JIŘÍ JOHN
Klimakterická demagogie V Klementinu měří teplotu od r. 1775. Teploměr byl 5x přemístěn. Teplotu ovlivňuje zvětšování Prahy, vytápí se větší počet budov. Přehrady na Vltavě zmenšují teplotní extrémy, Veškeré pohonné hmoty, vč. elektřiny pro metro, tramvaje, vlaky a trolejbusy se mění na teplo. Denně se v Praze najede 23 000 000 vozokm. A „vědci“ na základě tohoto teploměru tvrdí, že se mění klima.
Moře prý stoupá, ale přístavy v antických městech (Efez, Milet,..) jsou dnes kilometry od moře, Celsiova Tulení skála vyčnívá z vody čím dál víc. Takže příčin je asi více, jedna z nich je člověk.
Oteplování klimatu greendealem? Ano! U nás to tak je!
Nikdo neřeší oslabení větrů ze Z, JZ, SZ, tedy těch od Atlantiku, které přinášejí déšť. Nyní jim v cestě stojí 73 GW instalovaného výkonu větrníků v Německu a obdobně tolik v Holandsku, Dánsku… Ty odebírají větší % podíl z vánků než z vichřice (nastavitelné vrtule). Tím se mění tlakové pole nad Evropou a k nám proudí větry z jiného směru.
Mraky přicházející z jihu vyprší v Alpách nebo na Šumavě a východně je oceán 8000 km daleko. Severák mnoho vláhy nepřinese, protože nižší teplota znamená menší množství odpařené vody z moře v mracích. K tomu, aby zapršelo, je třeba nasytit páru v mracích, což se většinou děje ochlazením. Tomu odpovídá i změna charakteru srážek. Ubylo drobných deštíků a přibylo přívalových lijáků, po nichž většina vody bez užitku odteče. Méně vody v půdě znamená méně výparu. K vypaření litru vodz 20°C teplé je potřeba 0,67 kWh. To je asi jednou z příčin sucha a horka u nás.
Dlouhodobě vyvážený systém rozladí i malá změna. Na to přišel již zakladatel moderní meteorologie, americký matematik Edward Lorenz. Jestli tomu nevěříte, tak otočte za jízdy volantem trochu jinak, než je potřebné. Není to první zásah člověka do podnebí v ČR. Vysušení Komořanského jezera o ploše 53 km2 v 19. století (kvůli těžbě uhlí) nevykompenzovaly ani všechny přehrady postavené v ČR.
Ale nikdo z „vědců“ nebo politiků si o tom nedovolí pípnout To by měl po kariéře. Zeleninistická lobby je velmi mocná.
Kontrolní otázka je zatím nezodpovězená. Mraky v noci oteplují povrch Země, protože odrážejí zpět Zemí vyzářené teplo. Ve dne mraky ochlazují povrch Země, protože brání slunečnímu záření dostat se na Zemi. Přispívají letadla k oteplování nebo ochlazování Země, když běžné dopravní letadlo vytvoří za vteřinu letu 3840 až 170000 m3 cirrových mraků?
Množství vody v 1 m³ cirrového mraku je mezi 0,03 až 0,5 gramu. Nejběžnější dopravní letadlo B737 spotřebuje v cestovním režimu cca 1,5 až 4 kg paliva za vteřinu. Spálením 1 kg paliva vznikne cca 1,28 kg vody a 3,15 kg CO2.
Letadlo tedy každou vteřinu letu vytvoří cca 3840 až 170000 m3 cirrových mraků. (Údaje poskytl Google AI).
Několik čísel ukáže, jak daleko je Zelený Bezemisní Ráj (optimistická, zprůměrovaná teorie. Ve skutečnosti by muselo být větrníků a slunečníků několikanásobně víc). Německo má plochu 357 588 km2. Ročně spotřebuje cca 530 TWh (530 000 000 MWh) elektrické energie. V r. 2018, tedy před krizí to bylo 547 TWh. V současné hospodářské krizi je to cca 500 TWh. Aby vyrobili veškerou elektřinu větrníky nebo slunečníky tak by z každého km2 by muselo za rok získat 1482 MWh, denně tedy 4 MWh.
Kdyby Slunce svítilo průměrně 4 hodiny denně, musely by na každém 1 km2 instalovat 5 000 m2 solárních panelů.
Kdyby foukalo 4 hodiny denně, tak by na každý 1 km2 plochy Německa museli instalovat větrník o výkonu 1 MW (výška stožáru cca 90 m a průměr rotoru cca 100 m). Nyní provozují větrníky o výkonu 73 GW, takže by, museli počty (nebo výkon) zčtyřnásobit. Někdy nefouká a nesvítí i celý měsíc (Dunkelflaute) a tak by bylo potřeba ještě více větrníků a slunečníků, aby vyrobily i energii na dobu, kdy nesvítí a nefouká a tu by bylo potřeba někde akumulovat, třeba na celoměsíční spotřebu, aby jí bylo dost i v zimě, když je větší spotřeba a nefouká a nesvítí. Nebo zálohovat celou výrobní kapacitu paroplynovými zdroji. Dodací lhůty plynových turbín jsou nyní 7 až 10 let.
Pro elektromobilitu by potřebovalo postavit větrníky a slunečníky s roční výrobou dalších cca 650 TWh, tedy ještě jednou tolik. Další elektřina bude potřeba na tepelná čerpadla pro vytápění.
Fosilní paliva spálená za rok v ČR vydají tolik tepla, jako dodá Slunce při max. svitu na celou plochu ČR za cca 40 hodin. Takže v mikroregionu hustě zasídlené Evropy (2% povrchu Země) lidská činnost určitě vliv na změnu teploty má.
Ty báchorky o CO2 mají jednoduše vysvětlit, proč se přechází k OZE. Jenže každá, i užitečná činnost, prováděná voluntaristickými ignoranty, stojí zbytečné peníze a příliš prospěchu nepřináší.
Nicméně nelze čekat, až se vytěží levně dostupné uhlí a pak začít přemýšlet na alternativami. To by bylo pozdě.
The post Co o „Obnovitelných zdrojích energie“ a „Globálním oteplování“ neříkají first appeared on Pravý prostor .
