Naše vláda ohlásila od dnešní půlnoci střežení hranic v souvislosti se sílící invazí. Hlídání hranice je dobré, pokud je také efektivní. Tedy pokud můžete zabránit vstupu invazních jedinců do země nebo pokud je můžete naložit a vrátit tam, odkud přišli. Jenže tak to funguje možná někde ve světě, kde není zájem o „naředění“ obyvatelstva. V EU je systém úplně jiný.
Především, jakmile je ilegál záhy po vstupu do země odchycen, pak je tu jen několik možností, přičemž ani jedna neumožňuje deportaci onoho jedince mimo EU. První možností je, že si ilegál požádá azyl. Země EU, kde si o azyl daný jedinec požádal, to musí akceptovat. Po podání azylu se prověřuje, zda není daný jedinec v registraci jako žadatel o azyl někde jinde v EU. To se prověřuje pomocí otisků prstů, neboť doklady nemá téměř nikdo.
Pokud se zjistí, že již má dotyčný ilegál zažádáno o azyl jinde, tak je odeslán do země, kde si žádost podal. Pokud ne, musí podle zákonů EU proběhnout běžné azylové procedury a stát se musí o dotčeného jedince po celou dobu starat. Ovšem azyl není vězení, takže ilegál se může kdykoli sebrat a vydat se do cílové země, což je převážně Německo. Může se samozřejmě stát, že se občas někdo rozhodne zůstat i u nás, což se samozřejmě děje, i když zatím ne moc často.
Je zde samozřejmě i možnost, že ilegál odmítne podat žádost o azyl, pak by měl být vrácen do země, ze které přišel. Ovšem podle všeho Slovensko, odkud k nám většina invazistů chodí, nemá o tyto „dárečky“ zájem. To my v případě, že totéž učiní Německo ve vztahu k nám, se podřídíme.
Čím víc je tedy odchyceno, tím víc u nás zůstává. Takže hlídání hranic příliš nelze nazvat hlídáním. Potěšitelné je, že zítra začíná slovenské hranice „hlídat“ i Rakousko, odkud k nám na cestě do Německa občas také někdo projde, takže se tím počty poněkud zredukují. Každopádně je třeba si uvědomit, že když už se do EU ilegálové dostanou, jen tak se jich nelze zbavit. Jedině až v momentě, kdy projdou azylovým systémem, jehož konečným verdiktem je deportace…
Jenže to jsme zase na začátku, neboť pokud sem přijde někdo, kdo nemá doklady a jehož totožnost přesně nelze zjistit, stává se nedeportovatelným. A takových jsou již po celé Evropě rozptýleny statisíce, ale možná i miliony.
Nakonec je tak možná ideální nechat je projít až do Německa, jako to dělají některé jiné země, které ví, že slouží jen jako tranzit. Jenže to také není ideální, neboť je třeba si uvědomit, že i při tom tranzitu může občas docházet k obohacování.
V tomto kontextu je dobré si vzpomenout na příhraniční zločin – třeba na obohacovače, kteří si odběhli znásilňovat z Německa na Silvestra do Karlových Varů nebo před 4 lety na Litoměřicko. Podobných případů pak zřejmě bude přibývat.
Závěr? Nebudou-li pečlivě střeženy hranice vstupních zemí (Řecko, Bulharsko, Itálie, Malta, Kypr, Španělsko) a Středozemní moře nebo nezmění-li se pseudohumanistická pravidla EU, bude situace již jen horší. A o to tady zřejmě jde…
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 1 Průměrně: 5 ] Článek Střežení hranice v schengenském prostoru: Čemu to asi v EU pomůže? se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
