VIDLÁK
Letošní podzim je naprosto ukázkový. Léto bylo poměrně krátké a studené, v podstatě se nám na konci září úplně vyhnulo babí léto a místo toho jsme začali topit, ale jinak je říjen takový, jak by měl být. Teploty zvolna klesají, přišel nějaký ten déšť, ale také svítí sluníčko, které ještě dokáže odpolední teploty vyhnat vzhůru. Listí se barví, ale ještě drží na stromech, takže nakonec to vypadá že skutečně spadne až v průběhu listopadu. Příroda má ráda rovnováhu… když někde ubere, jinde zase přidá.
Letošní rok byl poměrně suchý, byť zemědělská úroda byla průměrná. Vody sice spadlo relativně málo, ale díky studenému jaru i létu se jí moc nevypařilo, takže obiloviny i kukuřice měly z čeho růst a dozrát. Sucho se projevuje až teď – na zasetých ozimech. Už dlouho jsem neviděl tak mizerné osení. Podzim je krásný, nějaká voda spadla, ale ani pšenicím ani řepkám se ze země moc nechce. Porosty jsou řídké a viděl jsem i případy, kdy se řepka zaorávala. Takhle to je, když se povrchová voda nepropojila s tou spodní. Na povrchu je mokro, ale voda neprosákla až dolů a nevytvořily se kapiláry.
A také jsem už dlouho neviděl tolik myších děr. Ona to teda není myš, ale hraboš, ale všichni rozumíme, že? Letos se těm potvorám na polích dařilo. Neměly suchopár ze kterého by v létě hynuly žízní a také neměly povodně, které by je utopily. Pokud to nevyřeší zima, budou mít příští rok hospodáři problém, protože jedy se už skoro nesmějí používat a pokud ano, jsou prakticky neúčinné. Ano, je možné dělat posedy pro dravce, ale ti se také musejí nejprve namnožit, a bohužel, myšáci se množí mnohem rychleji. Pokud se příští rok zase bude všude chytře psát o hraboších a jak je to problém pro úrodu, tak řešit se to mělo teď a Výborný to samozřejmě neudělá.
Výkupní ceny obilovin jsou pod výrobními náklady. Tunu pšenice teď zemědělec prodá tak za 4.200,- Kč a výrobní náklady se pohybují tak kolem 4.500,- Kč za tunu. Ceny obilovin jsou na běžné světové úrovni doby předcovidové a předválečné. Bohužel, ceny hnojiv jsou pocovidové a takřka válečné. Tuna ledku dneska stojí osm tisíc korun. V roce 2019 se prodávala kolem pěti tisíc. To víte, amoniak se vyrábí ze zemního plynu a i když se ceny už stabilizovaly, není to žádná sranda.
V roce 2019 stál bochník chleba necelých třicet korun, dneska stojí padesát. Cena obilí je stejná jak tehdy, ale cena hotového pekařského výrobku je skoro na dvojnásobku. Na výrobu bochníku chleba potřebujete obilí asi tak za devět korun. Zbytek je práce, doprava, energie (ano tam se to hodně projevilo) a marže obchodníků. A i když energie hodně zdražily, pořád nejvíc zaplatíte za to, že chleba leží v hytlermarketu, kde si ho můžete koupit i v devět večer a hned vedle leží stovky a tisíce dalších produktů.
Dnešní zemědělec se nějak musí uživit, i když za svou úrodu dostane stejně jako před pěti roky, ale musí na pole nasypat o dost dražší hnojivo i chemii. Řešit to bude stejně jak v minulých letech. Omezí investice a bude přemýšlet, jestli přišel čas, svůj podnik prodat nějakému velkému hráči, který má víc možností výrobu racionalizovat a realizovat úspory z velikosti. Že by mu to stát vykompenzoval na dotacích a společné evropské zemědělské politice, tomu už nikdo nevěří.
Nový ministr zemědělství (prý to bude bývalý šéf SZIFu, Martin Šebestyán) bude mít nezáviděníhodnou situaci. Ale zrovna Šebestyán je dlouholetý odborník a příznivec produktivního zemědělství. Jestli u nás někdo rozumí zemědělským dotacím a finančním tokům v zemědělství, je to on. Těžko říct, jestli dokáže v EU něco vybojovat ohledně společné zemědělské politiky, která vůbec není společná a jestli bude schopen ustát tlaky autoprůmyslu, který chce dohodu se zeměmi MERCOSUR, aby měl kam vyvážet auta a jestli si poradí s dovozem z zemědělských produktů z Ukrajiny, které nevyhovují našim standardům, jsou poněkud přiotrávené, ale laciné. Ale rozhodně mu nikdo nic nenabulíkuje, protože tenhle chlap ví o zemědělství všechno.
Když nastoupila Fialova hrůzovláda, Šebestyán (po dohodě s ministrem Nekulou) odešel do civilu. Bylo to samozřejmě „po dohodě,“ ale vsadím svůj klobouk, že to bylo kvůli redistributivní platbě. Nechtěl mít nic společného s tím, aby páteř našeho zemědělství (středně velké podniky) šla do kopru a vydělali na tom spekulanti s půdou, kteří prostě nakoupili pastviny, dali si tam pást pár krav a na dotacích dostali dost, aby se jim to vyplatilo.
Když tenkrát raději odešel, než aby zůstal na velmi hezkém teplém místečku a plnil pětidemolici jejich přání, zřejmě to bude slušnej a férovej chlap, který je nejdřív odborník a pak teprve politik.
VIDLÁKOVY KYDY
The post Krátký report o stavu zemědělství first appeared on Pravý prostor .
