Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside upozornili na něco, co klimatologové ve svých předpovědích opomíjeli. Jejich korekce předpovídá době ledové rychlejší nástup.
Počítačová simulace vývoje klimatu Země v průběhu 1 milionu let v reakci na náhlé uvolnění oxidu uhličitého do atmosféry. Zdroj: Andy Ridgwell/UCR
Velká část klimaprognostiků se přiklání k názoru, že zemské klima udržuje na uzdě přirozený systém zvětrávání. V podstatě jde o to, že v dešťové vodě se ještě ve vzduchu rozpouští CO 2 a ten pak dopadá na horniny a jako slabá kyselina je rozpouští. Takto upoutaný CO 2 se následně splavuje do oceánů a spolu s rozpuštěným vápníkem z hornin se stará o bujný život, v němž lastury, mušle a řada dalších živočišných tělesných schránek postupně tvoří vápencové usazeniny uzamykající uhlík po stovky milionů let na mořském dně.
Dominik Hülse, první autor studie. Kredit: D.Hülse
Podle vědců tento systém funguje jako dobře seřízený termostat. Čím více se planeta ohřívá, tím rychleji horniny zvětrávají a absorbuje se více CO2. A to ve výsledku planetu ochlazuje. Jenže tu je problém. Do takové představy „jemné regulace“ extrémní doby ledové nepasují. Američtí vědci nyní přichází s představou ještě jednoho mocného „přirozeného termostatu“, který ony extrémy má mít na svědomí. K jeho pochopení je potřeba dávat patřičnou váhu tomu, že spolu s oteplováním planety se do moří nevyplavuje jen CO 2 a vápník, ale také více živin všeho druhu a hlavně fosforu. To vše zintenzivňuje produkci mikroorganismů, které se postarají o překotné odčerpání oxidu uhličitého. Plankton je tedy tím, co ukládá ohromná množství uhlíku na oceánské dno.
Nastávající doba ledová by měla přijít dříve, než stávající modely předpokládaly. Kredit: Ittiz / Wikimedia Commons.
Rozhodujícím hráčem je kyslík
Proč? Protože právě ten souvisí s rostoucí aktivitou řas. A v tom také má být ono jádro pudla – kyslík totiž úzce souvisí s fosforem. Místo aby se fosfor pohřbíval, tak se v teplejším prostředí chudém na kyslík, recykluje. Tento jev vědci nazvali zpětnovazebnou smyčkou. Více živin ve vodě = více planktonu a více recyklovaných živin. Produktivita řas se tím pádem nezastavuje. Oxid uhličitý klesá rychleji než fosfor a eutrofické podmínky přetrvávají, i když atmosférický CO 2 klesne pod svou počáteční hodnotu. Spolu s mocným nárůstem ukládání uhlíku jde ruku v ruce i mocné ochlazování. Takto jednou nastartovaný systém už přestává být jemně se regulujícím termostatem, ale mění se v přepínač. Globální povrchové klima se ochladí do „přechlazení“. Popsaný jev by měl stát za spouštěním extrémů dob ledových. Zde nutno přiznat, že obsah atmosférického kyslíku hraje vědcům do karet. V práci to dokládají kauzální souvislostí mezi hlavními přechody v okysličení během prekambria a výskytem extrémních ochlazovacích událostí kdy se Země měnila ve sněhovou kouli.
Pokud vědcům z Riverside jejich model nelže, tak se planeta bude v krátkodobém horizontu nárůstem CO 2 oteplovat. A to až do doby překročení limitu pro nastartování ochlazování. Tentokrát by ale ochlazení nemělo končit až tak drasticky. To kvůli větší dostupnosti rozpuštěného kyslíku ve vodě odvíjející se od vyššího obsahu kyslíku v nynější atmosféře. Kyslík by měl být tím, co se postará o tlumení „zpětné vazby živin“, respektive regeneraci fosfátů z mořských sedimentů. Kromě toho, že by nastávající doba ledová neměla být až tak „zlá“, mělo by také dojít k urychlení nástupu jejího začátku. Žel na přesnější vymezení termínu časnějšího nástupu ochlazování, je závěr studie skoupý.
Zdroj:
