Už nějakou dobu platí cenzurní zákon DSA, na jehož základě mají být nahlašovány a cenzurovány všechny příspěvky, které nejsou v souladu s politikou EU.
Plnění cenzurního zákona je nyní požadováno zejména po tzv. „velmi velkých platformách,“ jenže Brusel považuje stávající cenzuru za nedostatečnou.
Hrozí proto TikToku a Metě (Facebook, Instagram) drakonickými pokutami v případě, že zákon nebudou dodržovat.
I když na obou platformách k jisté cenzuře dochází, EU se zdá, že je to stále příliš málo. A vadí především to, že EU pověření cenzoři, jejichž úkolem je nahlašování „závadných“ příspěvků, ale i běžní uživatelé, mají toto nahlašování komplikované.
EU proto požaduje, aby bylo možné „závadný“ příspěvek velmi rychle – a především jednoduše – nahlásit a ihned také zcenzurovat.
Bruselští regulátoři opět obrátili svou pozornost ke kontrole online projevu.
Evropská komise oznámila předběžná zjištění, která obviňují společnosti Meta a TikTok z porušení zákona EU o digitálních službách (DSA) .
Podle Komise obě společnosti ztížily uživatelům hlášení toho, co EU označuje za „nelegální obsah“, omezily možnost uživatelů odvolat se proti rozhodnutím o moderování a znemožnily výzkumníkům přístup k datům.
Tiskovou zprávu Evropské komise si můžete přečíst zde .
Komise prezentuje tato obvinění jako kroky ke zlepšení transparentnosti a bezpečnosti uživatelů, ale opatření sahají mnohem dále do zpřísňující se struktury cenzury v Evropě.
Jádrem argumentace Komise je tvrzení, že Facebook a Instagram nenabízejí uživatelům jasné ani přístupné způsoby, jak nahlásit údajně nelegální materiál.
EU argumentuje, že rozhraní Meta se spoléhají na „temné vzory“ nebo matoucí designové volby, které mohou uživatele odradit od odesílání hlášení.
Zdůvodnění se zaměřuje na odstranění obsahu týkajícího se sexuálního zneužívání dětí a teroristického obsahu, ale rozsah zákona DSA je mnohem širší.
Umožňuje uživatelům a „důvěryhodným ohlašovatelům“ nahlásit jakýkoli materiál, který porušuje národní zákony.
V zemích, jako je Německo, tyto zákony kriminalizují velké kategorie online projevů v rámci legislativy o „nenávistných projevech,“ což vedlo k zatýkání za běžné komentáře nebo politické projevy.
Komise také obviňuje společnosti Meta a TikTok, že nezávislým výzkumníkům zbytečně ztěžují získávání dat a postupy těchto společností označuje za „zatěžující.“
Úředníci tvrdí, že tento přístup k datům je nezbytný pro „veřejnou kontrolu“ dopadu sociálních médií na společnost a duševní zdraví.
Přesto mnoho výzkumníků, kterým byl takový přístup udělen, využívá svá zjištění k argumentaci pro přísnější moderování a větší vládní dohled nad online platformami, čímž pod hlavičkou transparentnosti efektivně prosazují větší cenzuru.
Pokud se zjištění potvrdí, oběma společnostem hrozí pokuty až do výše šesti procent jejich celosvětových ročních tržeb.
Jak prohlásila výkonná místopředsedkyně EU Henna Virkkunen: „Naše demokracie závisí na důvěře. To znamená, že platformy musí posílit postavení uživatelů, respektovat jejich práva a otevřít své systémy kontrole. Zákon o digitálních službách z toho činí povinnost, nikoli volbu.“
Za tímto jazykem posílení postavení a transparentnosti se skrývá širší cenzurní projekt.
Tím, že zákon o digitálních službách (DSA) nutí platformy k vymáhání omezení projevu zakotvených v národních zákonech, umožňuje vládám určit, které hlasy budou slyšet online.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 3 Průměrně: 5 ]
