PL
Před zvýšeným tlakem na růst cen potravin i hrozbou snížení potravinové soběstačnosti varují zemědělci v souvislosti s úpravami Evropské komise v rámci společné zemědělské politiky po roce 2027. „Likvidace evropského zemědělství, které se zhroutí jako ‚domeček z karet‘,“ komentuje Agrární komora ČR.
Agrární komora ČR varuje, že by české zemědělce mohlo čekat kritické období . Upozorňuje totiž, že peníze na budoucí unijní zemědělskou politiku začínající rokem 2028 mají klesnout o 87 miliard na 300 miliard eur. „To sice nominálně znamená propad ‚jen‘ o 22 %, pro Česko však kvůli vysoké inflaci zbude ještě méně peněz,“ varuje organizace s tím, že by mohlo jít o zásah do rozpočtů nejen pro zemědělce, ale též spotřebitele, jelikož rozhodnutí může vést ke zvýšenému tlaku na růst cen potravin.
Zemědělcům vadí záměr Evropské komise zrušit dvoupilířovou společnou zemědělskou politiku a její sloučení do jednoho fondu, které by zároveň přineslo zmiňované škrty rozpočtu pro období mezi lety 2028 až 2034, avšak již nikoliv na straně klimatických cílů.
O 87 miliard eur nižší rozpočet oproti současnému období, končícího v roce 2027, má být změnou nikoli jedinou. Návrh Evropská komise přednesla v červenci v rámci svého dlouhodobého finančního rámce a vedle redukce zemědělských dotací obsahuje také úmysl poskytnout jednotlivým státům mnohem větší volnost v tom, jak rozdělovat finanční prostředky. Společná zemědělská politika již nebude pokrývána samostatným fondem, ale místo toho bude sloučena s výdaji na soudržnost a rozvoj venkova, který bude spravován na národní úrovni.
„Náš nový dlouhodobý rozpočet pomůže chránit evropské občany, posílit evropský sociální model a podpořit prosperitu evropského průmyslu. V době geopolitické nestability umožní tento rozpočet Evropě utvářet vlastní osud v souladu s její vizí a ideály. Rozpočet, který podporuje mír a prosperitu a prosazuje naše hodnoty, je v těchto nejistých časech tím nejlepším nástrojem, jaký můžeme mít,“ pochvalovala si šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen při představování rozpočtu.
Mnozí zemědělci i politici však její nadšení nesdílejí . Předseda zemědělské komise středopravicové Evropské lidové strany (EPP) Herbert Dorfmann například varuje, že jde o významný odklon od důrazu na potravinovou bezpečnost, který byl kladen po loňských protestech farmářů. „Dva roky jsem slyšel lídry říkat, jak je zemědělství strategické, a pak přijde tento návrh? Nikdy nebudu hlasovat pro,“ pronesl pro server Euractiv.com.
Evropské zemědělské organizace se za podpory části europoslanců svůj nesouhlas před několika dny rozhodly dát najevo i skrze protestní akci před Evropským parlamentem ve Štrasburku. Na 40 traktorů se seřadilo v ulicích a přibližně 200 zemědělců z celé Evropy vyslalo Komisi vzkaz, kritizující ji za údajné ohrožování potravinové soběstačnosti kontinentu. K akci se připojilo též 50 poslanců Evropského parlamentu a organizace včetně nejvýznamnější lobbistické zemědělské skupiny Copa-Cogeca.
„Poslanci Evropského parlamentu a členské státy nesmí dovolit, aby byly tyto chybné návrhy prosazeny. Alternativa je možná a nutná – taková, která respektuje individualitu společné zemědělské politiky, její dvoupilířovou strukturu a zajišťuje vyhrazený rozpočet odolný vůči inflaci, přičemž zůstává věrná ustanovením smlouvy o EU,“ uvedla Copa-Cogeca.
Za Česko se k protestu připojil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, jenž je zároveň viceprezidentem evropské zemědělské nevládní organizace COPA, a organizace pronesla, že veškeré Komisí předložené návrhy dle ní „postrádají dlouhodobou vizi a ekonomickou stabilitu“. „Chybí v nich také dostatečný respekt k zemědělcům, kteří tvoří naši krajinu a zajišťují pro obyvatele potraviny. Apelujeme proto na europoslance a na Radu EU, aby současnou podobu politiky neschválili. Vážně by se tím ohrozila budoucnost unijního zemědělství. Návrh je nutné přepracovat. Je potřeba dát evropským zemědělcům naději na skutečnou a odpovídající budoucnost,“ shrnula k protestu z minulého týdne.
Doležal již dříve změny kritizoval se slovy o výrazném zásahu do potravinové produkce. „Evropská komise rozhodla o tak zásadních změnách bez dohody s odbornou veřejností nebo provedení dopadové studie, což považujeme za nepřijatelné. Svým rozhodnutím ovlivní, jak bude vypadat zemědělství a vůbec produkce potravin v Evropě nejen na dalších sedm let, ale i na další desetiletí, protože sektor se z tak radikálních zásahů hned tak nevzpamatuje. Za takto nastavených podmínek nebude nadále možné v Evropě produkovat kvalitní potraviny, což povede k dalšímu oslabení naší potravinové bezpečnosti,“ zmínil.
Apel na europoslance přitom přináší výsledky a v Europarlamentu má dle organizace Copa-Cogeca vznikat silná koalice proti návrhu Evropské komise. Vedoucí představitelé čtyř hlavních politických skupin v Evropském parlamentu – Evropská lidové strany (EPP), Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D), skupiny Renew Europe a Zelených zaslali předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis, v němž jasně odmítají návrhy týkající se společné zemědělské politiky.
Vedoucí představitelé čtyř stran Komisi měly vyjádřit možnost, že její návrh odmítnou bez odpovědí na jejich otázky týkající se klíčových změn v oblasti rozpočtu a vyjádřili též znepokojení nad „problematickou renacionalizací“.
Copa-Cogeca europoslance vyzvala, aby byly v této věci nekompromisní a doplnila, že evropské zemědělské organizace požadují alternativu, která „respektuje samotnou podstatu společné zemědělské politiky a zachovává ji jako nezávislou politiku se dvěma pilíři, bezpečným a nezávislým rozpočtem a financováním odolným vůči inflaci, které je v souladu s ustanoveními smlouvy o EU“.
K uklidnění protestů návrh – který vzbudil silné ohlasy a již v den jeho zveřejnění vyšlo přímo pod okna sídla Evropské komise v Bruselu přes 500 zemědělců – bude muset podle vlivné zemědělské organizace doznat výrazných úprav. „Několik kosmetických změn nebo špetka dodatečného rozpočtu nestačí!“ avizovala Copa-Cogeca.
Agrární komora ČR na konci září shrnula, že návrh příští evropské zemědělské politiky, který se sice drží dosavadních environmentálních ambicí, ale zároveň zásadně škrtá objem výdajů v agrárním rozpočtu po roce 2027, směřuje v případě jeho nepozměnění k tomu, že budou „ovoce, zelenina, pečivo, maso nebo mléko vyprodukované za tak náročných a tím i nákladných podmínek, že za ně evropští spotřebitelé nebudou schopní zaplatit a nebude důvod je v Evropě vyrábět“.
PL
The post Hrozí nebývalé zdražení potravin. Budou na to Češi ještě mít? first appeared on Pravý prostor .
