Fakta Jan Hamáček :
V první části článku o jedné z nejvýraznějších tváří oficiální vládní linie boje s epidemií koronaviru, vicepremiérovi Janu Hamáčkovi, jsme se věnovali vyhlašování a prodlužování nouzového stavu, nákupu zdravotnického materiálu z Číny, PR kolem červeného svetru, vedení Ústředního krizového štábu a omezením, které Jan Hamáček prosazoval a prohlašoval za jediné možné řešení.
#image_758298838 {
width: 100%;
}
rem: Wikimedia Commons
Nasazení policie
Již před vyhlášením prvního nouzového stavu v březnu roku 2020 Jan Hamáček avizoval, že policie bude kontrolovat, jestli občané dodržují nařízenou karanténu. Konkrétně tehdy serveru Novinky.cz řekl: „Avizoval jsem, že v rámci své kompetence rozhodnu o zavedení hraničních kontrol. To znamená, že na hranicích s Německem a Rakouskem nebude možné překračovat hranici mimo stanovené hraniční přechody. Těch je zatím 11, ostatní přechody budou od páteční půlnoci uzavřeny. Budou pokračovat kontroly pro cestující ze zahraničí. Policie zahájí kontroly v tom směru, jestli dodržují karanténu, případně budeme pokládat nějaké sankce.“
Během nouzového stavu na jaře 2020 policie zjišťovala přestupky proti vládním nařízením, například nezakrytí dýchacích cest při pobytu na veřejnosti. Jelikož však vláda nejdůležitější plošná omezení vyhlásila podle zákona o veřejném zdraví, jenž to dle rozsudku Pražského městského soudu neumožňuje, musela později ustoupit od stíhání občanů, kteří se těchto přestupků měli dopustit.
#section_64061038 {
padding-top: 30px;
padding-bottom: 30px;
}
Až 10.000 kontrol denně
Když v létě 2020 po rozvolnění plošných omezení vláda řešila, jak zefektivnit trasování kontaktů s pozitivně testovanými osobami, nabízel Jan Hamáček pomoc policejních vyšetřovatelů. Premiér Babiš tuto možnost tehdy nepřijal. Po návratu nařízení o zakrývání dýchacích cest v uzavřených prostorách, který v září 2020 vyvolal odpor části veřejnosti, se policie pustila do kontrol dodržování nařízení. Jan Hamáček v médiích prohlásil, že probíhá až deset tisíc kontrol denně, přičemž většinu domnělých přestupků policie řeší na místě domluvou a jen „pokud je nějaký problém“, ukládá blokovou pokutu dle svého uvážení, s horním limitem 10 000 Kč.
#image_1705091748 {
width: 100%;
}
foto: databanka adstock
V den opětovného uzavření vnitřních prostor restaurací, respektive zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, prováděla policie kontroly dodržování tohoto omezení. Provedla mimo jiné šťáru v jedné z pražských restaurací, která po 20. hodině (oficiální „večerka“ pro restaurace poslední den před zavřením) zamkla hlavní vchod, pokračovala v obsluhování hostů a hosty pouštěla domů zadním vchodem. Právě tudy se dostalo dovnitř policejní komando o síle několika jednotek, včetně maskovaných „zakuklenců“ a provedlo šťáru, jejímž výsledkem bylo, vedle příkazu k zatčení jednoho z hostů za trestnou činnost spojenou s drogami, 21 pokut za nezakrytí dýchacích cest a oznámení správnímu orgánu na provozovatele restaurace, kterému měla ve správním řízení hrozit pokuta až tři miliony korun. Mluvčí pražské policie Jan Daněk se v souvislosti s medializací výše popsaného zásahu vyjádřil, že policie bude v souladu s pokynem ministra vnitra Jana Hamáčka a policejního prezidenta Jana Švejdara „ve větší míře a s větším nasazením“ dohlížet na dodržování vládních restrikcí, jako je uzavření hospod, nošení roušek či zákaz shlukování ve více než šesti lidech. „Nyní již není prostor k benevolenci a policisté přejdou k razantnějším způsobům řešení, což je například ukládání pokut v příkazním řízení. Toto se bude týkat hlavně chronických odmítačů nařízení a těch, kteří je porušují úmyslně,“ napsal mluvčí.
Policejní kontroly dodržování plošných omezení pokračovaly celý podzim a zimu, kdy mimo jiné mnohačetná policejní komanda v různých částech Česka zasahovala v podnicích, které nezavřely své dveře a rozhodly se fungovat například jako agitační střediska a pobočky nově vznikajících politických stran a hnutí.
Když vláda od března zavedla plošný zákaz pohybu mezi okresy, dohlíželo na jeho dodržování 26 000 policistů, kteří na silnicích na hranicích okresů prováděli kontroly projíždějících vozidel. Kontroly probíhaly také ve vlacích a autobusech. Policie na základě nařízení o zákazu pohybu mezi okresy odmítla pustit mimopražské účastníky na demonstrace svolané počátkem března 2021 do hlavního města. Samotnou demonstraci pak rozpustila a zatkla některé účastníky, včetně poslance Lubomíra Volného (nezařazený, dříve SPD). Za tento postup policie podal advokát Norbert Naxera žalobu a trestní oznámení na ministra vnitra a zástupce policie. Podle Naxery policisté zneužili svou pravomoc a porušili svobodu shromažďování, která je základním ústavním právem. Po Pražském městském soudu žádal Naxera v zastoupení svého klienta usnesení, že policie zásahem porušila zákon, a také zákaz dalšího omezování práva občanů se shromažďovat.
Během jara 2021 se pak odehrálo také několik hojně medializovaných (hlavně na sociálních sítích) zákroků policie proti občanům, kteří neměli na veřejnosti zakryté dýchací cesty rouškou nebo respirátorem. Mladý muž v Českých Budějovicích skončil po odmítnutí výzvy k zakrytí dýchacích cest zakleknutý na zemi po dobu asi dvou minut. V Ostravě zaklekli strážníci mladou ženu před očima jejího dítěte. A v Uherském Hradišti strážníci dokonce muže „zpacifikovaného“ zakleknutím na zemi odvedli na policejní stanici a jeho plačícího tříletého syna, který byl zásahu přítomen, nechali samotného na ulici. Ministr vnitra Hamáček v médiích prohlásil, že za policisty a strážníky stojí, „dokud jim nebude cokoli prokázáno“. Následná interní šetření státní i obecní policie žádná pochybení zasahujících policistů nepotvrdila.
#section_1010045562 {
padding-top: 30px;
padding-bottom: 30px;
}
Návrhy na změny zákonů a (ne)úhrada škod
#image_961788144 {
width: 100%;
}
foto: archiv
Po odeznění první vlny koronaviru pocítila vláda potřebu upravit legislativu tak, aby jí to podle slov jejích představitelů umožňovalo lépe zvládat budoucí podobné krize. Ministerstvo vnitra vedené vicepremiérem Janem Hamáčkem hrálo důležitou roli v přípravě vládních návrhů zákonů. Všechny návrhy přitom představovaly oproti původní legislativě zpřísnění nebo větší omezení pro občany.
Jednou linií snahy o změnu legislativy je zavedení možnosti vyhlašovat stav nebezpečí vládou do ústavního zákona o bezpečnosti.
Ten ve stávající verzi stav nebezpečí zná, jeho vyhlášení je ale pravomocí hejtmanů a pražského primátora. Stav nebezpečí vyhlašovaný vládou by měl být podle slov předkladatelů návrhu změn mírnější než stav nouze, podle nějž vláda řídila zemi během dosavadních vln koronaviru. Nicméně i stav nebezpečí dle zatím poslední dostupné verze návrhu umožňuje omezení vlastnického práva, svobody pohybu a pobytu, práva svobodně se shromažďovat či podnikat, tedy v podstatě vše, co lze omezit za stavu nouze. Další navrhovanou změnou je zakotvení Ústředního krizového štábu přímo v zákoně o bezpečnosti s tím, že v jeho čele stane podle povahy krize buď ministr vnitra, nebo ministr obrany. Návrh změny ústavního zákona o bezpečnosti schválila v únoru 2021 vláda, ale zatím neprošel legislativním procesem ve sněmovně a Senátu.
Druhou linii snahy o změnu legislativy reprezentují zejména snahy o změnu krizového zákona. Ministerstvo vnitra představilo postupně několik verzí návrhu novely. Ty obsahovaly mimo jiné posílení pravomoci státní a obecní policie, aby mohly kontrolovat dodržování krizových opatření a ukládat pokuty za přestupek na místě, omezení práva občanů na informace během trvání krize, zvýšení sankcí za nedodržování protikrizových opatření a omezení práva na náhradu škody. Jan Hamáček propagoval také zřízení registru přestupků proti vládním nařízením s tím, že za opakované přestupky by mohl přijít i zákaz činnosti na jeden rok. „Určitá část provozovatelů restaurací, hotelů nebo lanovek opakovaně a cíleně porušuje vládní nařízení. Komplikuje tím práci policii i přeplněným nemocnicím. Stát musí dostat efektivní nástroj, jak tomu zabránit,” komentoval Hamáček tehdy návrh ministerstva vnitra.
Novelu krizového zákona, která obsahovala mimo jiné až třímilionové sankce pro firmy, které poruší vládní opatření proti koronaviru, vrátil sněmovně Senát, sankce pro občany a firmy ale nakonec zakotvil tzv. pandemický zákon. Ten umožňuje vládě vydávat plošná opatření a za jejich nedodržování trestat právnické osoby až třímilionovou pokutou a fyzické osoby sankcí až do výše jednoho milionu korun.
#section_888416582 {
padding-top: 30px;
padding-bottom: 30px;
}
#image_1512461169 {
width: 100%;
}
foto:databanka, freepik
Další otázkou k řešení v rámci krizové legislativy je náhrada škody vzniklé v důsledku protikrizových opatření. Podle stávající verze krizového zákona spadá do způsobené škody i ušlý zisk. Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem navrhlo změnu příslušného paragrafu tak, že poškozenému subjektu vzniká nárok na náhradu pouze skutečné škody a úhrada ušlého zisku by tak nebyla možná. I bez této změny v legislativě, která zatím nebyla schválena, se ministerstvo vnitra postavilo k žádostem o náhradu škody podle krizového zákona zamítavě. K lednu 2021 evidovalo ministerstvo přes 400 žádostí o náhradu škody v celkové výši 5,6 miliardy korun. Všechny je zamítlo, což Jan Hamáček zdůvodnil slovy: „Skutečným původcem případných škod nejsou jednotlivá krizová opatření, ale samotná globální pandemie nemoci COVID-19, která zasáhla Českou republiku.“ Pandemii koronaviru je podle ministra třeba vnímat jako takzvanou vyšší moc, kterou mají vládní opatření zmírňovat. „Úprava krizového zákona o náhradě škody se nevztahuje na ta opatření, která mají povahu právního předpisu (…) Česká republika tak není povinna, ale ani oprávněna požadované plnění žadatelům poskytnout,“ uvedl v únoru 2021 Hamáček s tím, že žadatelé se mohou obrátit na soud, nebo se svých žádostí vzdát.
#section_1117302152 {
padding-top: 30px;
padding-bottom: 30px;
}
Nákup testů do škol
#image_402458952 {
width: 100%;
}
foto: databanka Freepik
Když vláda na jaře 2021 rozhodla, že nutnou podmínkou návratu žáků k prezenční výuce do škol je pravidelné testování všech dětí i zaměstanců škol, vytvořila tím potřebu nakoupit velké množství antigenních testů. Vyhlášení tendru nedostala na starosti Správa státních hmotných rezerv, ale ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem. Vzhledem k probíhajícímu nouzovému stavu mohl stát vypsat výběrové řízení neveřejně a oslovené potenciální dodavatele vytipovat dle vlastního uvážení. Jan Hamáček pak v druhé polovině února vyhlásil vítěze tendru,
společnost Tardigrad International Consulting, jež měla do konce měsíce dodat prvních 800 tisíce kusů testů a do poloviny března pak celkem 3 654 000 kusů čínských antigenních testů Lepu. Hned po zveřejnění vítěze se však v médiích objevilo podezření, že vybraný dodavatel nesplňuje podmínky, protože nezaručil dodání testů v počtu, který požadovalo ministerstvo v zadávací dokumentaci. Zároveň mělo ministerstvo z tendru vyřadit nabídku firmy Chironax, která nabídla lepší cenu a podmínky splnila.
Následovala přestřelka mezi ministrem Hamáčkem a premiérem Babišem, ve které premiér prohlásil, že celý tendr zruší a Hamáček Babiše obvinil, že kope za firmu Chironax, která během výběrového řízení měla vyvíjet nátlak na ministerské úředníky a zaštiťovat se právě jménem premiéra Babiše. Oficiálním důvodem vyřazení Chironaxu ze soutěže bylo varování BIS, že je společnost napojena na trestně stíhané osoby.
Ke zrušení tendru na dodávku testů nakonec vláda nepřistoupila, a to přesto, že podmínky oficiálně nesplnil žádný z přihlášených dodavatelů. Ač jedním z důvodů nezrušení měla být urgentní potřeba testů pro rychlý návrat žáků do lavic, ti si na otevření škol museli počkat ještě více než měsíc od vyhlášení vítěze tendru.
#section_1814769333 {
padding-top: 30px;
padding-bottom: 30px;
}
Shánění vakcíny a kauza Vrbětice
Jan Hamáček je velkým zastáncem co nejrychlejšího očkování co největší části populace proti koronaviru a sám se aktivně podílel na shánění dodávek vakcín pro Českou republiku. V únoru 2021 řekl, že by byl pro nákup ruských nebo čínských vakcín, pokud je schválí Evropská léková agentura. Když v dubnu 2021 Dánsko oznámilo, že ukončí používání vakcín Astra Zeneca kvůli výskytu krevních sraženin u několika očkovaných, chtěl Hamáček nevyužité vakcíny od Dánska odkoupit.
#section_187652530 {
padding-top: 30px;
padding-bottom: 30px;
}
V dubnu totiž Hamáček dočasně (na devět dní) po odvolání Miroslava Petříčka vedl i ministerstvo zahraničí a angažoval se tedy v diplomacii. V rámci kompetencí své dočasné funkce oznámil, že odletí do Moskvy jednat o nákupu vakcíny Sputnik V. O tři dny později uvedl, že do Ruska neodletí, což zdůvodnil nutností účasti na jednání vlády. Ve stejný den pak byly zveřejněny informace o tom, že za útokem na muniční sklad ve Vrběticích v roce 2014 měli stát agenti ruské vojenské tajné služby GRU. Hamáček následně informace o plánované cestě do Moskvy označil za zastírací manévr v kauze, jež vedla k okamžitému vyhoštění
#image_70021434 {
width: 100%;
}
foto: databanka Depositphoto
18 pracovníků ruské ambasády a počátku diplomatického sporu mezi Českou republikou a Ruskou federací, která mimo jiné zařadila Českou republiku na seznam zemí, které nejsou přátelské.
Hamáček si za své devítidenní angažmá na postu šéfa diplomacie vysloužil také označení za vlastizrádce a výzvu k rezignaci. Tu po něm chtěla opozice poté, co server Seznam Zprávy počátkem května přišel s informací, že Hamáčkova plánovaná cesta do Moskvy měla za cíl vyměnit ututlání diplomatického skandálu kvůli Vrběticím za dodávky vakcíny Sputnik V. Hamáček nařčení popřel s tím, že je zcela vykonstruované. Od opozičních poslanců si vyžádal omluvu za to, že ho označili za vlastizrádce. Zároveň podal trestní oznámení na autory článku i civilní žalobu na vydavatele. „Jsem vláčen bahnem a dostávám výhružné e-maily. Udělám vše, abych očistil svoje jméno i jméno sociální demokracie,“ řekl.
#section_1826197444 {
padding-top: 30px;
padding-bottom: 30px;
}
Pokračování příště …
#image_1499400081 {
width: 100%;
}
foto: archiv NFSN
Tím prozatím končí náš report o činech vicepremiéra Jana Hamáčka v době od března 2020 do začátku května 2021. Stejně jako další veřejně činné osoby, které rozhodovaly a rozhodují o chodu země v době koronavirové krize, však dále monitorujeme jeho činnost a v budoucnu přineseme další informace o kauzách, s nimiž je Hamáček spojený.
#section_1152473777 {
padding-top: 30px;
padding-bottom: 30px;
}
Článek INFAKTA: Kauza Lysolaje a Česká televize se nejdříve objevil na Svědomí národa .
