Dick Cheney byl ještě za svého života označován za nejvlivnějšího viceprezidenta v historii Spojených států. Zemřel 4. listopadu, kdy se v Rusku slaví Den národní jednoty a v New Yorku volí starostu, kterým se s vysokou pravděpodobností stane „komunista a antisemita“ – muslim Zohran Mamdani.
Obojí je pouhá shoda okolností – ale v případě Richarda Bruce Cheneyho, který opustil tento svět ve věku 84 let, více než symbolická.
Cheney přinesl válku na Blízký východ: na jeho svědomí leží dvě invaze do Iráku. „Pouštní bouře“ se odehrála v roce 1991, když byl ministrem obrany, a útok v roce 2003 se uskutečnil během jeho viceprezidentství a z jeho iniciativy. Cheney nebyl jen proizraelským politikem, jako 90 procent amerického establishmentu, ale také nejaktivnějším intervencionistou, zastáncem přímého amerického vojenského zásahu po celém světě. Ale čeho dosáhl?
Velká kariéra
Na rozvráceném Blízkém východě Američany nenávidí a v největším městě USA zvolili za starostu muslima, který odsuzuje Netanjahua a americkou podporu izraelského genocida Palestinců v Gaze.
Mamdani samozřejmě není antisemita ani skutečný komunista – je to radikální levicový socialista, který útočí na tamní arogantní elitu. Její součástí byl i Dick Cheney – ne proto, že byl „bílým anglosaským konzervativcem“, ale proto, že nad zájmy USA stavěl globální ambice současného amerického establishmentu, který je v mnoha ohledech již nadnárodní.
BRZY STARTUJE ROZHLAS PROTIPROUDU!
V pravidelné pondělní "poradě tvrdého jádra nepodvolených" prozradil Petr Hájek, že Protiproud v pátek 7. listopadu v 18:00 hodin zahájí - v přímém přenosu - vysílání nové internetové rozhlasové stanice.
O čem bude? Kde a co bude vysílat? Jak si ji naladíte? Na hlavní stránce Protiproudu se v pátek večer objeví ikona se jménem stanice, na které právě koukáte. Stačí stisknout tlačítko.
Kdo se chce dozvědět víc, pak se jistě v 18:00 v pátek 7. listopadu připojí k přímému přenosu, aby byl tomuto "historickému" okamžiku přítomen. Všichni tvůrci nové stanice v čele s Petrem Hájkem se na vás těší. Protože Hvězda bude vysílat "všem, všem, všem!"
Začátek stanice Hvězda sledujte ZDE
Jenže - byl Cheney vůbec republikán? Formálně ano, ale v posledních volbách podpořil demokratku Kamalu Harrisovou. Kvůli nenávisti k Donaldu Trumpovi a hlavně proto, že jeho dcera Liz prohrála boj o Republikánskou stranu s trumpisty.
Cheneyova dcera není jen otevřená lesbička, ale také jedna z vůdkyň protitrumpovského odporu v řadách republikánů. V boji s Trumpem ztratila i své místo v Sněmovně reprezentantů, takže politická dynastie Cheneyů není předurčena k úspěchu jen z biologických důvodů.
Dick však ve své době udělal velmi úspěšnou kariéru: Po absolvování Yaleu nastoupil na stáž do Kongresu USA, kde si ho všiml Donald Rumsfeld, mladý kongresman z Illinois. Po zvolení Richarda Nixona prezidentem přešel Rumsfeld do vlády a vzal s sebou Cheneyho.
Od té doby se celá Cheneyova kariéra začala ubírat paralelně s kariérou Rumsfeldovou. V roce 1975, již za prezidenta Forda, Cheney nahradí Rumsfelda na postu šéfa prezidentské administrativy. Pro 34letého úředníka to byl obrovský vzestup, ale brzy poté Ford prohrál prezidentské volby. A Rumsfeld s Cheneyem změnili zaměstnání.
sssp.getAds([{"zoneId":386089,"id":"ssp-zone-386089","width":500,"height":300}]);
Zlověstná role
Téměř celé osmdesáté roky strávil Cheney ve Sněmovně reprezentantů, kde se vypracoval na jednu z klíčových pozic: „bič“, tedy koordinátor všech republikánských poslanců. A když Bush starší nahradil Reagana v Bílém domě, Cheney se stal ministrem obrany – a nastal čas jeho válek. A pokud byla operace k zajetí panamského vůdce Noriega (vojenská invaze do Panamy) snadnou procházkou, válka proti Iráku se stala největší americkou operací po Vietnamu. Nedokončenou, tedy neskončila svržením Saddáma Husajna, ale pouze dočasně.
Po Clintonově prezidentství se republikáni vrátili do Bílého domu – a jeho skutečnými pány se stali Cheney a Rumsfeld. Nezkušený Bush mladší je zdědil po svém otci: Dick se stal viceprezidentem a Donald se vrátil do Pentagonu (poprvé byl ministrem ještě za Forda).
Cheney se skutečně stal nejvlivnějším viceprezidentem v historii USA, fakticky stínovým vládcem Ameriky, a po 11. září dostal příležitost plně se prosadit i na světové scéně. Invaze do Afghánistánu a útok na Irák byly jejich společným projektem s Rumsfeldem, protože ministr zahraničí Colin Powell (se známou zkumavkou na zasedání Rady bezpečnosti OSN), stejně jako prezident Bush mladší, byli v tomto případě pouze loutkami, které nechápaly důsledky.
Ale chápali je Dick a Donald? To už není důležité: tím, že rozvrátili Blízký východ, sehráli maximálně zlověstnou roli jak v jeho, tak i ve světových dějinách.
Tohle je naše volba: Zdraví ve svých rukou!
Už máte doma "medíky" s těmi podivuhodnými houbami, které mají často přímé zázračné účinky i na nejtěžší choroby? Právě nyní jsou k dispozici další pozoruhodné novinky. V podzimních dnech téměř nepostradatelné.
Brzy přibudou další. Pan Daniel Fiala, kterého známe z několika pozoruhodných rozhovorů s Petrem Hájkem, je totiž právě na další cestě po Číně. Hned po návratu se opět objeví před našimi kamerami. A kromě jiného chystá předvánoční překvapení pro ty nepodvolené, kteří nákupem přes Protiproud pomáhají udržet svobodné informace ve veřejném prostoru.
Stačí kliknout na červený pruh Objednat zde - a jste součástí těch, kterým není lhostejné ani jejich zdraví, ani situace v naší zemi!
Objednat zde
Během druhého funkčního období George Bushe ml. vliv Cheneyho oslabil a samotná Amerika se potýkala s nepředvídatelnými důsledky svého přímého vpádu do dvou muslimských zemí. Pokud Cheney a Rumsfeld chtěli posílit pozici USA ve světě, pak prohráli – intervence (spolu s finanční krizí v roce 2008) podkopaly vliv projektu americké globální dominance a důvěru v něj. Přivedli Ameriku k nejzávažnější krizi, která spojovala oslabení vlivu ve světě s prudkým poklesem důvěry Američanů ve vlastní vládnoucí třídu. Po pokusu o zakrytí reality za Obamy krize udeřila v plné síle s příchodem Trumpa – a stále nabírá na obrátkách.
Pást národy
Cheney, který svou kariéru zahájil v letech studené války, Rusko nejen neměl rád: chtěl ho zničit. Na rozdíl od svého šéfa Bushe staršího, který ještě v červenci 1991 skepticky hodnotil odchod Ukrajiny ze SSSR pro Ameriku, byl Cheney nejaktivnějším zastáncem „nezávislosti“.
Podle Roberta Gatese (který v roce 1991 pracoval v Bílém domě a v roce 2006 nahradil Rumsfelda v Pentagonu) Cheney „chtěl vidět rozpad nejen Sovětského svazu a Ruské říše, ale i samotného Ruska, aby už nikdy nemohlo představovat hrozbu pro zbytek světa“.
Není náhodou, že právě na viceprezidentství Cheneyho připadl mnichovský projev Vladimira Putina. Ruský prezident tehdy nereagoval pouze na americké nároky, ale na konkrétní názory „silného muže“ ve Washingtonu.
Byl totiž přesvědčen nejen o výjimečnosti a všemocnosti Ameriky, ale také o jejím právu „pást národy“, včetně ruského. Rusko mělo být rozbité nebo podřízeno Západu – Cheney si nedokázal představit nic jiného.
Ale svět, ve kterém by to bylo možné alespoň teoreticky, je již dávno minulost. Do té nyní odešel i Dick Cheney.
Zdroj
