Metoda, kterou níže popisuje dr. Sherri Tenpenny, je používána také při výrobě umělého hovězího masa. I při ní se buňky odebírají podobným způsobem.
V případě mRNA injekcí se pak údajně buňky potracených lidských plodů využívaly při testování takzvaných „Covid vakcín.“
Běžně se však při výrobě vakcín (či umělého masa) odebírají právě buňky z nenarozených – avšak stále živých – telat.
Ani ta nejpokročilejší biotechnologická laboratoř se proto neobejde bez jatek. Krev je čerpána z živých nenarozených telat specializovanými firmami.
Laboratoře po celém světě používají infuzi této krve, fetálního hovězího séra, aby udržely buňky naživu v kultivačních miskách. Krev plodu telat obsahuje mnoho růstových faktorů, látek, které signalizují buňkám, aby pokračovaly v dělení.
Používá se mimo jiné i při výrobě vakcín.
„Fetální hovězí sérum je opravdu hrozné a je téměř v každé virové vakcíně. Sbírají jej tak, že se vpichuje jehla do tlukoucího srdce krávy, aby se extrahovala krev,“ řekla doktorka Sherri Tenpennyová v rozhovoru s investigativní novinářkou Larou Loganovou.
„Želatina a glycerol z krav se také používají k výrobě vakcín. Proč používají k výrobě vakcín právě krávy? Americký regulátor FDA na svých webových stránkách uvádí, že krávy jsou velká zvířata a že mnoho částí těchto zvířat může být použito,“ říká Tenpenny.
“The fetal bovine serum is just disgusting, and it’s in almost every viral vaccine. They harvest it by inserting a needle into the beating heart of a baby cow to extract its blood. Where is PETA when you need them? The FDA even admits they use ‘cow parts’ because cows are large… pic.twitter.com/CWo9HFhOmH
— Lara Logan (@laralogan) November 3, 2025
Na celý pořad na téma vakcín se můžete podívat zde:
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
