Včera, 13. října, se v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch odehrál okamžik, který by mohl znamenat konec dvou let krvavého konfliktu v Gazě: americký prezident Donald Trump společně s lídry zemí jako Egypt, Katar, Turecko, Jordánsko a dalšími podepsal deklaraci podporující mírový plán pro Blízký východ. (Foto: X)
Dokument, nazvaný „Trumpova deklarace pro trvalý mír a prosperitu“, slaví úspěšné ukončení první fáze dohody mezi Izraelem a Hamásem – výměnu rukojmích a vězňů, která proběhla během včerejšího dne.
Hamás propustil posledních 20 žijících izraelských rukojmích, zatímco Izrael osvobodil přibližně 2000 palestinských vězňů.
Trump to označil za „historický úsvit“ a „nový krásný den“ pro region, kde se shromáždilo přes 20 světových lídrů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského premiéra Keira Starmera či palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse.
Ale kde byl v tomhle slavnostním chaotickém tanci Izrael? A Hamás? Proč nepodepsali oni sami? A není to celé jen velkolepá PR akce, která zakrývá hluboké trhliny v regionu?
Co se vlastně stalo?
Krátký přehled událostí Trumpův 20bodový plán, oznámený koncem září, byl dlouho očekávaný průlom po dvou letech války, která si vyžádala přes 60 000 palestinských a 1200 izraelských životů.
První fáze – příměří, výměna rukojmích za vězně a dočasné uvolnění blokády Gazy – byla schválena Izraelem a Hamásem již 9. října v nepřímých jednáních prostřednictvím Egypta a Kataru.
Včerejší implementace proběhla hladce: rukojmí překročili hranice do Izraele, kde je čekaly slzy radosti a lékařské ošetření, zatímco palestinští vězni dorazili do Rammalláhu či Gazy na autobusech.
Izraelská armáda se stáhla na dohodnuté linie, a tisíce Palestinců začaly opětovně osidlovávat sever Gazy, i když mnozí vědí, že jejich domy jsou v ruinách.
Trump, který před podpisem navštívil Izrael a promluvil k izraelskému parlamentu Knesetu, slavil Netanyahu jako „jednoho z největších válečných vůdců“ a sebe jako „nejlepšího přítele Izraele v Bílém domě“.
Netanyahu mu oplácel chválou a děkoval za „Boží pomoc“ při návratu rukojmích. Ale na summitu v Egyptě? Žádný izraelský ani zástupce Hamásu. Místo toho podepisovali arabští spojenci a evropští lídři – spíš symbolický akt solidarity než právně závazný dokument.
Proč Izrael a Hamás chyběli u stolu?
Důvody jsou pragmatické i politické. Izrael, pod tlakem domácích pravicových politiků, kteří chtějí pokračovat v boji proti Hamásu, se vyhnul veřejnému podpisu, aby nevyvolal vnitřní roztržku.
U.S. President Donald Trump and Egyptian President Abdel Fattah al-Sisi posed with other world leaders for a family photo on Monday (October 13) ahead of the Gaza peace summit held in Egypt’s Sharm el-Sheikh. The international summit, which gathered more than 20 world leaders… pic.twitter.com/e4h9cEJQC2 — India Today Global (@ITGGlobal) October 14, 2025
Netanyahu, čelící brzy volbám, potřebuje udržet tvář silného lídra – podepsat s Trumpem by vypadalo jako kapitulace. Hamás zase, oslabený izraelskými útoky a domácím hladomorem v Gazě, souhlasil s fází jednou (výměna a příměří), ale odmítá plný plán, zejména požadavek na odzbrojení a odchod z území.
Podle katarských mediátorů Hamás vidí dohodu jako „dočasnou úlevu“, ne konečný mír bez izraelského stažení z okupovaných území. Historik Rašíd Chálidí to shrnul ostře: „Trumpův plán je jen příměří a výměna – žádné rovné práva pro oba národy.“
Palestinští aktivisté na sociálních sítích mluví o „podvodu bez palestinského hlasu“, kde se podepisují diktátoři a Západ, ale ne ti, kteří válku prožívají.
PR hra, nebo skutečný krok vpřed?
Zde se dostáváme k jádru otázky – a odpověď není černobílá. Ano, včerejší podpis měl silný public relations nádech: Trump, který válku v Gazě slíbil ukončit během kampaně, teď může triumfovat před voliči doma, kde republikáni i demokraté ho chválí za „největší diplomatický úspěch“.
#Trump wanted #Israel to obliterate #Gaza of #Palestinians and create a resort. When the world recognised a #Palestinian state, #Netanyahu attacked #Qatar , and Arab states threatened the Abraham Accord, Trump was forced into pushing a peace deal. He is no saviour and no hero. pic.twitter.com/2gL238aP44 — Elliot (@20vision202) October 14, 2025
Fotky s arabskými emíry a evropskými premiéry, rodinné snímky před nápisem „Peace 2025“ – to je čistý hollywoodský marketing. Kritici na X (dříve Twitter) to označují za „bezmyslný PR stunt bez skutečných stran konfliktu“ nebo „falešný mír, kde Hamás ještě vraždí odpůrce“.
Ale pod povrchem je víc. Trumpova tvrdá taktika – útoky na Írán, Libanon a dokonce Katar – donutila Hamás k ústupkům, zatímco tlak na Netanyahu (včetně hrozeb omezení americké pomoci) donutil Izrael k kompromisu.
Where is the hero? First Trump funds the war destroys an entire country . Helps murder children and women by the thousands . After all this he sets up a circus and wants to prove to the world that he is a spirit of world peace. Stop lying pic.twitter.com/GnXw6hUf7w — Paul brow (@PaulXbrow2) October 14, 2025
Výměna rukojmích fungovala, humanitární pomoc proudí do Gazy a tisíce Palestinců se vracejí domů. To není nic – po dvou letech pekla je to záchrana životů. Pokud se podaří druhá fáze (dlouhodobé příměří, rekonstrukce Gazy a možná i zapojení Íránu), mohl by to být Trumpův „Abraham Accords 2.0“.
Přesto varovné signály blikají: Hamás odmítá plné odzbrojení, izraelští extremisti chtějí válku pokračovat a budoucnost Gazy – včetně možného zapojení Jareda Kushnera do správy – budí obavy z nové okupace. Historie ukazuje, že příměří v regionu často končí novými výbuchy. Trump to včera prohlásil za „trvalý mír“, ale bez podpisů klíčových hráčů to zatím vypadá spíš jako pauza v divadle absurdit.
V tuto chvíli se svět dívá – a doufá. Pokud tohle není jen Trumpův hollywoodský finále, mohlo by to otevřít dveře k prosperitě, kde se místo raket ozývají volání dětí. Ale bez Izraele a Hamásu u stolu? To je jako svatba bez nevěsty a ženicha.
Článek Konec krvavého konfliktu v Gaze? Trumpův velký úspěch, nebo jen PR hra? se nejdříve objevil na AC24.cz .
