SYRZDARMA
Argentina má za sebou poločasové volby do obou komor parlamentu. S velkým náskokem v nich zvítězila strana prezidenta Javiera Milei. Posílení pozic v zákonodárném sboru znamená, že prezident může pokračovat ve svých reformách. Plus přehled politické situace v dalších zemích Latinské Ameriky.
Co se událo o víkendu v Argentině. Odkaz na zdroj informací na konci článku.
Výsledky voleb
Poslední říjnový víkend se v Argentině konaly takzvané „poločasové” volby. Lidé v nich volili třetinu senátorů v horní komoře parlamentu a polovinu poslanců v jeho dolní komoře. Volby skončily přesvědčivým vítězstvím pro stranu „La Libertad Avanza” neboli „Svoboda vpřed”, již zastupuje prezident Javier Milei. Její náskok před největší opoziční stranou byl 15 %, když získala téměř 41 % hlasů. La Libertad Avanza zvítězila ve většině argentinských provincií a dokázala těsně vyhrát i v Buenos Aires, kde před několika měsíci utrpěla porážku v místních volbách. Konzervativní tisk nazval výsledek voleb výpraskem levicových sil.
Největším protivníkem strany Javiera Milei je „Fuerza Patria” neboli „Vlastenecká síla”, která sdružuje politiky hlásící se k levicovému peronismu. Název pochází od bývalého prezidenta Argentiny Juana Peróna, jenž v zemi vládl po druhé světové válce a poté znovu v letech 1973 až 1974. Peronistům se nyní spíše říká kirchneristé podle bývalé levicové prezidentky Cristiny Kirchner, které Nejvyšší soud v roce 2025 potvrdil trest ve výši 6 let za korupci.
V dolní komoře parlamentu rozhodovali lidé o obsazení 127 křesel z celkem 257. La Libertad Avanza získala 64 křesel a výrazně vylepšila svoji pozici. Dařilo se jí i v senátu, kde posílila o šest senátorů. Výsledek voleb zajistil prezidentovi výraznou podporu ve federálním parlamentu, která mu umožní pokračovat v započatých reformách.
Bod obratu
Po oznámení výsledku řekl prezident Milei:
„Překročili jsme bod obratu a začíná budování silné Argentiny. Argentinský lid se rozhodl nechat za sebou 100 let úpadku a pokračovat na cestě svobody a pokroku. Chceme pozvat velkou většinu guvernérů provincií, aby diskutovali o bodech dohody El Pacto de Mayo. Cílem je ukotvit v zákonech ideje, které lidé požadují pro Argentinu novou, svobodnou a prosperující.”
Reakce trhů
Finanční trhy zareagovaly na výsledky voleb pozitivně. Index argentinské burzy S&P Merval po oznámení výsledku vzrostl o více než 20 %. Argentinské dluhopisy posílily a index rizika země klesl. Investoři vyhodnotili výsledek voleb jako pozitivní signál pro stabilitu a další ekonomický růst.
Americká vláda poskytla Argentině v minulých měsících finanční pomoc, když v rámci měnového swapu kupovala argentinskou měnu, aby omezila výkyvy směnného kurzu. Druhotným cílem byla podpora prezidenta Javiera Milei, kterého vnímá jako klíčového spojence v regionu. Výsledek voleb a následné posílení argentinské měny znamená, že měnový swap může být pro USA ziskovou transakcí.
El Pacto de Mayo
V roce 2024 připravila vláda Javiera Milei dohodu, která dostala název „El Pacto De Mayo”, neboli „Květnová dohoda”. Její název je připomínkou května roku 1810, kdy došlo v Buenos Aires k sérii událostí, na jejímž konci byl slib věrnosti lidu první argentinské vlády. O šest let později, v roce 1816, došlo k formálnímu vyhlášení argentinské nezávislosti na španělské koruně.
El Pacto de Mayo zahrnuje deset základních bodů, na nichž má být postavena cesta Argentiny k prosperitě:
Nedotknutelnost soukromého vlastnictví.
Posvátnost vyrovnaného rozpočtu.
Snížení veřejných výdajů na 25 % HDP.
Reforma daní.
Opětovné projednání rozdělení daní mezi federální vládu a provincie.
Využití přírodních zdrojů země.
Reforma pracovního trhu k podpoře zaměstnanosti (pozn. autora: ve smyslu učinit zaměstnávání na černo ekonomicky nevýhodným).
Reforma důchodového systému se zavedením dobrovolného soukromého pilíře.
Strukturální reforma politického systému ke sladění zájmů politiků a občanů.
Otevření se mezinárodnímu obchodu.
Ekonomický program
Základní ekonomická pravidla, která prosazuje argentinský prezident Milei, zahrnují (subjektivní výběr z jeho projevů) :
„Dluh je produktem státního deficitu, tištění peněz je důsledkem deficitu, inflace je výsledkem toho, jak se deficit financuje, destrukce kapitálu je produktem zadlužování, které generuje deficit. Chudoba a bída jsou z toho důvodu následkem deficitu. Víte, kdo je matkou všech deficitů? Je to nevyčerpatelné nutkání politiků utrácet veřejné peníze, které nezná žádné rozpočtové omezení.”
„Stát považujeme za zločineckou organizaci, a proto jsou pro nás daně krádeží. V minulém roce jsme snížili daně o ekvivalent 2 % HDP, což se ještě nikdy v argentinské historii nestalo. Provedli jsme více než 2.500 strukturálních reforem. Regulace zabíjí hospodářský růst. Pokud chcete příklad, nemusíte chodit daleko. Nejlepším příkladem je Evropa.”
„Rozhodli jsme se, že úprava rozpočtu půjde na úkor parazitů a dopadne na veřejný sektor.”
„Dobré řízení státu neznamená , že stát jmenuje tisíce úředníků, které pošle do všech koutů země. Řízení státu není o tom, že ministři utrácí velké peníze za služby, které může poskytnout soukromý sektor levněji. Řídit stát znamená jej zmenšovat, aby společnost mohla růst.”
„Vysoký počet lidí na sociálních dávkách není měřítkem úspěchu státní politiky. Je to naopak známka selhání státu, neboť v důsledku jeho politik existuje vysoké procento lidí, kteří se nedokáží postarat sami o sebe.”
Pozn. autora: Argentinský prezident před svým prvním vítězstvím ve volbách v roce 2023 lidem v podstatě slíbil, že pro ně neudělá vůbec nic, pouze je zbaví parazitů. Po volbách rušil ministerstva „motorovou pilou”, dosud nevídaným způsobem snížil státní výdaje, a přesto dokázal vytáhnout miliony lidí z chudoby.
Mění se Latinská Amerika?
Paraguay
V roce 2023 zvítězily ve volbách v Paraguayi pravicové strany, když se vítězem stala středopravicová „Partido Colorado”, jež získala křeslo prezidenta a obě komory parlamentu.
Bolívie
V Bolívii vládl od roku 2006 prezident Evo Morales a jeho socialistická strana MAS, což je zkratka pro „El Movimiento Al Socialismo”. Evo Morales byl prvním prezidentem, který pocházel z původní indiánské populace. Během svého vládnutí se neúspěšně pokusil zrušit omezení pro maximální počet prezidentských mandátů, které může získat jedna osoba. V roce 2019 po prohraných volbách opustil zemi a získal politický azyl v Mexiku.
V parlamentních volbách, které proběhly v srpnu tohoto roku, utrpěla Moralesova socialistická strana MAS drtivou porážku, když ztratila 73 křesel ve 130-ti členném parlamentu. Zbyla jí pouhá dvě křesla. Zvítězila křesťansko-demokratická strana PDC a jako druhá skončila pravicová strana „Libre” neboli Svobodní, kterou Wikipedie označuje jako extrémně pravicovou.
V říjnu proběhlo v Bolívii druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém zvítězil Rodrigo Pereira ze strany PDC. Porazil kandidáta strany Libre Jorge Quirogu.
Kolumbie
V zemi vládne bývalý člen teroristické skupiny M-19 a socialista Gustavo Petro, kterého americký prezident označil za drogového dealera. Kolumbijci budou volit nového prezidenta v květnu příštího roku.
Venezuela
Od roku 2013, to jest od smrti velkého „comandante” Hugo Chaveze, který zemi s nejbohatšími zásobami ropy na světě dokázal dovést téměř k bankrotu, vládne Venezuele bývalý řidič autobusu Nicolás Maduro. Je pod velkým tlakem, neboť USA blokují obchod s drogami po moři a americká vláda vyhrožuje útoky na kokainové laboratoře v zemi. Jeho prezidentská protikandidátka z roku 2024 Corina Machado, které Maduro zakázal účastnit se voleb, získala letos Nobelovu cenu za mír
Pozn. redakce: Politickým kandidátům zakazuje účast ve volbách Venezuela a řada zemí Evropské unie. Podobnost čistě náhodná?
Chile
Chilané budou volit členy parlamentu a prezidenta v listopadu tohoto roku. Od roku 2022 vládne v Chile Gabriel Boric z levicové strany „Convergencia Social”. V parlamentu má mírnou převahu pravicová opozice, v horní komoře má pravice jasnou většinu.
Ekvádor
V únorových prezidentských volbách zvítězil kandidát konzervativní strany „Acción Democrática Nacional”, který porazil levicovou kandidátku strany RC, jejímž programem je „socialismus 21. století”.
Post scriptum
Pozn. redakce:
Socialismus většinou končí, když bohatství vytvořené v minulosti bylo zcela rozkradeno a již není co rozdělovat. Tragickým omylem socialistů je totiž přesvědčení, že tvorba bohatství bude za jejich vlády pokračovat, a proto do svých přerozdělovacích kalkulů zcela nesprávně zahrnují bohatství, které nikdy vytvořeno nebude. To, co nevznikne, nelze přerozdělit. To je největší chyba ve výpočtech progresivní levice.
Z tohoto pohledu má Evropa ještě pořád kde brát, i když destruktivní síla zeleného socialismu je mimořádně silná.
SYRZDARMA.CZ
The post Zbavte lidi parazitů … může být vítězné volební heslo first appeared on .
