IVAN ŠRÁMEK
Patříme na Západ – heslo, které jsme slýchali po celé čtyři roky vlády „pětidemolice“, a v obměněné podobě, tedy „nezpochybníme naše pevné ukotvení v EU a NATO“, slyšíme i po volbách. Pojďme se zamyslet, co dnes již tak vyprázdněné heslo hodné transparentů na Prvního máje představuje a zda by nebylo vhodné ho zahodit do koše jako bezobsažnou frázi, právě jako jsme zahodili ty prvomájové transparenty po roce 89.
Co pro nás po plyšáku 89 znamenalo „patřit“ na Západ?
Rozhodně jsme chtěli svobodu slova.
Rozhodně jsme chtěli, aby policie sloužila nám, občanům, k vymáhání spravedlnosti a udržení bezpečnosti a pořádku, nikoliv k šikaně a udržení u moci politickým elitám.
Rozhodně jsme si přáli čestné politiky, kteří budou hledět na blaho svých občanů, kteří je budou volit a kterým by se měli zodpovídat.
Rozhodně jsme si také přáli mít větší přímou možnost ovlivňovat politiku a kontrolovat politiky.
Rozhodně jsme chtěli odmítnout papalášství, hry kámoš na kámoše a nepotismus.
Rozhodně jsme chtěli životní úroveň, kterou jsme viděli na západ od nás.
Rozhodně jsme si přáli rozvíjet svůj průmysl, výrobu, zemědělství a služby nikoliv podle pětiletých plánů RVHP, ale podle toho, co domácí a zahraniční trh potřebuje a co potřebujeme my, občané.
Rozhodně většina věřila, že připojením se k Evropské unii zvýšíme své možnosti prosperity na základě rovnosti a partnerství, jak je to mimochodem stále ještě formulováno v základních dokumentech Evropské unie.
A co je tedy ten Západ po těch 35 letech? A čím byl vlastně pokaždé, jen jsme si toho neměli všimnout?
Svoboda slova, svoboda projevu a hlavně po projevu
Asi největší zklamání a impuls ke vzdoru je pro mne stav, ve kterém se dnes nacházíme. Skvělé první roky po plyšáku, které jsme si užívali plnými doušky, kdy samizdatové noviny mohly konečně vycházet oficiálně, kdy samizdatové knihy mohly konečně plnit knihkupectví. Kousek po kousku je pryč doba, kdy jste mohli napsat, že „prezident je blbec“ a pánové v kloboucích a v dlouhých kabátech vám už nerozrazili dveře a za neustálého bití vás neodvezli do „kachlíkárny“ v Bartolomějské v Praze. Znovu si člověk musí dávat pozor na to, co říká, co píše, a v „zájmu zachování liberální demokracie“ se vypínají na přání vlády informační weby, vysílače cizích států jsou cenzurovány, a tzv. média veřejné služby manipulují a lžou ve jménu jediné pravdy, a vy jste dokonce donuceni za tyto lži platit daň z propagandy.
A co je ještě horší, že díky dehonestaci a dehumanizaci od věrchušky se znovu objevili domovní důvěrníci a virtuální, či dokonce fyzické PS-VB, nebo dokonce SA Abteilungen mlčky tolerované policií, kteří vás za vyslovený názor šikanují, vyhrožují vám, nebo se dokonce uchylují k ničení nebo znehodnocování vašeho majetku.
Znovu se objevili kádrováci a propagandisté daleko horšího formátu. Komanči vás nazývali protistátními živly, a teď už jste rovnou svině, kolem kterých je nutné vykopat příkopy a obehnat plotem; mysli se nabízející paralela s kozentrationslagery není až tak nepatřičná.
Znovu jsou lidé za svoje názory vyhazováni z práce, znovu se objevují „političtí“ vězni nebo „vězni svědomí“. Znovu jsou pořádány naprosto bezprecedentní hony na názorové odpůrce, jen podněty k těmto honům nesepisuje 99 Pragováků, ale liberálně „demokratičtí“ vědci, herci, umělci, církev, vlastně všichni ti, kteří jsou pupeční šňůrou napojení na státní rozpočet, aniž by si uvědomovali, že to jsou peníze všech daňových poplatníků, vůči kterým by se měli chovat s úctou. Ale je to právě naopak. Mnohé z těchto svých živitelů nazývají lůzou, fašisty, nevzdělanými dezoláty a primitivy. A tito příživníci na daních občanů sami sebe staví do pozic morálních elit a „lepšolidí“.
Mimochodem státy, ke kterým jsme vzhlíželi jako ke vzoru a pilířům demokracie, ať jsou to Velká Británie, Francie, Švédsko, ale i Německo (prý se vypořádalo s nacismem a jeho projevy, made my day), zažívají naprostou atrofii demokracie a zcela viditelný nástup totality, kdy vám hrozí drakonické pokuty, nebo dokonce vězení i za pouhou slušnou kritiku vlády, nebo za to, že si dovolíte veřejně dát najevo, že jste křesťan a třeba se postavíte nedaleko od potratové kliniky.
Ono se vlastně ani není čemu divit. Naše domácí podržtašky a vlezdobruselky velice ochotně a v zájmu zachování své vlády jednoho zločinného spolčení SPOLU-PirSTAN možná ještě tvrději instalují všechny vymoženosti cenzury a šmírování zkorumpovaného a autokracií posedlého eurosovětu.
A v Ústavě České republiky zamýšlené nezávislé tři pilíře moci – výkonná, zákonodárná a soudní, se opět pochodem institucemi stávají jednotnou údernou pěstí, která se odhodlala zničit své odpůrce veřejným lynčem, přijímáním zákonů, které nemají daleko od těch komunistických pendrekových a podle kterých soudní moc velmi ochotně ignoruje Základní listinu práv a svobod a svými rozsudky dává viditelně najevo, že se máte bát cokoliv říct, neboť na vás může dopadnout tvrdá pěst vykonavatelů politiky „liberálně fašistické jednotné fronty“.
A pokud bych zůstal u Ústavy ČR, za celou dobu její existence v ní existuje paragraf, který zaručuje možnost vykonávat správu země a rozhodování o ní napřímo, a to právě referendem. Jediné, co k tomu po celou dobu chybí, je prováděcí zákon. A toho se bály všechny vlády, aby nedaly nejvyššímu ústavnímu suverénovi, občanovi republiky, do ruky moc, kterou by je mohl odvolat, nebo jim zarazit přijímat zákony proti nim nebo proti jejich zájmům ohledně mezinárodních paktů a smluv.
Novodobí papaláši, prázdné sudy, které hlasitě zvučí
Znovu se tu jako rakovina z reziduí metastáz komoušské nadřazenosti objevují nové samozvané elity, které si přivlastnily bolševické zvyky rozhodovat o tom, co je správný názor, který je odsouzeníhodný a jak je správné žít. A samozřejmě to chtějí od nás, od plebsu. Kdežto ony samy si vytvářejí pohodlný život jako paraziti, kteří se přiživují na obyčejných lidech. Samy se zařizují velmi často v rozporu s tím, co káží; příkladem je, že se máme uskromnit, když nám zvyšují daně, krátí důchody, ale sami sobě přidají pokaždé, když k tomu mají příležitost. Dokonce k tomu neváhají ohnout platné zákony a kritizující opozici bez uzardění nazvou „protisystémovými živly“. Už i ten slovník používají stejný.
Opět nemají zábrany v tom, dosazovat na teplá úřednická místečka (nebo kamkoliv to jde) své příbuzné, kamarády a loajální přisluhovače. Prostě tu „bolševickou šlechtu“ nahradila „šlechta neobolševická, liberálně fašistická“.
O vstupu do Evropské unie nám lhali, naše (j)elity nás prodaly
1. máje (jak symbolické) 2004 jsme vstoupili do Evropské unie. Před uspořádáním referenda, které nám nyní upírají, protože jsme příliš hloupí občané, probíhala v republice cílená masírka a povolen byl jediný názor na prospěšnost členství v EU. Bezmála jediný euroskeptický hlas Václava Klause nebyl moc slyšet, ačkoliv se v té době podílel na řízení státu; prostě se „nehodilo“, aby byl slyšet. A tak nebyl připouštěn do debat, nebo jenom velmi, velmi sporadicky. Dnes vyplouvá na povrch, kolik EU zaplatila lobbistům, politikům a (ne)ziskovkám za zaplavení veřejného prostoru sladkým vábením a mazáním medu kolem huby o prospěšnosti našeho členství v EU a nerozborném začlenění do RVHP 2.0.
Prvním rozčarováním pro nás, kteří jsme tomuto vábení o rovných příležitostech, volném obchodu a volném pohybu pracovní síly a kapitálu podlehli, bylo, když si zároveň s naším vstupem vyjednaly Německo, Rakousko a další státy omezení pohybu pracovní síly, ačkoliv to de facto porušovalo základní dokumenty EU. Pro mne to byla přesně ta rána mezi oči, kdy jsem pochopil, že nikdy nebudeme partnery mezi státy EU, ale vždycky jen východní untermensch, slovanští otroci.
Následovalo omezení výroby, pěstování plodin, kvóty na pěstování plodin, a to všechno zlikvidovalo naše tradiční a lukrativní obory zemědělství – třeba právě to cukrovarnictví, které bylo obětováno ve prospěch Francie. Nesměla se pěstovat cukrová řepa na tak velkých výměrách, cukrovary účelově skoupili Francouzi (bylo jim to dovoleno naší vládnoucí věrchuškou), aby je následně skoro všechny nevratně zlikvidovali. A tak to pokračovalo v dalších klíčových oborech, které i přes neschopnost bývalých komančů byly stále perspektivní: sklářství, ocelářství, strojírenská výroba, výroba jaderných reaktorů, výroba legendárních Zetorů a Tatrovek, prodej elektráren… seznam by byl velmi dlouhý. A tak se z nás s mravenčí pílí vládních (j)elit, když nakonec za babku prodali i české banky, stávala čím dál více závislá kolonie, která byla ekonomicky drancovaná neokoloniálními „partnery“ z EU.
Proto nemohlo nikdy dojít k tomu, aby se naplnilo Špidlovo prohlášení, že „do dvou let se naše platy vyrovnají rakouským“; on vědomě lhal, ale nejen on. Evropská montovna s nízkou přidanou hodnou a potravinový odpadkový kontejner pod diktátem oligopolních řetězců nikdy nebude smět mít dobré platy, protože pak by se jako montovna a potravinový odpadkový kontejner neokolonialistům nehodila do jejich plánů.
A protože naše vládní (j)elity neměly v podstatě nikdy zájem – třeba jako hrdější Poláci – o rovnoprávnější a suverénnější postavení v Evropské unii, tak jim tam odhlasovaly všechno a bez podmínek, i když moc dobře věděly, že to je proti národním zájmům a občanům, kteří si je z daní platí.
Když mělo dojít a nakonec došlo k nejostudnějšímu a vlastně nejvíce suverénnost českého státu ohrožujícímu aktu, a to přijetí Lisabonské smlouvy, už najednou nebylo třeba referenda, už najednou hloupý lid nesměl rozhodnout o tom, jestli si přeje ještě víc utáhnout oprátku kolem krku. Dokonce došlo k tomu, že bylo tehdejším premiérem, bývalým vojákem Tupohlávkem – pardon, to se u mě projevil ten Freud – Topolánkem vyhrožováno prezidentovi Václavu Klausovi zbavením příčetnosti, pokud to nepodepíše; což je teda paradox par excelence, neboť on jediný byl příčetný a s ním ještě malinká hrstka politiků, třeba paní Bobošíková, která jezdila po republice a varovala před přijetím této obludnosti. Obludná Lisabonská smlouva se v mnoha zemích přijímala tak, že se účelově opakovala referenda, dokud ovce tento nástroj pro svou porážku nepřijaly – tomu se říká „respektování práva a vůle lidu“ pobruselsku, milé děti; znásilňovat právo může jenom bruselská (j)elita, stejně jako privilegované migrantské minority bílá děvčata.
A dnes jsme dospěli do stavu, že by nám i komanči záviděli. EUSSR má dokonce šestiletky a její plány jsou všechno než jakýkoliv rozvoj. EUSSR dnes zavádí takovou míru šmírování, že by si estébáci slastně mlaskali. EUSSR si platí armády udavačů a (ne)ziskových, mozky vymývacích organizací. Dokonce si platí (ne)ziskovky, které žalují státy, které si zavádějí právní nástroje na udržení vlastní jakés takés suverenity. EUSSR vás dokonce nutí zavádět legislativu, která popírá základní biologické a přírodní zákonitosti. EUSSR vás nutí, abyste jako národní stát vychcípali ; ekonomicky, ideově a dokonce demograficky, a abyste nahradili národní populaci imigrujícími barbarskými antikulturami, které vás pod pohrůžkou dekapitace beztrestně znásilňují a likvidují, pokud se nezbavíte vlastní identity a víry.
Shrnutí
Co bychom měli dělat, pokud bychom se chtěli poučit a jít si svojí cestou?
Máme po volbách. A co vidíme? Liberální fašounci prohráli a dělají všechno pro to, aby zvrátili výsledky demokratické volby. Nepodařilo se jim zneužít korespondenční volbu, protože se naštěstí čeští občané v zahraničí na volby vyprdli. Nepodařilo se jim přes masírku mainstreamových presstitutů přesvědčit dostatek občanů, že bývalou vládou způsobená obří inflace přes 32 %, brutální zvýšení daní, nejvyšší ceny elektřiny a potravin jsou pro jejich dobro. Dokonce jaksi dost občanů nemělo pochopení pro způsobované dobro peněženkám vládním mafiánům bezprecedentními zlodějskými kauzami Dozimetr, Motol, kampelička, ve kterých ve sprchách, autech, skokem z okna přicházeli o život klíčoví svědci či obvinění. Naštěstí dost občanů přestalo jásat nad tím, že jejich zvýšené daně se nepoužijí na zlepšení zdravotnictví, výstavbu liniových staveb a bytů, ale na dávky pro cizí občany, kteří sem byli pozváni jako hosté v nouzi, avšak oni, jak to mají v nátuře, našli cesty, jak zneužít a ždímat náš sociální systém. Zločinné spolčení SPOLU-PirSTAN nezískalo ani dost porozumění s tím, že daně a neuvěřitelné úvěry, které bude splácet několik dalších generací, se vyhodí za válečné hračky, které shoří v nesmyslném a neustále Západem živeném konfliktu na Ukrajině. Dokonce si nejspíš většina voličů myslí, že nástup vojenské junty a nákup předražených a málo funkčních (či dokonce neexistujících) vojenských hraček (polní kuchyně) není to, co by si přála.
Přesto zločinné spolčení SPOLU-PirSTAN ve spojení s presstituty, kteří mají na drátě čučkaře, dál škodí a nechce vzdát svou vládu – a klidně při tom porušuje platné zákony (odevzdat rozpočet do sněmovny). A notně je v tom podporuje rudý rozvědčík na Hradě, kterého si vodí na provázcích zbrojařská lobby.
Co s tím? Nemám rád uja Andrejka, alias Bureše, protože je to jenom bohatý oportunista, jen s o malinko odlišnou minulostí než rudý agent Pávek. Jenže zcela přesvědčivě vyhrál volby, a tak je jenom na něm, jestli se bude chovat státotvorně a bude trvat na dodržování Ústavy ČR a nepodlehne tlakům progresivních liberálních „fašounků“ SPOLU-PirSTAN a Hradní zbrojařské lobby.
Je nutné obnovit V4+ a postavit se společně všem zlodějům, ekoteroristům a korupčníkům v Evropské komisi. Je nutné začít zcela ignorovat bruselská nařízení. Je nutné opět začít vést diplomacii všech azimutů, která bude prospěšná pro občany České republiky.
Je nutné seškrtat jakékoliv prostředky pro politické a jiné lobbistické (ne)ziskovky. Je nutné ořezat nesmyslné plýtvání na ministerstvu obrany a s tím i bez výsluh vyrazit současného armádního generála Karla Řehku i s jeho šmírovacím týmem a znovu postavit AČR na apolitickém principu a s někým, kdo se bude opravdu starat o naši obranyschopnost ve světle zcela změněných způsobů válčení, než jak tomu bylo do války na Ukrajině. Je nutné vzít do poradního sboru pro finanční správu země ekonomy, kteří se konečně dostali do sněmovny (a nejen ty) a začít řezat a řezat výdaje, vyhazovat a vyhazovat nadbytečné státní úřední darmožrouty, je nutné zpřísnit a velice razantně zrevidovat systém dávek zejména pro cizí rozcapené hosty a pro všechny, kteří do rozpočtu dloooooooouhá léta nepřispívají daněmi.
A taky je nezbytně nutné zrušit göbelsovskou propagandistickou daň pro nejhorší dezinfo kanál ČT a ČRo.
Je nutné, aby se nová vláda postavila k České republice, jako to udělal Trump ve Spojených státech, tedy „Czech First“. K tomu nám dopomáhej Bůh…
DENÍK.TO
The post Patříme na Západ? Nebo je to už jen prázdné heslo? first appeared on Pravý prostor .
