Samochvála končící extrémně neoblíbené vlády se střetává s realitou. Tou jsou například reálná data, která potvrzují, že tato vláda lidem spíše škodila, neboť se řídila heslem „Ukrajina na prvním místě.“
Voliči této vlády se prezentují jako „inteligentnější část společnosti,“ ve skutečnosti však ukazují, že příliš inteligentní nejsou a velmi silně lze pochybovat i o jejich „mravní čistotě,“ pokud jsou ochotni volit i stranu, která je založena na organizovaném zločinu.
Ať už je to jakkoli, pokud jejich voličům nevadí, že strany, které se zcela orwellovsky prezentují jako „jediné demokratické,“ smočily ve skandálech jako Bitcoiny, Dozimetr, kampelička a dalších, pak by se alespoň mohli přesvědčit o tom, jak takřka každým slovem, kterým prezentují úspěchy své vlády, lžou.
Například ani jeden z politiků stran, které si nyní ve finále dali cíl „101,“ nezmínil, jak ničí domácnosti i firmy nejdražšími energiemi v Evropě. A zde hovoříme o většině Evropy, ne pouze o EU!!
I když v celkových cenách elektrické energie jsme na čtvrtém místě, je třeba si uvědomit, že země, které se dostaly na vrchol tohoto neblahého žebříčku, mají mnohem vyšší životní úroveň a tedy výrazně vyšší průměrné platy.
Země, které mají zhruba srovnatelnou životní úroveň, mají výrazně nižší ceny energií. A největší ostudou této vlády (ale i těch minulých) je, že máme takto drahou elektřinu v situaci, kdy vyrobíme víc elektřiny, než kolik jí spotřebujeme.
Země, které mají elektřinu dražší nebo na stejné cenové úrovni, jsou většinou závislé na dovozu, neboť nevyrábí pro své vlastní potřeby dostatek energie.
Jde například o Německo, jehož energetickou bezpečnost se rozhodla zničit již Merkelová, když před 14 lety rozhodla, že země odstraní všechny jaderné elektrárny. Loni byla skutečně poslední jaderná elektrárna odstavena.
Ale to se máme srovnávat s těmito zelenými extremisty?
Nikde v Evropě neplatí soukromé domácnosti za elektřinu tolik jako v Německu . To potvrzuje i nezávislý index cen energií pro domácnosti (HEPI) , který pravidelně sleduje průměrné ceny pro koncové uživatele ve 33 evropských hlavních městech.
V srpnu 2025 tedy průměrná cena u našich západních sousedů činila 41,19 centů za kilowatthodinu (ct/kWh).
Za Německem následuje Švýcarsko, které se umístilo na druhém místě s cenou 36,44 centů/kWh. Rozdíl je ohromujících 4,75 centů za kilowatthodinu.
Po Německu, Švýcarsku a Belgii se na čtvrtém místě umístila Česká republika. Všechny tři dražší země však mají výrazně vyšší životní úroveň.
Níže můžete vidět ceny elektrické energie v zemích EU (v centech za kWh). Pokud si uděláte přepočet na kupní sílu, tak u nás máme elektřinu výrazně nejdražší:
Berlín (Německo): 41,19 ct/kWh
Bern (Švýcarsko): 36,44 ct/kWh
Brusel (Belgie): 36,24 ct/kWh
Praha (Česká republika): 35,88 ct/kWh
Dublin (Irsko): 35,72 ct/kWh
Londýn (Velká Británie): 35,39 ct/kWh
Kodaň (Dánsko): 33,82 ct/kWh
Vídeň (Rakousko): 33,27 ct/kWh
Řím (Itálie): 32,31 ct/kWh
Nikósie (Kypr): 28,98 ct/kWh
Bukurešť (Rumunsko): 28,27 ct/kWh
Lucemburk (Lucembursko): 28,26 ct/kWh
Paříž (Francie): 27,56 ct/kWh
Madrid (Španělsko): 25,96 ct/kWh
Lisabon (Portugalsko): 25,86 ct/kWh
Atény (Řecko): 24,86 ct/kWh
Amsterdam (Nizozemsko): 24,76 ct/kWh
Varšava (Polsko): 24,21 ct/kWh
Riga (Lotyšsko): 24,15 ct/kWh
Tallinn (Estonsko): 23,99 ct/kWh
Bratislava (Slovensko): 21,27 ct/kWh
Stockholm (Švédsko): 19,87 ct/kWh
Lublaň (Slovinsko): 19,36 ct/kWh
Helsinky (Finsko): 19,36 ct/kWh
Záhřeb (Chorvatsko): 1 8,68 ct/kWh
Sofie (Bulharsko): 15,79 ct/kWh
Valletta (Malta): 14,97 ct/kWh
Oslo (Norsko): 12,32 ct/kWh
Podgorica (Černá Hora): 11,73 ct/kWh
Bělehrad (Srbsko): 11,07 ct/kWh
Budapešť (Maďarsko): 10,48 ct/kWh
Kyjev (Ukrajina): 9,03 ct/kWh
Srovnání indexu HEPI v konečném důsledku jasně ukazuje, jak velké jsou rozdíly v Evropě: Zatímco nejdražší země, ke kterým patříme i my, účtují mezi 35 a 41 centy za kilowatthodinu, cena elektřiny na spodním konci stupnice nedosahuje ani čtvrtiny této hodnoty, což je rozdíl více než čtyřnásobný v závislosti na tom, kde žijete.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 5 Průměrně: 5 ]
