PETR VLK
Denně jsme svědky docela nechutných přestřelek mezi končí zcela neschopnou a ulhanou Fialovou vládou a tou nastupující Babišovou. Vše se koncentruje především do dvou oblastí – rozpočtu a green deal, resp. emisních povolenek ETS2. druhé tém a si vzal na paškál Daniel Kaiser:
Přestaňte se sporem, kdo byl v EU větší posera
Ještě několik týdnů budeme muset snášet přestřelky na linii Babiš–Fiala. Včera Andrej Babiš dosluhujícího premiéra Petra Fialu vyzval, ať teď na unijním summitu odmítne závazné klimatické cíle pro rok 2040. Evropská komise členské země žádá přijmout závazek, že nejpozději k roku 2040 své národní emise skleníkových plynů sníží o 90 procent. O deset let později má, jak známo, být dosaženo nuly a Evropa se stane první (a zřejmě jedinou, možná po boku Kalifornie) bezemisní ekonomikou světa.
Babiš má pravdu v tom, že průběžný emisní cíl k roku 2040 je překotný (a bude nákladný). Fiala jeho apel označil za „směšný“, neboť Fialova vláda už proti cíli hlasovala minulý měsíc na radě ministrů životního prostředí. Což je taky pravda – ministr, zelený lidovec Hladík, dostal od premiéra příkaz být proti. Ale tato dílčí vzpoura vůči Bruselu byla už motivována předvolebně, stejně jako v létě český návrh zaúkolovat Evropskou komisi, aby zastropovala ceny povolenek pro domácnosti na 45 eurech za tunu. I o zastropování se má rozhodovat teď v říjnu, kdy už by potenciální zjištění, že návrh nebude fungovat, nemohlo ohrozit šance vládních stran ve sněmovních volbách.
Mezi premiérem a jeho nástupcem se kolem Green Dealu a klimatické politiky rozpoutala zvláštní soutěž: nepřou se o to, kdo bude v EU větší partyzán, kdo bude asertivněji hájit české zájmy, ale kdo byl v minulosti servilnější. Je to neproduktivní. Babiš v prosinci 2019 na Evropské radě nepoužil veta proti Green Dealu, Fiala během našeho předsednictví, obtěžkán ceremoniální funkcí předsedajícího EU, nechal vyjednat řadu jednotlivých opatření z balíčku Fit for 55, která Green Dealu dávají obsah. Za Fialy byla dotažena i jednání o těch povolenkách pro domácnosti, které teď chceme stropovat.
Povolenky ETS 2, které v nepříznivém scénáři zatíží české domácnosti výdaji navíc v desítkách tisíc korun ročně, ukazují, že příkazem dne není válka dvou egomanů o jejich minulé nedodělky, ale zcela praktické odvracení škod budoucích.
S Motoristy se do vlády prvně za nejméně deset let dere síla, která má odboj vůči evropským utopiím jako hlavní pilíř své programatiky. A co nevidíme: ODS se přidává k masivní kampani, která se podílu Motoristů na vládě pokouší zamezit. Ministr zemědělství, lidovec Marek Výborný, zas připravil past na Agrofert v podobě vymáhání nenárokových, ale i nárokových dotací, což je naprosto extremistický výklad judikatury Ústavního soudu. Babiš si to nenechá líbit, stejně jako by si to nenechal líbit nikdo jiný, kdo by se měl čím bránit. A nově se tisková kampaň zastřeluje na nominanta SPD na ministra zemědělství Martina Šebestyána, za první Babišovy vlády ředitele zemědělského fondu. Šebestyán tehdy Agrofertu v dotačních žádostech vycházel ochotně vstříc.
Není vhodná doba pro tento typ bitvy. Spor o dotace je přesně tou pákou, kterou bude proti České republice moci použít Evropská komise, pokud by se příští premiér v čemkoli důležitém vzpíral. Kdyby byl Babiš český vlastenec, za něhož se vydává, Agrofert jednoduše prodá a stane se v Bruselu nevydíratelným. Ale když se k tomu neodhodlá, tak co? Rozumné části odcházející vlády a přicházející opozice by ve všem, co se týká klimatické politiky, energetiky a EU, měly zakopat válečnou sekyru a hádat se všude jinde.
***
Tentokráte s Danielem Kaiserem ne zcela souhlasím! Spíše nesouhlasím, než ano. Občana volič by měl mít jasno v tom, kdo mu zařídil zvěrstvo zvané green deal v nejtvrdší možné podobě. Kdo se doslova plazil před Leyenovou a její bruselskou klikou. O Babišovi si nedělám iluze. Nicméně tím megalůzrem, co nám ten green deal max zařídil je Fiala a jeho squadra! Na sítích je dostatek vystoupení lůzra Máximo od roku 2014, kdy se vůči Bruselu vymezoval, stejně jako těch, kdy se za bruselské nesmysly bil jako lev.A na české občany a jejich zájmy z vysoka kašlal – hlavně, že v Bruseli na něj vlídným očkem pohlíželi….
Nicméně, teď už je to stejně jedno – mléko je rozlité, krajáč rozbitý. Co s tím? Popravdě řečeno netuším. Nevím, jak jsou možnosti se diktátu Brusele vzepřít. A ani to, kolik států uHnie ještě pořád ujíždí na zeleném zešílení!!! Což bude rozhodující. Jedna věc je ovšem zcel a jistá -, že jakmile s e člověk nebo stát nestará o svoje životní zájmy hned na samém začátku, ať to stojí, co to stojí, tak je vždycky prohrávající.
Netuším, jak se v tuzemské politice etablují Motorky. Zatím předvádí svaly. OK. Pokud to dokáží i v Bruseli, znamenalo by to tolik potřebnou a nutnou změnu!
KOSA NOSTRA
The post Přestaňte se sporem, kdo byl v EU větší posera! first appeared on .
