Už v říjnu by se mělo rozhodnout o definitivním předání moci národních států Bruselu
RSS

Už v říjnu by se mělo rozhodnout o definitivním předání moci národních států Bruselu

A nejen to. Zadními vrátky se také umožní přidružit k EU nečlenské země jako je třeba Ukrajina. To by bylo pro Brusel vítanou záminkou k zavedení válečného stavu v celé EU, přičemž zřejmě právě k tomu účelu byla nedávno schválena i patřičná válečná pravidla, kterým by se musely všechny členské země podřídit. To už by byl samozřejmě fašismus ve své čiré podobě. Více jste si o těchto nových válečných zákonech EU mohli přečíst zde.
Tentokrát se však budeme věnovat jinému tématu, neboť v říjnu se má v Bruselu vrátit na pořad dne zavedení jednomyslného hlasování. Toto téma již prošlo europarlamentem, který – ostatně jako obvykle – s návrhem EU před časem souhlasil (více k tématu  a hlasování najdete zde ). Jenže jde o příliš zásadní změny, takže nyní je třeba aby souhlasily všechny členské země.
Předsedkyně EU Ursula von der Leyenová chce nyní učinit v EU „vážné reformy“ s pozměněnými smlouvami a přimět členy, aby souhlasili všemi prostředky. Hlavním cílem reforem je zrušení principu jednomyslnosti a „Evropská politická unie“, která umožňuje zemím jako Ukrajina nebo Velká Británie „kvazičlenství“.
V loňském roce byly v rámci „Konference budoucnosti“ pseudodemokratickým způsobem – mimo veřejnost – vyžádány návrhy od občanů EU, což byla ovšem fraška, neboť skutečné návrhy občanů nejsou EU nikdy vyslyšeny, neslučují-li se s politikou EU. To si můžeme pamatovat například při obnoveném schválení covid pasů, proti němuž se vyslovilo 99% občanů, kteří se k tématu vyjádřili. EU pak rozhodla proti vůli této drtivé většiny. Obdobně dopadly názory občanů na téma „migrace.“ Pro úplné zastavení bylo téměř 90% občanů, EU rozhodla proti nim.
Předchozí  smlouvy EU vždy měnily strukturu, pravomoci a funkci Unie – skrytě nebo zcela otevřeně – na úkor suverenity jejích členů. Nejvíce se to týkalo také národních ústav. Přísně vzato, v členských státech by měla být referenda o každé změně Smlouvy. V některých zemích se referenda konala, ale u nás ne, ostatně, nemáme na to jako jediná země EU ani žádný zákon, který by referendum umožnil. Vláda tak za nás rozhoduje i bez požadovaného plebiscitu. Nová konstrukce se nazývá „Evropská politická unie“. Skupina severských zemí v současné době odmítá změny smluv.
Touha přetvořit EU byla údajně poháněna pandemií  a nyní znovu konfliktem mezi Ukrajinou a Ruskem. Tyto dvě události odhalily slabiny pravomoci Bruselu zasáhnout. Chtějí to změnit. Francie je již zastáncem „Nové unie“. Prezident Emmanuel Macron lákal tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona. To by dalo zemím od „Británie po Ukrajinu příležitost k plnému členství“, pokud by se řídily principy tolik vychvalovaných hodnot EU, právního státu a demokracie.  Johnson odmítl. Británie se znovu nestává  závislou na Bruselu prostřednictvím konstrukce zadních vrátek . Liz Trussová, tehdejší ministryně zahraničí, také jasně odmítla Macronovu myšlenku. Zda si za tím dnes jako nová britská premiérka stojí, není jasné.
Některé vlády si stěžovaly na pomalé zavádění sankcí proti Moskvě s tím, že kamenem úrazu je jednomyslnost. Stačí veto a Brusel je zablokován. EU s tím chce skoncovat – alespoň v důležitých oblastech, jako je zahraniční politika.  V současné době je Maďarsko „zlobivým členem“, protože premiér Viktor Orbán vyzývá k ukončení sankcí EU proti Rusku do konce tohoto roku a nechce se podílet na všech opatřeních.
Von  der Leyenová nedávno odhalila silné chápání demokracie ze strany EU na přednášce na Princetonské univerzitě: Když byla dotázána na italské volby, kde pravicový blok vede v průzkumech veřejného mínění, řekla nabubřelým tónem : „Uvidíme – pokud se věci vyvinou obtížným směrem – už jsem zmínila Maďarsko a Polsko – máme nástroje…“. Konkrétně: pozastavení miliardových finančních prostředků z Fondu soudržnosti EU, kterým je Maďarsko v současné době ohroženo, pokud by se nepodřídilo Bruselu.
Zatím je jasné, že nové smlouvy mají ukotvit „solidaritu“. Rozsáhlá a pružně definovatelná oblast, která ovlivňuje mnoho oblastí politiky. Stačí si vzpomenout na často zmiňovanou „solidaritu“ při přerozdělování migrantů. V červnu poslanci Evropského parlamentu podpořili rezoluci   vyzývající vlády EU, aby zřídily ústavní konvent . Členské státy jsou ze zákona povinny odpovědět do října. Pokud by se 27 států EU shodlo na potřebě reformy smluv EU, Brusel svolá mezivládní konferenci, na níž by se vypracovaly změny smluv, kterými by byly výrazně posíleny pravomoci EU a zrušena jednomyslnost.
Krizová manažerka Ursula to chce udělat brzy a řekla „vůdcům“ členských států: „Pokud to myslíme vážně s větší EU, musíme to myslet vážně i s její reformou.“  Průměrný občan EU však nebude mít do rozhodování co mluvit a Brusel se ho na jeho názor ani neptá (a pokud se ptá, pak se jejich názory nikdy neřídí). Ten, kdo zde bude mít hlavní slovo, jsou zájmové a lobbistické asociace a různé neziskovky. Ostatně, jako obvykle…
 
 
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 7 Průměrně: 5 ] Článek Už v říjnu by se mělo rozhodnout o definitivním předání moci národních států Bruselu se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .


Nejčtenější za týden