Jsem jedním z trojice „pomýlených“ osob, kteří nevěří verzi o změnách klimatu způsobených kysličníkem uhličitým ze spalování fosilních paliv.
V reakci na článek pana Ladislava Metelky , v němž mne označil za pomýleného popletu, který prostě „nemá pravdu“, jsem se rozhodl reagovat nikoli argumenty z fyziky, ale spíše z oblasti obecného postoje k tomu, co je a není pravda.
Prezidentská standarda vytvořená na počátku první republiky má na sobě heslo „Pravda vítězí!“. Protože se jedná o standardu prezidentskou a prezident je pozice s jakousi „mimořádnou“ politickou pravomocí, je ono heslo většinou také jako „politické“ chápáno. Narodil jsem se už ale do doby „budování socialismu“ a vyrůstal jsem ve zcela jiné atmosféře, než jaká panovala na počátku existence naší první republiky. Tehdy se „pravda“ šířila z jednání sjezdů KSČ a celá státní moc byla v rukou této strany. Ještě na počátku padesátých let se komunisté „zásadně“ postavili proti „rozvracečům“ i z vlastních řad a padaly rozsudky smrti. Pravda tak byla zaměněna za propagandu ne nepodobnou propagandě německých národních socialistů alias nacistů (s tou si užil například můj otec, ročník 1924, „totálně nasazený“ v Berlíně, odkud se mu podařilo se skupinou dalších totálně nasazených uprchnout).
Po převratu v listopadu 1989 jsme se souhrou šťastných okolností (v SSSR byl u moci Michail Gorbačov, který na rozdíl od svých předchůdců bolševickou nadvládu nad armádou nevyužil a nechal věcem volný průběh) nestaly obětí další sovětské „bratrské pomoci“ . Výsledkem byl rozpad tábora „míru a socialismu“ a návrat k demokracii. Výsledkem je to, že už pravda v politice není usurpována jednou stranou a máme svobodné volby, ke kterým se chystáme za pár dní.
Naproti tomu ve vědě obecně je pravda otázkou nikdy ne zcela uzavřenou. Vědci v oboru přírodních věd, chemie a fyziky zvláště, jsou dnes a denně konfrontováni s nějakými zajímavými skutečnostmi, které je zapotřebí popsat a někam zařadit. Klimatologie je vědecký obor relativně docela mladý. Nejprve se podíváme do Wikipedie: Klimatologie je věda o podnebí studující dlouhodobou podobu a celkové účinky meteorologických procesů probíhajících na Zemi . Ty však nastávají v konkrétních geografických podmínkách. Dnes se řadí mezi vědy geografické s řadou styčných problémů i věd negeografických a lze ji tedy definovat též jako vědu interdisciplinární. Z důvodu, že výstupy této vědy povětšinou nelze ověřovat kontrolovanými experimenty, mohou být některé závěry klimatologů ohledně příčin klimatických změn považovány spíše za doktríny, než že by se jednalo o úzce vědecké názory. Klimatičtí vědci by z důvodu objektivnosti vědecké práce neměli podléhat jakémukoli aktivismu.
Podívejme se! Wikipedie nás varuje! Varuje nás před tím, abychom závěry klimatologů nebrali příliš doslova, protože to může být DOKTRÍNA. A navíc ještě doporučuje, aby klimatičtí vědci nepodléhali „jakémukoliv aktivismu“.
Na závěr pak chci sdělit pouze toto: Nejsem klimatolog, vystudoval jsem chemii na VŠCHT Praha a v praxi jsem pak strávil desetiletí ve skupině, která se zabývala většinou organickými technologiemi pomocí tak zvaného systémového inženýrství. Základem naší práce byly bilanční výpočty hmotnostní a entalpické a cílem byla optimalizace chemických technologií za různých podmínek, podle zadání. Domnívám se, že klimatologie by měla zejména výsledky své práce konfrontovat bilancemi energie (slunečního záření, které dopadá na Zemi a které Země následně vyzařuje do prostoru). Pokud se tak nečiní, mohou se dostavit chybné závěry. Mým cílem není to, že jsem neomylný, ale podat vysvětlení některých přírodních jevů na základě platných fyzikálních zákonů. A pokud se mýlím (a i to je možné), pak očekávám lepší teorii podloženou fyzikálním zákony, která vyvrátí závěry, o kterých jsem přesvědčen.
Vědecká pravda je vždycky podmíněna stupněm poznání. Velkým hříchem proti vědeckosti je pak to, když se přestane hloubat a začne se jen „udržovat“ to, co dokonce může přinášet jisté výhody, zejména ekonomické. A o tom to asi je!
Zdroj:
