Evropští liberálové jásají a oslavují vítězství proevropské strany „Demokraté 66“ (D66) v holandských parlamentních volbách. Alespoň tak dopadly exit polly. Konečné výsledky, které dnes ráno oznámila volební komise, byly nakonec překvapivé, neboť liberálové získali na desetinu stejný výsledek jako vlastenecká Wildersova Strana za svobodu (PVV) tedy 16,7 procent. Ve 150členné dolní komoře parlamentu bude mít každá z vítězných stran 26 křesel.
Zvýhodňování liberálů
Třetí nejsilnější stranou je Lidová strana pro svobodu a demokracii s 22 mandáty, čtvrtou levicová koalice Zelených a Strany práce s 20 a pátou křesťanští demokraté s 18 mandáty. Je tedy jasné, že Wilders se zřejmě na vládě podílet nebude. A to celou dobu šlo.
Podívejme se však na to, jak bruselské strany tohoto výsledku dosáhly. Faktem je, že během celé volební kampaně průzkumy ukazovaly na vedení vlastenecké protibruselské strany Za svobodu Geerta Wilderse. Tato strana se v předchozích volbách před dvěma lety umístila suverénně na prvním místě.
Ale proti všem holandským tradicím se premiérem díky působení deep state nestal předseda vítězné strany Wilders, ale nikým nevolený Dick Schof, tehdy již penzionovaný šéf tajných služeb. To samo o sobě vypovídá mnoho o svobodě projevu občanů v zemi, která byla po mnoho let považována za nejsvobodnější na světě.
Současná volební kampaň v Nizozemsku se odvíjela způsobem docela typickým pro moderní západní demokracie. Propagování liberálů na všech frontách a atmosféra zastrašování pro odpůrce EU. Wilders byl v podstatě zbaven možnosti vést kampaň za stejných podmínek, jako členové proevropských stran.
sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);
Oslabení Wilderse hrozbou atentátu
Před zahájením předvolebních debat informovala policie Wilderse, který suverénně v průzkumech vedl, že se na něho chystá atentát, což ho donutilo pozastavit kampaň. Debat se mohl zúčastnit až v posledních dnech před hlasováním. Není divu, že v této době klesly i preference jeho strany.
Ještě den před volbami průzkumy ukazovaly, že o první místo soupeří tři strany: PVV, D66 a blok Levice/Zelených. Nejvýznamnějším rysem těchto voleb však bylo neuvěřitelně vysoké procento nerozhodnutých voličů. Podle deníku De Volkskrant si v den voleb přibližně tři čtvrtiny obyvatel země nebyly jisté, kterou stranu nakonec zvolí.
To vysvětluje i malý rozdíl mezi lídry a neuvěřitelné geografické rozložení preferencí voličů. Volební mapa země nyní vypadá jako prošívaná deka. Navíc se barvy neustále měnily při sčítání hlasů.
D66 a PVV byly na stejné úrovni, a nakonec dosáhly stejného výsledku. Wilders však od samého začátku, po oznámení výsledků exit pollů, uznal, že nedosáhl výsledku, ve který doufal. Je jasné, že pokud mu po posledních volbách nebylo dovoleno vést vládu, pak nyní nikdo ani neuvažuje o zařazení jeho strany do koalice.
Tohle je naše volba: Zdraví ve svých rukou!
Už máte doma "medíky" s těmi podivuhodnými houbami, které mají často přímé zázračné účinky i na nejtěžší choroby? Právě nyní jsou k dispozici další pozoruhodné novinky. V podzimních dnech téměř nepostradatelné.
Brzy přibudou další. Pan Daniel Fiala, kterého známe z několika pozoruhodných rozhovorů s Petrem Hájkem, je totiž právě na další cestě po Číně. Hned po návratu se opět objeví před našimi kamerami. A kromě jiného chystá předvánoční překvapení pro ty nepodvolené, kteří nákupem přes Protiproud pomáhají udržet svobodné informace ve veřejném prostoru.
Stačí kliknout na červený pruh Objednat zde - a jste součástí těch, kterým není lhostejné ani jejich zdraví, ani situace v naší zemi!
Objednat zde
Nyní čeká Holandsko formování nové koalice. S fragmentací nizozemského politického systému, se tento proces stává stále obtížnějším a časově náročnějším. V roce 2021 to trvalo rekordních 299 dní. Jinými slovy, politikům trvalo téměř rok, než postavili novou vládu. Výsledek současné kampaně je však dalším znakem fragmentace země. V nizozemské historii nikdy předtím vítězná strana nezískala méně než 20 % hlasů. A je nepravděpodobné, že by z takto rozděleného parlamentu vznikla silná koalice.
Brusel si oddechl
Všichni nyní věří, že budoucím premiérem bude mladý, energický lídr D66 Rob Jetten, kterému mnozí připisují nečekaný úspěch jeho politické strany. Sám uznal logiku koalice s poraženou levicí, jejíž dlouholetý lídr Frans Timmermans (bývalý místopředseda Evropské komise) oznámil svou rezignaci ihned po zveřejnění předběžných výsledků.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Probruselská koalice by ale vyžadovala zapojení Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), kterou dříve vedl Mark Rutte. Ta však kategoricky odmítla možnost koalice s levicí. To nahrává pravicovým stranám. Zdá se, že formování vládní většiny v Holandsku bude dlouhé a obtížné.
Ať je to jakkoli, evropský establishment si oddechl. Mnoho evropských novin dnes ráno radostně prohlašuje: „Holandský Trump“ prohrál. Analytici to v živém vysílání komentovali: „Wilders zrušil řadu rozhovorů. Odmítl se účastnit debat a prakticky vůbec nevedl kampaň. Wilders zjevně neměl ani energii, ani chuť vést kampaň, a to se projevilo.“
A kdo si dnes vzpomene, proč musel lídr PVV zrušit svou účast v debatách? Vždyť už více jak deset let je nucen vystupovat na veřejnosti v neprůstřelné vestě a žít ve střežených domech pod dohledem ochranky. Ale to je liberální demokracie v nejlepším slova smyslu! Tak to funguje.
Zdroj
