Ještě na mě počkal...
Autor
Vidlák a.a.
vidlak
So, 18. 10. 2025, 21:27
Text
Přátelé, dnešní článek bude vzpomínkou na posledních deset let mého života mezi domácími zvířaty a především pak vzpomínkou na mého čtyřnohého pomocníka a přítele. Mého jezevčíka Buba. V roce 2015 jsem si ho přivezl jako plyšovou kníkající kuličku, protože děti „chtěly pejska“ a můj kolega v práci měl zrovna jedno štěně navíc. Moje žena také nebyla proti, můj chov prasátek se právě rozjížděl a bylo zapotřebí něco většího než je kočka, protože bylo zapotřebí držet v šachu nejen myši, ale tu a tam i nějakého potkana, který byl na běžnou kočku už příliš velký.
