LUBOMÍR VYLÍČIL
V pondělí 20. října zahřměly Evropou dvě exploze . Nejprve výbuch a následný požár poničil rumunskou rafinerii Petrotel-Lukoil v městě Ploesti a krátce poté se přesně totéž zopakovalo v petrochemickém závodě společnosti MOL v maďarském Százhalombattě. A víte, co je na tom zajímavé? Že jakousi zvláštní shodou okolností došlo k oběma explozím přesně ve stejný den , ve kterém ministři energetiky EU schválili návrh na postupné ukončení dovozu ruských energetických uhlovodíků do roku 2028.
Že by náhoda? Obě rafinérie zpracovávají téměř výhradně ruskou surovinu. Právě tu, od které nás, Evropany, hodlá za každou cenu oddělit Evropská komise. Surovinu, na níž se zrovínka teď zaměřují ukrajinské útoky, aby prý omezily Putinovy zdroje a příjmy. Jenže oba, pondělními výbuchy „postižené“ státy, se jí odmítaly dobrovolně vzdát… Svítá?
Můžeme přihodit ještě další indicii. Dne 9. října vstoupily v platnost americké sankce proti srbské ropné společnosti NIS. Údajně kvůli masivnímu ruskému podílu v jejím vlastnictví. V důsledku těchto sankcí se zastavily dodávky ropy z Chorvatska do Srbska ropovodem Janaf. Koncern NIS, který dodával 80% srbské potřeby paliva, tak ztratil přístup k surovinám. Srbsko se ocitlo na suchu. A v té chvíli přispěchal Srbsku na pomoc maďarský MOL. Společnost, v jejíž rafinerii to za 11 dní bouchlo…
Komu by to ještě nestačilo, tak Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyjádřil právě před pár dny veřejně naději, že velitel bezpilotních systémů Robert „Magyar“ Brovdi (už konečně) vyřadí z provozu ropovod „Družba“, přes který teče do Maďarska (a na Slovensko) ruská ropa. Ostatně, vzpomínáte si? V půlce letošního března zastavil tok ropy do Maďarska útok ukrajinského dronu na měřící stanici Družby v ruské Orelské oblasti. Maďaři si následně stěžovali do Bruselu… a ten se jim otevřeně vysmál. Druhý pokus podnikli takto povzbuzení Brovdiho dronaři v létě. Zasáhli tehdy přečerpávací stanici ropovodu Družba v Brjanské oblasti Ruska a na pár dní transport ropy zastavili.
Takže si to shrňme. Po dvou explozích rafinérií se naráz ocitají v problémech 3 východevropské země Srbsko, Maďarsko a Rumunsko. Unijní elity, typu Sikorski, veřejně povzbuzují cizí, nečlenský stát (Ukrajinu), k útokům na infrastrukturu, která dodává strategické suroviny pro členské státy Unie. Tak, aby se dalším státem v potížích stalo i Slovensko. Ve stejné době odmítají prounijní vlády vydávat podezřelé z útoku na Nord stream ke stíhání a propouštějí je z vazby. Však neudělali nic špatného. Ten plyn v trubkách NS byl ruský a tudíž fuj a deindustrializace? O tu nám přece jde! Průmysl smrdí a planeta hoří…
Začíná se nám tu rýsovat nehezký obrázek Bruselu, který používá moci cizího, válčícího státu, k silovému prosazení své politiky. U nás. Tady, doma v Evropě. Působí to dojmem, jakoby Ukrajinští „odborníci“ přebírali úlohu jakéhosi klacku na neposlušné. Na domácí, na členy „vlastního klubu“. Na státy EU, které stále ještě trvají na své, demokraticky podložené suverenitě a pokoušejí se o hájení vlastních zájmů.
Jestli šlo v Ploesti a Százhalombattě skutečně o sabotáž, není dosud oficiálně potvrzeno. Vyšetřování stále probíhá. Ale indicie se hromadí. Je tedy na místě otázka, kde se to zastaví? Můžeme se do budoucna obávat i najatých „zahraničních specialistů“, terorizujících Bruselu a Kyjevu nepohodlné politiky? Jakýchsi SS a SA na leasing?
The post Evropská komise, Ukrajina, terorismus, jak se to rýmuje? first appeared on Pravý prostor .
