LUBOMÍR VYLÍČIL
Maďaři už zase zlobí a vytáčejí Evropskou komisi doběla. Jejich ministr zahraničí, Peter Szijjártó, si totiž včera jen tak, bez ptaní a s drzou samozřejmostí, zajel do Ruska na fórum „Ruský energetický týden“. A co víc. Po jednání s arciďáblem Lavrovem tam pak směrem k novinářům pronášel věty přímo „velezrádného obsahu“. Mluvčí Evropské komise, Anitta Hipperová, proto vyletěla , jak čertík z krabičky a dštila oheň a síru: „Být právě teď v Moskvě není pro Putina správným poselstvím, protože načasování a kontext jsou důležité.“
Jaké načasování a kontext? Inu, Evropská komise právě připravuje svůj 19. balíček sankcí proti Rusku. Protože předchozích 18 „balíčků“ jaksi nezafungovalo a Rus stále nemává bílým praporem. Takže bude podle komisařů nejlepší, když si na ta rozpálená kamna sankcí sáhneme po devatenácté… Teď už to prý určitě vyjde. A tento nový, devatenáctý balíček zahrnuje úplný zákaz dovozu LNG a sankce proti dvěma významným ruským ropným společnostem, Rosněfť a Gazprom Neft. Zkrátka, od Rusa už ani molekulu metanu (základní součásti zemního plynu) a ani náprstek ropy!
No a teď jim do toho drzý Maďar hodí vidle. Navíc, v rámci národní grófské tradice, tak učiní s gustem, sebevědomě a zcela veřejně. Maďarsko by podle Petera Szijjárta utrpělo, kdyby bylo odříznuto od ruské energie. Takže se nic měnit nebude. Basta. A jak už tak byl v ráži, hodil směrem k Bruselu pomyslnou rukavici. Prohlásil že jeho: „ … země nepřijme vnější tlak, pokud jde o rozhodování o dodávkách energie.“ Protože: „Nikdy nás Rusko nezklamalo. Dodávky vždy dorazily… Smlouvy byly vždy dodržovány. A moje otázka zní, proč bychom měli tento vztah ukončit?“ Kterážto slovaž, jak jistě chápete, vytočila Brusel k nepříčetnosti. Dívat se na vztahy s jinými zeměmi pragmaticky, obchodně, bez ideologických brýlí a evropských hodnot? Zohledňovat zájmy vlastní země? Velezrada!
Poznámka o tom, že Maďarsko nepřijme bruselský diktát, od koho smí svou energii brát, však ještě zdaleka nebyla vrcholem páně Szijjártova sypání soli do bruselských ran. „V současné době vedou do Maďarska dva ropovody a Brusel chce, abychom jeden z nich zrušili ve jménu diverzifikace,“ objasňoval maďarský ministr přítomným novinářům hloubku bruselské hlouposti. „Jak lze zrušení jednoho potrubí nazývat diverzifikací? Jak lze jedno potrubí považovat za bezpečnější než dvě?“ ptal se dál a označil takovou politiku za „šílenství, naprostou nelogičnost“.
O pěknou, shrnující tečku za Maďarovým vystoupením, se pak postaral moderátor konference otázkou : „Jaký je to pocit být jediným příčetným člověkem v Evropské unii?“ Szijjártova pohotová odpověď byla důležitá i pro nás: „Nezapomínejme na Slovensko a naše přátele z České republiky, kteří mají za premiéra vlastence.“ Později k tomu ještě dodal: „Existuje několik států, které jsou na naší straně, ale nemohou tento názor veřejně vyjádřit.“
Že na tom něco může být, naznačuje i včera zveřejněná zpráva tří europoslanců z italského Hnutí pěti hvězd – Danila Della Valle, Gaetana Pedullà a Daria Tamburrano. Píší o negativních dopadech umělého oddělování od ruských energetických zdrojů. „V roce 2024, byla průměrná cena elektřiny v Itálii 108,5 €/MWh, ve srovnání s 58 ve Francii a 63 ve Španělsku: to se promítá do obrovského odlivu zdrojů, zejména pro malé a střední podniky.“ Pro Giuseppe Conteho jsou sankční balíčky a zákazy ruských zdrojů „sebevražedným rozhodnutím a slouží pouze k nahrazení naší závislosti na ruském plynu novou závislostí na zkapalněném zemním plynu (LNG) ze Spojených států.“
Co k tomu dodat? Půda je pohnojena a zkypřena, semena hněvu raší všude po Evropě. Přichází čas neposlušnosti. A Maďaři ukazují cestu. Je nejvyšší čas se přidat.
The post Maďarský ministr zahraničí si dupnul first appeared on Pravý prostor .
