ISABELLA A. MONAGHAM
Sestavování nové vlády vyvolalo spory, zejména kvůli nominaci předsedy hnutí Motoristů na ministra životního prostředí. Podle autora a inženýra Tomáše Zítka by však jeho jmenování mohlo přinést do ministerstva zdravý rozum a otevřenou debatu.
Strany ANO, SPD a Motoristé sobě se už dohodly na programu a třetího listopadu plánují podepsat koaliční smlouvu. Nová vláda už se tedy rýsuje. Kdo však obsadí jednotlivé ministerské posty, je zatím nejisté. V médiích se objevují jména potenciálních kandidátů. Například o předsedovi Motoristů se mluví jako o možném ministru životního prostředí.
To však vyvolalo kritiku různých klimatických organizací, vědců a akademiků. Uskutečnily se dvě demonstrace a přibližně pět set vědců podepsalo veřejný dopis, ve kterém apelovali na předsedu ANO Andreje Babiše, aby Macinka do ministerského křesla neusedl.
„Reagujeme na plán Andreje Babiše jmenovat v budoucí vládě do čela Ministerstva životního prostředí Petra Macinku. Člověka, který má podle svých slov za cíl toto ministerstvo kompletně rozložit,“ uvedla Amálie Rút Tesařová z iniciativy Univerzity za klima 22. října na brněnském protestu. Podle ní demonstrací nezpochybňují výsledky voleb, upozorňují však na to, že i „jmenování ministrů má svá pravidla a hranice“.
Změna klimatu způsobená lidskou činností se podle další organizátorky stává čím dál větší hrozbou pro životy všech. To Macinka dle ní „opakovaně zpochybňuje“ a záměrně tak „šíří a posilňuje dezinformace“. Mimo jiné organizátorky zmínily angažování Macinky v Institutu Václava Klause „financovaném uhlobaronem Pavlem Tykačem, který bude mít přímý prospěch z klimatické politiky“. Zásadní je podle nich i jeho „nenávistná rétorika a opakované útočení na neziskové organizace, environmentální programy a aktivisty“.
Brněnská demonstrace 22. října. (Isabella Monaghan / Epoch Times) Pražská demonstrace 19. října. (Isabella Monaghan / Epoch Times) Pražská demonstrace 19. října. (Isabella Monaghan / Epoch Times) Kolik ministrů má skutečně odbornou kvalifikaci ve svém resortu?
Dalším častým argumentem proti Macinkovi je jeho údajná nekompetence, uvedl Zítko ve svém článku a přiblížil Macinkovo vzdělání. „Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Vysoké škole CEVRO Institut, kde získal magisterský titul v oblasti politologie,“ napsal. Mimo to pracoval také jako zástupce ředitele Tiskového odboru prezidenta České republiky a poté jako manažer a mluvčí v Institutu Václava Klause. „Má tedy vynikající kvalifikaci pro politické řemeslo,“ doplnil Zítko.
V oblasti životního prostředí odbornou kvalifikaci sice nemá, což ovšem podle Zítka není nový fenomén při obsazování ministerských postů. Ani současný ministr životního prostředí Petr Hladík nemá vzdělání v klimatickém oboru, vystudoval mezidisciplinární obor Service Science, Management and Engineering.
„Ministerstvo financí vedl Zbyněk Stanjura, absolvent oboru elektronické počítače. Ministerstvo vnitra řídil Vít Rakušan, který vystudoval historii a germanistiku. Ministerstvo práce a sociálních věcí měl na starosti Marian Jurečka, absolvent oboru rostlinolékařství. Ministrem zemědělství se stal Marek Výborný, který vystudoval teologii a historii,“ poukázal autor. Doposud se ministerský post údajně považoval spíše za manažerskou funkci.
Odpůrce životního prostředí? Spíše odpůrce určitého přístupu, tvrdí Zítko
Přibližně pět set vědců a akademiků vyzvalo předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, aby Macinku ministrem životního prostředí nejmenoval, napsal server Novinky.cz. Podle demonstrujících je totiž „odpůrce ochrany životního prostředí a následovník Václava Klause, popírající vědecké poznání klimatologie“. Stejné argumenty zaznívaly i na dalších demonstracích, které se proti předsedovi Motoristů uskutečnily.
Podle Zítka odpůrcům více než údajně nedostatečná kvalifikace vadí spíše názory Petra Macinky. „Nálepka ‚odpůrce životního prostředí‘ tedy ve skutečnosti znamená spíše ‚odpůrce určitého přístupu k životnímu prostředí‘. Jenže mezi tím nemít rád přírodu a nesouhlasit s ideologickým zneužíváním environmentálních témat je zásadní rozdíl,“ napsal Zítko. Zelená ideologie podle Zítka často vede nikoli k ochraně přírody, ale k její devastaci. „A právě proto Motoristé – podobně jako Svobodní, PRO, Trikolora nebo SPD – jdou tvrdě proti ní“.
Stejně jak i označení Václava Klause či Petra Macinky za „popírače vědeckého poznání“ je podle Zítka zavádějící. Klaus se ekologii věnuje celý život, přečetl nesrovnatelně více knih než většina kritiků a s mnoha předními světovými odborníky se setkal na mezinárodních konferencích, napsal. Podle něj by přesnější označení bylo „skeptik vůči mainstreamové hypotéze o vlivu člověka na globální oteplování“ či „skeptik vůči tzv. uhlíkové hypotéze“.
Autor vyzdvihl slovo „hypotéza“, protože podle něj neexistuje vědecký konsenzus v otázce míry vlivu člověka na globální oteplování. V kontextu zmínil Světovou klimatickou deklaraci, kterou podepsalo více než 2 000 vědců. Ta mimo jiné uvádí: „Věda o klimatu by měla být méně politická, zatímco politika v oblasti klimatu by měla být více vědecká.“ Nebo: „V oblasti klimatu není žádná nouzová situace. Proto není důvod k panice a poplachu. Důrazně se stavíme proti škodlivé a nereálné politice čisté nulové emise CO 2 navrhované pro rok 2050.“
Klima a finance
Dále Zítko sdělil, že obrovské finanční prostředky spojené se „zelenou ideologií“ vytvářejí tlak na vědecký konsensus a na veřejnou diskusi. Připomněl například situaci, kdy Donald Trump nařídil pozastavit část financování přes USAID – aktivisté tehdy vyšli do ulic, protože se „obávali, že by si museli hledat „užitečnější a méně pohodovou práci v soukromém sektoru“.
Podle Zítka se podobná dynamika dnes projevuje u vědců a aktivistů, kteří protestují proti Petru Macinkovi: „Tito apoštolové zeleného náboženství hlásají, že se planeta otepluje v důsledku lidské produkce skleníkových plynů, a každý, kdo toto ‚evangelium‘ zpochybní, je kacíř hodný veřejného pranýřování.“ Důvod přitom podle autora jednoduchý: „do ,zelené ideologie´ proudí obrovské peníze v podobě grantů a dotací, a západní věda i univerzity jsou na těchto finančních tocích existenciálně závislé.“
Proto podle něj kdokoliv, kdo by mohl tento proud příjmů ohrozit otevřenou diskusí, čelí hysterii a útokům. „Panika, kterou jméno Petr Macinka vyvolává, nesouvisí s ohrožením životního prostředí, ale s ohrožením mocenského a ekonomického postavení lidí, kteří si na ‚zelené víře‘ postavili svou kariéru i obživu,“ napsal Zítko.
A jak je to s klimatickými organizacemi?
Organizace Greenpeace podle Zítka z původně vědeckého hnutí sklouzla k ideologickému aktivismu a politickým zájmům. Patrick Moore, bývalý člen Greenpeace, uvádí: „Greenpeace unesla politická levice, když si uvědomila, že v ekologickém hnutí jsou peníze a moc. Političtí aktivisté v Severní Americe a Evropě změnili Greenpeace z organizace založené na vědě na politickou organizaci pro získávání finančních prostředk ů. “
Zítko upozorňuje, že otevřená diskuse o klimatu je dnes téměř nemožná. Podle něj mainstreamová média rozdělují politiky na „správné“ a „špatné“ a zaměřují se na osobní útoky, což nahrazuje racionální debatu. Václav Klaus v projevu na OSN roku 2007 například řekl, že „žádný vědecký konsensus neexistuje“ a že „racionální chování vždy závisí na porovnání velikosti a pravděpodobnosti rizika a velikosti nákladů, jak se mu vyhnout.“ Doporučil, aby OSN financovala dvě konkurenční zprávy a umožnila členským státům samostatně rozhodovat o prioritách.
Petr Macinka, ať už se jeho kritici tváří jakkoli pohoršeně, není „kozel zahradníkem,“ zakončil Zítko. „Je spíš připomínkou, že skutečná ochrana přírody neznamená slepou víru, ale svobodné a racionální myšlení,“ doplnil. Když se někdo odváží „odmítnout absurdní a nebezpečnou zelenou ideologii a vrátit na ministerstvo životního prostředí zdravý rozum, otevřenou debatu a respekt k realitě a fyzikálním zákonům – pak by to po letech ekologické hysterie opravdu mohla být příjemná změna“.
EPOCH TIMES
The post Petr Macinka není „kozel zahradníkem“, ale připomínkou zdravého rozumu v ochraně přírody first appeared on .
