MARCEL VOLF
Konečně se někdo odvážil pojmenovat věci pravými jmény a navrhnout systémovou změnu, která má šanci vrátit rovnováhu do veřejného prostoru. Jindřich Rajchl přesně ví, kam míří, a že inspirace americkým zákonem FARA je legitimní, funkční a především demokratická.
Je opravdu bizarní, že právě ty neziskovky, které se nejvíc ohánějí transparentností, začnou křičet, když se má podívat na jejich financování. Člověk v tísni, Greenpeace, Milion chvilek, Prague Pride – organizace, které se tváří jako nepolitické, ale jejich aktivity mluví jinak.
Pokud nemají co skrývat, proč ten povyk? Zákon přece neříká „zrušit“, ale „prověřit“. A to je přesně to, co by mělo být v zájmu každého, kdo chce působit ve veřejném prostoru s čistým štítem.
Neziskový sektor má mít své místo, ale ne jako nástroj ideologického nátlaku, manipulace dětí, nebo politického aktivismu za peníze daňových poplatníků. Mávající vlajky, pódia plná hesel, klimašvindl, indoktrinace ve školách, tohle není občanská společnost, to je kulturní válka.
Zdanění zahraničních toků? Naprosto v pořádku. Když někdo bere peníze ze zahraničí, ať se k tomu transparentně přihlásí. Ať se ví, kdo za čím stojí.
Je čas na pořádek. A ten začíná tím, že se přestaneme bát říct, kdo tu skutečně tahá za nitky.
The post Nervózní politické neziskovky first appeared on Pravý prostor .
