V poslední době se mezi USA a EU strhla bitva, která nebyla prezentována v žádných médiích, neboť probíhala mimo jejich pozornost. USA od nástupu Trumpa tlačí na EU, aby – mimo jiné – zastavila nebo alespoň zmírnila svoji radikální klimatickou politiku, která je již zcela oficiálně v Bílém domě nazývána podvodnou.
USA šlo zřejmě zejména o ochranu vlastních firem, které obchodují na území EU a všechny neustále se zhoršující regulace na ně mají stejně tvrdý dopad jako na jakoukoli firmu, která na území diktátorské EU podniká či obchoduje.
Je však dobré zmínit, že na druhou stranu je tato radikální zelená politika pro USA dobrá k tomu, že se jim daří lákat evropské firmy, které už mají dost zelené agendy a rostoucího počtu regulací.
Každopádně je na druhou stranu hodně amerických firem zvyklých dovážet do Evropy, v čemž jim však stále víc ztrpčuje život Green Deal. Příkladem z mnoha je třeba chystaná legislativa stran původu výrobků, které byly vyrobeny ze dřeva.
V důsledku tak například výrobci papíru a buničiny musí doložit, odkud pochází dřevo, které bylo na jejich výrobky použito (a to až ke konkrétním stromům).
Jde o nechvalně známý „zákon o odlesňování,“ který dělá těžkou hlavu firmám z celého světa. Jejich výrobky nesmí pocházet z míst, která byla odlesněna v posledních několika letech.
Týká se však nejen dřeva, ale pěstitelů jako takových, neboť důkaz o původu musí být u každého produktu, který je dodáván do EU. Tedy například banány, káva, kakao či další plodiny, které se dováží z jiných kontinentů, budou muset pocházet z plantáží, kvůli kterým nebyl v posledních cca 5 letech vykácen les.
To samozřejmě zdaleka není jediná „zelená“ regulace, EU jich zavádí mnohem víc. Každopádně pro nás Evropany dané zboží z dovozu velmi zdraží a také pro firmy ze zahraničí se dovoz do EU výrazně prodraží.
I to je důvod měsíce trvajících sporů mezi USA a EU, které nyní vypluly na povrch…
Donald J. Trump předvádí své geopolitické svaly, aby odradil evropské spojence od mnoha globalistických – a sebevražedných – politik vycházejících z Bruselu.
Toto přeskupení priorit má dopad na politiky v oblastech, jako je ochrana hranic a imigrace, obrana, svoboda projevu, rasové napětí, genderový zmatek a – samozřejmě – sekta klimatických změn a jejich bludy o „čisté nule“, které zabíjejí evropské ekonomiky.
Tento americký tlak je vyvíjen jak otevřeně, tak za zavřenými dveřmi.
Nedávno vyšlo najevo, že Evropská komise „brání svou autonomní pravomoc přijímat zákony“ v reakci na americký tlak na zrušení šílené environmentální legislativy EU.
Evropská komise ve čtvrtek odmítla požadavky USA týkající se jejich environmentálních předpisů, které Washington považuje za příliš restriktivní pro své společnosti.
„Naše zákony, náš evropský regulační orgán, nejsou předmětem diskuse,“ řekl zástupce mluvčího Komise Olof Gill a dal jasně najevo, že EU neomezí svou pravomoc přijímat zelené právní předpisy.
Tato poslední snaha zatlačit proti americkým požadavkům přichází poté, co úředník EU potvrdil Euronews, že americká vláda poslala tento týden Komisi dokument, ve kterém požaduje, aby byly americké společnosti vyňaty z legislativy EU o korporátní due diligence – v bruselském žargonu: CSDDD.
Přelomová legislativa EU týkající se podnikových dodavatelských řetězců, přijatá v loňském roce, vyžaduje, aby společnosti kontrolovaly své dodavatelské řetězce, zda nevykazují pochybné environmentální a pracovní praktiky.
Americká obchodní komora také vyzvala EU, aby zrušila zásadu exteritoriality, jejímž cílem je postavit USA na stejnou úroveň s evropskými zeměmi podle těchto drakonických požadavků.
Americký tlak na legislativu EU – ať už v digitálních nebo klimatických otázkách – byl od návratu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci neúprosný, i když EU a USA v červenci uzavřely obchodní dohodu, která má zmírnit transatlantické napětí.
Reakce EU na tlak USA jen potvrzuje, že Brusel odmítá ustoupit ze své šílené politiky Green Dealu. Opět se tak potvrzuje, že je EU nereformovatelná.
Nelze tak věřit žádné politické straně, která chce za každou cenu setrvat v EU a chce ji pouze „reformovat.“
Setrvání v EU tedy znamená i postupné zhoršení životní úrovně a ztrátu konkurenceschopnosti. Mnohé zvrácenosti teprve vejdou v platnost – a pak bude ještě hůř.
Ale asi k tomu musí dojít, aby si zastánci setrvání v EU (u nás drtivá většina populace) uvědomili, kam nás tento spolek táhne…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
