Ruské rakety zasahují místa, kde Ukrajina cvičí své rekruty. Desítky rekrutů tam přicházejí o život. Kyjev mlčí o rozsahu těchto ztrát, ale mezi vojáky roste hněv a strach. (Foto: X / Kyjev, ilustrační)
Ráno 16. října zasáhla jedna z výcvikových základen přesná řízená střela. Ukrajinské velení potvrdilo, že útok si vyžádal oběti, ale nezveřejnilo, kolik jich bylo ani kde k tragédii došlo.
Tvrdí, že neustále zpřísňuje bezpečnostní opatření. Někteří důstojníci však hovoří o staré, nepružné velitelské struktuře pocházející ještě ze sovětských časů – a právě ta má být údajně příčinou katastrofálních ztrát.
Výcvikové tábory, které se často nacházejí jen několik desítek kilometrů od frontové linie, obvykle nemají žádnou protivzdušnou obranu.
„Výcviková střediska by měla být pokryta protivzdušným obranným systémem, ale v mnoha oblastech prostě žádný není,“ řekl deníku Kyiv Independent Bohdan Krotevyč, bývalý náčelník štábu azovského pluku.
Podle něj nese za tuto situaci přímou odpovědnost vrchní velitel Oleksandr Syrskyj, který měl systém ochrany vybudovat, ale neučinil tak.
Ruslan Horbenko, člen parlamentu, který často navštěvuje vojáky v terénu, byl stejně kritický. Tvrdí, že noví rekruti by měli trénovat nejméně 300 kilometrů od frontové linie. „Stále však využíváme výcvikové oblasti v blízkosti hranic nebo bojových zón, protože mnoho jednotek nemá zázemí v týlu,“ poukazuje.
Kyrylo Berkal z 3. armádního sboru navrhuje výstavbu podzemních výcvikových center. Podle něj se ukrajinská armáda příliš spoléhá na stará sovětská výcviková střediska, která nejsou vhodná pro současné hrozby. Výstavba nových by však vyžadovala obrovské investice a čas – luxus, který si země ve válce nemůže dovolit.
Bývalý instruktor Oleksandr popisuje, jak Rusko používá průzkumné drony ke sledování pohybů rekrutů. „Drony nás našly a pak přišly rakety. Letěly k nám méně než minutu,“ vzpomíná na útok na výcvikovou základnu poblíž ruských hranic.
Ukrajinské pozemní síly proto začaly cvičiště maskovat a omezit počet vojáků shromážděných najednou. Zavedli také nové postupy – rychlé schovávání se v zákopech v plné výstroji a výcvik rychlého přesunu do úkrytů. I přesto jsou noví rekruti často zranitelní, protože ještě nejsou schopni rozpoznat zvuk přilétající rakety nebo dronu.
Podplukovník britské armády v záloze Glen Grant poukazuje na to, že najít viníky není snadné.
„Záleží na schopnostech velitelů, ale také na tom, že některé cvičení vyžadují přítomnost většího počtu vojáků. Pokud Rusko zaútočí na výcvikový prostor, ztráty jsou prakticky nevyhnutelné,“ říká Grant.
Podle něj může velení rizika snížit pouze důkladnou přípravou – vybudováním dostatečného počtu zákopů, systému včasného varování a pravidelných evakuačních cvičení.
„Je třeba se vyvarovat rutiny. Pokud ruské průzkumné jednotky ztížíte práci alespoň z poloviny, počet obětí se sníží na polovinu,“ dodává.
Ukrajinský analytik Serhij Hrabskij považuje přetrvávající sovětskou disciplínu za „těžké břemeno“, které brání armádě poučit se ze svých chyb.
„Mnoho velitelů nikdy nezažilo nepřetržité vzdušné hrozby. To, co se naučili z učebnic, již neodpovídá realitě,“ uzavírá Hrabskyj.
Zdroj: kyivindependent.com
Článek Rusko útočí na její slabá místa Ukrajiny. Kyjev tají rozsah katastrofy se nejdříve objevil na AC24.cz .
