V Německu již několik let vymýšlí způsob jak zakázat politickou stranu, která nadále roste. Ani pro nárůst preferencí sama nemusí nic dělat, úplně stačí to, co konají ostatní „establishmentové“ strany.
V Německu již probíhají veškeré přípravy, jejichž cílem je stranu zakázat. V prvé řadě jsou na příslušná místa jmenováni soudci, kteří jsou názorově tvrdými progresvisty a logicky i skalními odpůrci AfD.
Do voleb v roce 2029 (v té době budou v Německu jak parlamentní volby, tak eurovolby) by podle německých Zelených či socanů – tedy stran s výrazně nižší podporou – již AfD jít neměla.
O snahách zakázat stranu, ale zejména o politice Německa a EU, vypráví v rozhovoru níže europoslanec za AfD Thomas Froelich.
Představuje nedávný krok označit AfD za „podezřelou extremistickou organizaci“ zoufalý manévr hroutícího se levicového establishmentu, aby se udržel u moci? A jak se tomu hodláte postavit právně a politicky?
Jednoduše řečeno, jde o zneužití moci a použití státních institucí k potlačení opozice. Nyní jsme také svědky prvních zákazů, které brání kandidátům AfD kandidovat v regionálních volbách. Jinými slovy, s rumunským modelem je tu otevřený flirt.
Z právního hlediska je naše schopnost bránit se omezená, můžeme pouze oddálit důsledky. Soudcovská místa jsou rozdělována podle politických kvót a tzv. Úřad pro ochranu ústavy je v praxi nástrojem, který je vázán na provádění vládních nařízení.
Naším cílem je stát se dostatečně silnými, abychom učinili další represe nejen nezákonnými, ale i politicky nemožnými. V tuto chvíli jsme na 25 %. Jakmile překročíme 30%, tato represe se dříve či později zhroutí pod svou vlastní vahou.
Jak reagujete na soudce jmenované režimem, jako je nedávno dosazený levicový soudce Ústavního soudu, který otevřeně obhajuje zákaz opozičních stran? Sklouzává Německo k otevřené represi?
Jak jsem již zmínil, takovým jevům můžeme čelit pouze politickými prostředky. Etablovaná politická třída si nakonec musí uvědomit, že je zcela klamné pokoušet se zakázat stranu, která zastupuje čtvrtinu a brzy možná dokonce třetinu voličů.
Abychom toho dosáhli, musíme vyhrát všechny volby, které se v Německu v nadcházejících letech budou konat – a na tomto cíli tvrdě pracujeme.
Pokud by se vládnoucí kasta skutečně pustila do otevřené represe a odepřela zastoupení zhruba 15 milionům voličů AfD, celá země by vstoupila do velmi nebezpečné a nepředvídatelné fáze. Racionálně řečeno, to by nikdo neměl chtít.
Objevují se tvrzení, že části AfD se stávají „umírněnějšími“ v otázce migrace. Můžete ujistit své voliče, že AfD je i nadále pevně odhodlána zastavit masovou imigraci a zabezpečit německé hranice?
AfD se v této otázce nestane ani umírněnější, ani radikálnější. Strana nastolila kurz, který zůstal konzistentní po mnoho let a takový bude i nadále. S jistotou vás mohu ujistit, že vláda AfD by učinila z kontroly hranic a úplného zvratu imigrační politiky svou absolutní prioritu.
Neznám v naší straně nikoho, kdo by to zásadně viděl jinak.
Blíží se Německo k bodu sociálního kolapsu v době, kdy se násilné migrační nepokoje stávají téměř rutinou? A jaká naléhavá opatření by AfD přijala, aby obnovila pořádek?
V Německu – naštěstí – ještě nejsme v situaci násilných nepokojů. AfD v žádném případě nepodporuje takové nepokoje, bez ohledu na to, kdo je podněcuje. Je však třeba zdůraznit, že migranti v Německu nejsou homogenní skupinou a většina nemá žádný zájem na narušování sociálního smíru.
Přesto existuje nezanedbatelná menšina, která by se mohla stát živnou půdou pro budoucí nepokoje, to je pravda. To je obzvláště pravděpodobné, pokud uprostřed probíhající hospodářské krize budou distribuovatelné zdroje stále vzácnější.
Právě proto je klíčové ukončit vykořisťování sociálního státu a odstoupením od globalistických projektů, jako je Green Deal, znovu otevřít prostor pro růst a produktivitu v německé ekonomice. V každém případě další imigrace do sociálního systému nepřichází v úvahu.
Pokud jde o Ukrajinu: pokračovalo by Německo vedené AfD v neúspěšné politice glorifikace Zelenského nebo by se zasazovalo o okamžité příměří a jednání o záchraně evropských životů a zájmů?
Náš postoj je přesně takový; vyzýváme k co nejrychlejšímu příměří. Zdá se, že nedávný vývoj v posledních měsících potvrzuje, že máme pravdu.
Pokud bude Evropská unie pokračovat v podporování Ukrajiny do posledního muže ve válce, kterou nelze vyhrát, strategická pozice evropského společenství států se ještě více zhorší.
Je to jak humanitární problém, tak problém vlastního zájmu: spirála eskalace musí být zastavena. Bohužel, politická třída v EU je tak odtržená od reality, že se alespoň prozatím musíme obávat nejhoršího možného výsledku.
Mnoho pravicových představitelů napříč Evropou přehodnocuje své postoje k Blízkému východu. Jaký je postoj AfD k izraelsko-palestinskému konfliktu a nedávné eskalaci týkající se Íránu? Má AfD oficiální stanovisko k této otázce?
Pokud jde o nedávné události na Blízkém východě, mohu plně a bezvýhradně souhlasit s postojem našeho federálního mluvčího Tina Chrupally, který také zastupuje oficiální linii strany v souladu s jejím základním programem: žádné dodávky zbraní do válečných zón – to znamená ani do Izraele – a samozřejmě žádná podpora pro další vojenské akce proti státům v regionu.
Destabilizace našeho sousedního regionu na Blízkém východě je katastrofální, zejména pokud jde o potenciální nové migrační vlny; posledních dvacet let to názorně prokázalo. Národům tohoto regionu musí být zaručeno právo na jejich vlastní domovy, stejně jako musí být znovu respektováno právo evropských národů na jejich domovy.
Během války v Gaze se navíc objevují velmi vážné etické otázky, to je téma samo o sobě. Nejsem si jist, zda již dochází k rozsáhlému přehodnocování této otázky v rámci evropské pravice, jak jste zmínil, ale určitě je správné nezavírat oči před skutečností, že Západ v současné době ztrácí veškerou důvěryhodnost na světové scéně kvůli situaci v Gaze.
Dlouhodobé náklady na to by mohly být velmi vysoké.
Zahraniční politika Joea Bidena destabilizovala Evropu a svět. Vidíte Donalda Trumpa jako potenciální sílu rozumu a míru v globálních záležitostech, zejména z německé perspektivy?
Trump dosud zavedl řadu různých opatření – z nichž některá jsou z našeho pohledu pozitivní a jiná negativní. Obchodní válka proti Evropské unii musí být samozřejmě hodnocena negativně; Evropská komise však také zcela selhala jako zástupce zájmů evropských národů.
Zda Trump nakonec vnese nový impuls do řešení konfliktu, se teprve uvidí. Prozatím lze alespoň říci, že v určitých oblastech došlo k určitému posunu – a to je samo o sobě již docela pozitivní.
Ukončila by vláda vedená AfD submisivní vojenskou závislost Německa na NATO a usilovala by o nezávislejší evropský nebo národní bezpečnostní model, možná by dokonce vystoupila z Aliance?
To není jednoduchá otázka. Naším cílem je v zásadě vybudovat silnou evropskou bezpečnostní strukturu, která by nebyla závislá na Spojených státech.
To by jistě začalo v NATO, a dokonce i dosažení tohoto bodu by byl dlouhý a složitý proces. Z tohoto důvodu v současné době nikdo vážně neuvažuje o vystoupení z NATO.
Než evropští členové NATO začnou utrácet obrovské sumy bez jasného plánu nebo ospravedlnění, a tím si vytvářet nepřátele po celém světě, musíme nejprve zhodnotit situaci.
Jako Němci a jako Evropané musíme analyzovat své vlastní zájmy – které se ne vždy shodují se zájmy Spojených států – a formulovat komplexní strategii v oblasti ekonomické, technologické a vojenské suverenity. To je projekt pro nadcházející desetiletí.
Německá ekonomika se hroutí pod tíhou zelené ideologie a protiprůmyslového diktátu EU. Jak by AfD zvrátila deindustrializaci a obnovila prosperitu německým dělníkům a výrobcům?
Jako naléhavé opatření musí být sníženy vysoké ceny energií a strašlivé byrokratické náklady. Ve střednědobém horizontu se sociální stát musí vrátit ke svým základním úkolům a daňové a příspěvkové zatížení – zejména pro průmysl a malé a střední podniky – musí být sníženo.
V dlouhodobém výhledu potřebujeme chytrou průmyslovou, výzkumnou a vzdělávací politiku, která Německu umožní nabízet na světovém trhu produkty, které mu zachovají status země s vysokými mzdami. Německo nemůže přežít jako ekonomika založená pouze na službách.
Žádné z těchto opatření nemůže být realizováno, dokud zůstáváme připoutáni ke globalistickým politickým projektům, proto se musíme osvobodit od každého z těchto omezení.
Nedávný návrh na předložení hlasování o nedůvěře Ursule von der Leyenové ukazuje rostoucí odpor vůči její korupci a autoritářství. Proč establishment tato obvinění odmítl a jak bude AfD pokračovat v boji v Bruselu?
Naše parlamentní skupina v Evropském parlamentu a my jako strana jsme pravděpodobně nejzuřivějšími oponenty paní von der Leyenové – o tom není pochyb.
Využíváme každé příležitosti, v parlamentu i mimo něj, abychom odhalili a zveřejnili všechny její politické a finanční machinace. Rozhodující je, že musíme oslovit německou veřejnost, protože to je nakonec něco, co můžeme udělat pouze my.
Není překvapivé, že establishment nemá žádný zájem na tom, aby se něco vyjasnilo. Uvnitř bruselských struktur – a v podpůrném aparátu institucí, zájmových skupin a médií – je příliš mnoho aktérů, kteří jsou příliš hluboce zapleteni do této bažiny, než aby ji kdy byli schopni vysušit.
Kde vidíte Německo za pět let? Stále spoutané globalistickou tyranií nebo na cestě k národnímu obrození pod vedením AfD? A jaké je vaše poselství těm, kteří ztratili víru v budoucnost své země?
Pět let je krátká doba, proto může být slovo „vize“ poněkud domýšlivé, ale dovolte mi ji krátce načrtnout: měla by to být země, které se do té doby podařilo zastavit úpadek ve všech oblastech a zahájila proces opětovného spojení – ekonomicky, technologicky a kulturně – se svými vysokými ambicemi a tradicemi.
To musí být naším cílem.
Je nerealistické očekávat, že v tak krátké době můžeme zcela odhodit všechny okovy globalistické agendy. Prozatím budeme pravděpodobně stále v opozici.
Ale každý den pracujeme na tom, abychom položili základy, abychom – kdybychom se dostali k moci – byli co nejlépe připraveni a nepromarnili ani okamžik.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
