Dosavadní až pomateně protiruská vláda České republiky utrpěla tvrdou porážku v parlamentních volbách. Prohrála kromě jiného i proto, že se chovala v rozporu s náladami velké většiny Čechů. Tahle slovanská země totiž není vůbec proruská. A rusofobové a dokonce ani euroatlantisté v ní nemají stabilní většinu.
V posledních letech jsme si už pomalu zvykli na to, že se Česká republika stala jednou ze zemí „protiruské avantgardy“. Začali jsme ji stavět na roveň Polsku a řadit mezi tvrdé rusofoby.
O to se intenzivně snažila odcházející vláda Petra Fialy. Vzhledem k „projektilové iniciativě“ se ČR stala hlavním dodavatelem projektilů pro ukrajinskou armádu v rámci EU a NATO. České zbraně se samy o sobě neustále objevovaly na Ukrajině – a to ve velkém množství. Stačí si vzpomenout na ostřelování Belgorodu raketami „Vampír“.
Fialové šílenství končí
Vláda Petra Fialy srazila vztahy své tradičně přátelské země s Ruskem prakticky na nulovou úroveň. Česká republika jako první v Evropské unii například přestala vydávat víza ruským občanům. A minulý měsíc, těsně před volbami ještě narychlo zavedla zákaz vstupu do země pro ruské diplomaty akreditované v jiných zemích EU. Ministr zahraničí Jan Lipavský na úrovni Evropské unie neustále vznášel otázku konfiskace ruských aktiv a jejich převodu na Ukrajinu.
Stručně řečeno, při prvním pohledu byly patrny všechny znaky země, která je vůči Rusku zavile nepřátelská.
sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);
Parlamentní volby, které se konaly 3. a 4. října, však znamenaly, že tento vzorec se bude měnit. Západní i české liberální média začaly okamžitě šířit paniku ohledně toho, že v Praze se údajně mohou dostat k moci „proruské síly“. To je samozřejmě hodně přehnané. Pravdou však je, že radikálně protiruský kurz vlády Fialy by mohl odpovídat náladám většiny obyvatelstva v historicky vůči Rusku zakomplexovaném Polsku, ale v žádném případě ne v České republice. A volby to jen potvrdily.
Mezi proudy
Převedeme výsledky hlasování pro konkrétní strany na postoj Čechů k Rusku a ke kyjevskému režimu. Tím spíše, že téma podpory Ukrajiny a strašení před Ruskem bylo ve vládní předvolební kampani jedním z ústředních.
Česká republika přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel a utratila za ně z peněz daňových poplatníků nejméně 300 milionů eur. I tato okolnost proměnila „rusko-ukrajinskou kauzu” z tématu zahraniční politiky v kauzu čistě vnitřní. Hlasování Čechů pro tu či onu sílu tedy do značné míry určoval právě postoj konkrétní strany k Rusku a k popřevratové Ukrajině.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Radikální rusofobové z koalice „SPOLU“ v čele s Fialou získali podporu 23,5 % voličů. Euroatlantičtí Starostové a nezávislí (STAN) a bruselská "zelená" Pirátská strana získali dohromady dalších 20,5 %.
To znamená, že vyzbrojení Ukrajiny v přibližně současném rozsahu podpořila méně než polovina českých voličů. A tvrzení, že Rusko představuje pro Českou republiku „existenční hrozbu“, našlo odezvu u méně než čtvrtiny obyvatelstva. Není to málo, ale zjevně to nestačí na protiruský předvoj.
Pokud sečteme hlasy pro strany, které jsou proti dodávkám zbraní na Ukrajinu, dostaneme 54 %. Proti tomu je 44 %, které jsou „pro“. Rozdíl je tedy poměrně značný. Navíc mezi ukrajinskými skeptiky je 12 %, kteří přímo prohlašují, že je nutné obnovit vztahy s Ruskem, a Ukrajinu kritizují mnohem častěji než Rusko. Jsou to tedy spíše podmíneční rusofilové. A strana „Svoboda a přímá demokracie“ získá svých 15 ze 200 křesel v parlamentu... Není to mnoho, ale podle měřítek Evropské unie je to jeden z nejvyšších podílů podmínečných „rusofilů“.
I tohle je naše volba: Zdraví ve svých rukou!
Také už máte doma "medíky" s těmi podivuhodnými houbami, které mají často přímé zázračné účinky i na nejtěžší choroby? Pokud ne, je přicházející "chřipkový" podzim právě nejlepší čas je vyzkoušet. Pokud ano, asi vás není nutné dlouho přesvědčovat. A pokud si je ještě ke všemu opatřujete přes Protiproud, máte je nejen levnější, ale současně pomáháte nepodvolenému médiu v další existenci.
Právě nyní jsou k dispozici další pozoruhodné novinky. Petr Hájek během rozhovoru se známým Danielem Fialou nahlédl i tam, kde to všechno vzniká.
A nikoli náhodou nedlouho po odvysílání rozhovoru také na Supramedex zaútočil v další skandalizační vlně fialový korporát. Tentokrát už vadilo třeba i to, že zázračné medíky používá - a proto i doporučuje - vedle řady dalších známých jmen také třeba Jiřina Bohdalová. Hlavně však vadila podpora Protiproudu. Jenže - i tohle je naše volba!
Objednávejte si produkty Supramedexu s protiproudní slevou - čímž současně přispějte na další provoz Protiproudu.
Objednat zde
Při pohledu na tyto ukazatele je samozřejmě třeba sundat růžové brýle. Vítězná strana ANO a jí ideově blízcí euroskeptici z „Motoristů pro sebe“ kritizují Rusko a odsuzují Speciální vojenskou operaci. Zároveň však vystupují proti vyzbrojování Ukrajiny a nedělají z Ruska obraz „věčného nepřítele“. Takže i když nejsou rusofilové, Češi se celkově neprojevili jako rusofobové, a dokonce ani jako euroatlantisté – řečeno s velkou nadsázkou.
Člověk systému
Někteří namítnou, že Češi jsou pouze unavení z podpory Ukrajiny, protože klesla jejich životní úroveň. Ale přesto ve většině nenávidí Rusko. A jsou připraveni si sundat předposlední kalhoty, aby mu ublížili...
Podívejme se však na výsledky předchozích voleb po roce 2014, kdy mezi Ruskem a Západem začala nová vlna otevřeného konfliktu. Od té doby se stihly konat dvoje parlamentní a prezidentské volby. A čísla jsou velmi výmluvná.
Prezidentské volby v lednu 2023 se konaly na pozadí šoku z počátku SVO a masového přílivu ukrajinských uprchlíků. Právě v té době byl podíl těch, kteří odsuzovali Rusko a podporovali Ukrajinu, nejvyšší. A právě kvůli „složitosti situace“ se bývalý šéf vojenského výboru NATO Petr Pavel stal prezidentem, když získal podporu 58 % voličů. Není však ideovým rusofobem, ale spíše člověkem „systému“ zvaného Evropská unie a NATO. Dokonce ani on Rusko nezahrnul mezi „věčné nepřátele“.
A výsledek je stále stejný. Tři kandidáti, kteří označili Rusko za „teroristický stát“ a vystupovali za pomoc Ukrajině i za cenu peněženek obyčejných Čechů, získali dohromady něco málo přes 23 %. Při přibližně stejné volební účasti jako dnes. To je stabilní číslo podpory radikálních rusofobů. A lídr strany ANO, bývalý premiér Babiš, který již tehdy vystupoval proti vyzbrojování Ukrajiny, získal 42 %. Opět se před námi otevírá možná ne příjemný, ale vůbec ne katastrofický protiruský obraz.
Ne politika, ale zdraví je nejcennější kapitál!
Z rozhovorů Petra Hájka s podivuhodným zakladatelem Bewitu Jiřím Černotou už víme o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) - včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Rodina Bewitu však možná ještě neví, že po této skvělé české firmě, která podporuje i Protiproud, okamžitě vyjela i fialová mafie - s chapadlem přes ČNB. Napařili jí neuvěřitelnou mnohamilionovou pokutu. Něco jako když předtím ze stejných důvodů zaútočili na Supramedex. Jedinou možnou odpovědí tomuto dalšímu státnímu násilí musí být ještě větší solidarita. Protože se za člena bewiťácké rodiny pokládáme, udělali jsme další velký nákup.
Připomínáme, že i vy si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT , pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!
Vytvořit bezplatný účet BEWIT
Je to vlastně setrvalý stav
Nyní se vraťme k parlamentním volbám v roce 2021. Na jejich základě se totiž i na vlně amatérsky vyfabrikovaného špionážního skandálu dostala k moci vláda Fialy. Koalice „SPOLU“, kterou vedl, tehdy získala 28 % hlasů – ale to bylo před začátkem SVO. Celkově euroatlantické síly, které byly součástí vlády a nyní tvoří opozici, získaly 44 %. To je stejné jako nyní.
Jenže jiné síly byly rozdělené, část z nich získala méně než pět procent (milión propadlých voličských hlasů - rozhodně ne rusofobních) a do parlamentu se nedostala. A tím se Fiala dostal k moci. Nyní se však síly odporu spojily – a prošly - i když jen zčásti. Ale i to stačilo. Fiala ztratil moc.
Předčasné volby v roce 2017 ukázaly téměř stejný obraz. Strany z koalice „SPOLU“, které tehdy kandidovaly samostatně, získaly dohromady téměř 23 % hlasů. Přidáme-li malé rusofobní strany, dostaneme opět stejný obraz. Spolu s umírněnějšími euroatlantisty to bylo přibližně 40,5 %. Přidáme-li k tomu sociální demokraty, kteří se tehdy přiklonili k „atlantickému směru“, dostaneme opět stejný výsledek. Necelých 45 % jasně podporuje Ukrajinu a méně než čtvrtina z nich je otevřeně rusofobní.
Výsledky stran, které jsou loajálnější vůči Rusku, klesly. Je zřejmé, že to souvisí s obecně odmítaným postojem většiny Čechů k válce jako prostředku řešení konfliktů.
V roce 2017 činil tento podíl téměř 20 %, v roce 2021 – 18 % a nyní – 12 %. Tyto hlasy však jednoduše přešly k umírněnějším euroskeptikům. Nebo část z nich dříve nevolila ANO, protože strana byla dříve poněkud více „euroatlantická“. Nyní se však výběr umírněných euroskeptiků rozšířil – a hlasy části komunistů a pravicových slovanofilů přešly k ní.
Celý obraz korunuje vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách v roce 2018, který se zasazoval o zachování vztahů s Ruskem a kriticky se stavěl k Ukrajině. Více než 51 % Čechů se tak rozhodlo. Jeho „euroatlantický“ oponent Jiří Drahoš prohrál, i když získal podporu mimo jiné i části podmíněných „centristů“, unavených poněkud extravagantním chováním bývalého českého prezidenta. Ale i Drahoš byl spíše „systémovým euroatlantikem“ než ideovým rusofobem jako Fiala.
JDE O TO, ABY O NĚCO ŠLO
Otevřeli jsme brány protiproudní Akademie - dalšího svobodného prostoru pro každého, kdo má rád naši vlast s jejími úchvatnými dějinami i trpkou přítomností, kdo vnímá svět kolem nás s kritickou myslí a otevřeným srdcem.
Další obranný val proti loupeživým pirátským hordám a otrokářům z Velkého Doku dáváme nepodvoleným k dispozici. S vírou, že někde v dáli je pořád ten horizont svobody a naděje, k němuž lze plout nezkalenými vodami.
Vstoupíte snadno: Buďto kliknutím na červené tlačítko níže, nebo kdykoli z hlavní stránky Protiproudu na totéž červené tlačítko Akademie vpravo nahoře. Stejně tak snadno se dostanete zpět, jen červené tlačítko bude tentokrát nahoře nalevo a bude se jmenovat Protiproud.
Račte vstoupit do Akademie
Jsou češi průměr?
Takže když se podíváme hlouběji, objeví se poměrně stabilní obraz, který je z evropského hlediska v mnoha ohledech průměrný. V České republice jsou jasně vyjádřeny jak rusofobní, tak podmíněně rusofilní extrémy. Žádný z nich však nepřevažuje.
Máme před sebou zemi, kterou nelze v žádném případě považovat za loajální vůči Rusku. Ale rozhodně není rusofobní. Vláda radikálně protiruského Fialy byla pro Českou republiku vyslovenou anomálií, kterou poslední volby napravily.
Vítězný Babiš již prohlásil, že nebude bránit českým zbrojním firmám dodávat zbraně na Ukrajinu za peníze. Nicméně za státní peníze nikoli. A „projektilovou iniciativu“, která Českou republiku stála jeden a půl miliardy dolarů, hodlá opustit.
Vzhledem k tomu, že prezident Pavel zůstává, bude nutné s ním nalézt kompromis. Částečná vojenská pomoc kyjevskému režimu proto v nějaké podobě nejspíš zůstane zachována, ale zjevně se sníží. Hrubé protiruské výpady budou nahrazeny rutinní kritikou Ruska, bez níž se v dnešní Evropě ovládané Bruselem prostě nikdo neobejde.
Celkový obraz České republiky vypadá přibližně takto. 23 % obyvatelstva jsou rusofobové. 21 % jsou euroatlantisté. 12 % jsou rusofilové. 30 % jsou ukroskeptici, kteří trvale nechtějí vyzbrojovat Ukrajinu. A 14 % se pohybuje mezi druhými a čtvrtými – jsou to podmíneční centristé v otázkách Ruska a Ukrajiny.
Taková je skutečná Česká republika, která se od voleb k volbám téměř nemění. A nyní se bude vracet k sobě samé. Zatím ne k té pro nás nejpříjemnější, ale rozhodně ne k extrémně protiruskému postoji.
Z řad rusofobních zemí je na čase Českou republiku vyškrtnout.
Zdroj
