Než půjdeme k tématu, pak bych ráda upozornila na to, že v situaci, kdy mají desítky milionů muslimů občanství zemí EU, již dávno pro zastavení islamizace nestačí pouze přísná migrační politika.
Například jakýkoli Arab či Turek s německým či rakouským občanstvím si může u nás legálně zakoupit nemovitosti a založit muslimské ghetto. Jak rychle to lze provést, nám ukazují některé západní země nezatížené koloniální minulostí.
Aktuálně je tak nutné přijímat zákony, které jakkoli omezí islám. Ty u nás v podstatě neexistují a dokonce i v porovnání s jinými evropskými zeměmi jsou naše zákony velmi vstřícné.
Například Plaga mi velmi vadí nejen kvůli inkluzi a prznění českého školství, ale i proto, že jako ministr školství právě on vydal nařízení, podle kterého nesmí školy zakazovat muslimské zahalování.
Výstavba mešit je pak regulována spíše městy, takže postačí, aby se muslimové infiltrovali do politiky a mešity začnou růst jako houby po dešti.
Islamizace Evropy, která je řízena Muslimským bratrstvem (s velkou pomocí EU), probíhá nejen muslimskou invazí, ale také přes konvertity, kteří jsou většinou školeni v Saúdské Arábii.
Jeden z těchto vyškolených imámů, který však po čase od islámu odešel, nyní prozradil, jak jsou právě konvertovaní Evropané využíváni k islamizaci a jak se cestou islámské přetvářky snaží muslimové jednotlivé země převzít.
Belgický konvertita, který byl v Saúdské Arábii vychováván k šíření šaríe po celé Evropě, zběhl od islámu, získal zpět svou identitu a nyní riskuje svůj život, aby zevnitř odhalil, jak jsou ze západních konvertitů vyráběni agenti islamizace a varoval Západ před muslimskou takíjou (přetvářka).
Bruno Guillot, kdysi známý jako Soulayman Abou Issa, vyrostl z belgického teenagera konvertovaného k islámu v autoritativního salafistického imáma vzdělaného v Medíně – stejné saúdské pevnosti, která školí kazatele k islamizaci Evropy.
Poté, co byl na vlastní oči svědkem brutality šaríe, od veřejných poprav až po dětské sňatky, se zřekl islámu, získal zpět své rodné jméno a nyní riskuje svůj život, aby varoval Západ:
„Za každým úsměvem se skrývá vůle šířit šaríu.“ Jeho odvážná výpověď odhaluje mašinérii radikalizace, která tiše funguje napříč Evropou – a morální prázdnotu v jejím jádru.
Guillot vyrůstal v nepraktikující katolické rodině poblíž Bruselu a v patnácti letech konvertoval k islámu poté, co se během ramadánu spřátelil s marockými sousedy.
Přitahován jejich zdánlivou vřelostí a pocitem sounáležitosti, rychle vyslovil šahádu – islámské vyznání víry – a ponořil se do života v mešitě. Během několika měsíců snil o studiu arabštiny a teologie v muslimském světě.
V šestnácti letech se oženil s konvertitkou, přijal přísný salafistický dress code a zřekl se západní kultury. Jeho horlivost a inteligence mu vynesly přijetí na univerzitu v Medíně, saúdské instituci financované za účelem „islamizace populace, zejména západní.“
Tam se dozvěděl, že cílem programu není pouze náboženské vzdělávání, ale systematická propagace islámu po celé Evropě.
„Je zřejmé, že tyto studenty posílají zpět do Francie, Belgie a jinam,“ vysvětluje.
Od Káhiry přes Brusel až po Medínu byl Guillot svědkem transformace západních konvertitů v agenty ideologické kolonizace.
„O Francii,“ říká, „nás učili jako o prostitutce Evropy: archetyp země, která má být islamizována nebo zničena“ Koncept al-wala wal-bara – loajalita k věřícím a odmítání nevěřících – vytvořil, podle jeho slov, „nenávist ke každému mimo islám.“
Jako mladý kazatel v Belgii znal Guillot osobně mnoho mužů, kteří se později podíleli na teroristických útocích v Paříži a Bruselu. Vzpomíná na tajné mešity, extremistické traktáty volně distribuované s tichou lhostejností úřadů.
„Všichni jsme to věděli,“ říká. „Když se jejich jména objevila v televizi, pomysleli jsme si: konečně něco dokázali.“
Jeho rozchod s islámem začal v roce 2014 během pouti do Mekky. To, že byl svědkem chaosu, úmrtí a sexuálních útoků v okolí Kaaby, rozbilo jeho iluze. Brzy poté byla jeho sedmiletá dcera dvakrát požádána o ruku, což byla podle šaríe uznávaná praxe.
„Žít podle toho je jiná věc,“ řekl. Když jeho katolický otec pokojně zemřel, Guillot si uvědomil, že Bůh islámu není Bohem lásky, jak ho znal jeho otec. „Bůh, který neustále trestá, zatvrzuje srdce,“ uzavřel.
Opustil islám, přijal Krista a nyní mluví otevřeně navzdory výhrůžkám smrtí a fatvám. Jeho chystaná kniha, Adieu Soulayman – Itinerář salafistického imáma , vypráví o jeho cestě od fanatika k informátorovi.
„Chcete-li rozbít radikální islám, musíte použít jeho vlastní zdroje,“ trvá na svém. „Za těmito úsměvy tolerance se skrývá vůle šířit šaríu. Dávám přednost deklarovanému nepříteli před skrytým.“
Guillot nakonec varuje Evropu: „Radikální islám je pohromou – nejen pro Západ, ale i pro samotné muslimy.“
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
