názoru, jsou skeptičtější k tomu, že klimatickou změnu způsobují lidé,“ konstatují autoři.
Neboli formulujeme-li to, lidé, kteří méně inklinují ke komunismu a globalismu, méně inklinují k baštění povídačky o klimatické nouzi.
Mezi dalšími zjištěními studie patří:
Starší lidé jsou k realitě klimatické změny skeptičtější.
Takže starší lidé s jasným pohledem nejsou schopni změnit své názory a do velké míry jsou důvodem, proč tak dlouho trvá, než se rozběhne ta tzv. klimatická akce.
Konzervativci jsou častěji skeptičtí k realitě příčin a dopadů klimatické změny.
Takže konzervativci jsou podle názoru výzkumníků prostě neschopni vidět „realitu“ klimatické změny.
Slabší ekologické hodnoty jsou silně spojeny se všemi typy skepticismu.
Takže starším a konzervativcům podle studie prostě na životním prostředí záleží méně.
Jinými slovy podle výzkumníků je určitá míra naivity mezi občanstvem pro udání povídačky o klimatické krizi užitečná.
Autoři studie správně poukazují, že samotní klimatičtí hysterici možná určitou klimatickou skepsi zavinili. Např. praktiky komunity klimatické změny s vytvářením předpovědí, které se ukáží být falešné, vedou ke skepticismu.
Výzkumníci si všímají, že skeptici si uvědomují, že „předpovědi, které se nenaplní, poskytují vysvětlení, že predikce, jak je ‚vidí alarmisté klimatické změny‘, jsou zcela falešné.“ To přirozeně poskytuje věrohodnost skepticismu.
Autoři jsou přesvědčeni, že takové pochybnosti vznikly, protože skeptici „naprosto nerozumí“ na modelech založeným klimatickým predikcím. Je snad to „neporozumění“ kvůli faktu, že takové klimatické modely nikdy nebyly určeny jako prediktivní nástroj?
Andrew Bolt ze Sky News poukázal, že studie byla pokusem klasifikovat skepsi ke klimatické změně jako duševní diagnózu. O té studii se vyjádřil velice drze:
Musím se přiznat, že mě zajímá, proč lidé s vysokými analytickými schopnostmi, lidé, kteří jsou dobří při analýzách, jsou ke kazatelům globálního oteplování skeptičtější? Prostě je mi líto, že to Sharman opravdu trochu neanalyzovala, protože počítám, že odpověď by byla fascinující.
A Bolt má pravdu. Dokud to ta studie nevytáhne naplno a neřekne, že skeptici „klimatické nouze“ mají nějakou duševní poruchu, tak se samotná existence této studie a její pochybné závěry budou používat k zasévání představy, že možná ti lidé, kteří se pustí do ničení světové ekonomiky a energetických systémů, aby bojovali s tou tzv. klimatickou krizí, by prostě mohli trpět nějakým druhem sebeklamných představ.
Takže i přes vlastní zjištění studie, že lidé s „vysokými analytickými schopnostmi mají větší sklon ke skepsi o“ klimatické změně, tak autoři studie by nás chtěli přesvědčit, že takoví lidí, jsou pro Zemi hrozbou.
By James Murphy
Global Research, September 20, 2022
The New American 17 September 2022
Klimatická politika je daleko větší hrozbou než klimatická změna
Klimatická krize je největší hrozbou pro ‚přežití našeho lidského druhu,‘ káže pokrokový šéf lidstva, čili šéf OSN
Zdroj: https://www.globalresearch.ca/australian-study-treats-climate-change-skepticism-mental-disorder/5794069
