PETR MICHALIČKA
Šéf SPD Tomio Okamura se stal předsedou Poslanecké sněmovny. Poslanci dosluhující vládní koalice se nicméně buď dočista zbláznili, anebo si o českých občanech myslí, že jsou naprostí hlupáci a blázni. Ani jedna z možností přitom nevylučuje tu druhou. To, co se první listopadovou středu 2025 dělo v PS, byl totiž jedním slovem bizár.
V pondělí se konala ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny, ve středu zákonodárci zvolili předsedu dolní komory Parlamentu ČR. Nebylo ovšem zdaleka jisté, že k tomu dojde už během středečního jednání, neboť poslanci budoucí opozice měli mnohé na srdci. Hlasy nastupující vládní koalice – tedy ANO, SPD a Motoristů sobě – se předsedou PS stal šéf SPD Tomio Okamura (obdržel 107 hlasů), kterého však zástupci ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů vidí jako hotového satanáše, pro kterého je funkce předsedy sněmovny nemyslitelná. A tak jako protikandidáta vyslali lidoveckého anděla Jana Bartoška, který nepřekvapivě neuspěl (obdržel 81 hlasů). Volby se zúčastnilo 197 poslanců a poslankyň.
Celé dění ve sněmovně připomínalo výjezdní zasedání pacientů doktora Chocholouška. Poslanci končící koalice se u řečnického pultíku střídali jako vosy na bonbónu, v očích maje výrazy totálního děsu z blížící se apokalypsy. Konec světa přitom podle nich nepřinese syn šakalí samice, jak tomu bylo ve slavném hororu Přichází Satan! , nýbrž Tomio Okamura jako předseda PS.
Jejich argumenty jsou přitom tu absurdní, tu jen směšné, ale nejvíc ze všeho absolutně pokrytecké. Na tom všem je pak pikantní to, že jeden jako druhý zahájil svůj projev tím, že „jak už říkal můj předřečník… bla bla bla… což koneckonců zmínili i jeho předřečníci… jap jap jap… a já tedy rozhodně nechci opakovat již řečené…“ – aby pak zopakovali jak „bla, bla, bla“, tak „jap, jap, jap“, a tvářili se přitom, že snad říkají něco nového, originálního a dosud neslyšeného.
Mistři v pokrytectví
Prý bylo vždy ve zvyku, že tuto funkci vykonává člen nejsilnější zastoupené strany v PS, případně té druhé nejsilnější. A že SPD se svými necelými osmi procenty tedy nemá nárok. To prosím pěkně říkají ti samí, kteří do křesla šéfky sněmovny v minulém volebním období zvolili Markétu Pekarovou Adamovou, předsedkyni TOP 09. Argumentují tím, že byla zvolena za koalici SPOLU, tedy za vítěze minulých voleb. Páni poslanci a paní poslankyně ovšem jaksi účelově zapomínají na stěžejní fakt, že příslušníci koalice SPOLU se ihned po volbách rozprskli do jednotlivých poslaneckých klubů ODS, TOP 09 a KDU-ČSL (čímž mimochodem porušili jednací řád sněmovny, tedy zákon). Pekarová Adamová tak funkci vykonávala jako předsedkyně strany s vlastním poslaneckým klubem, která by se dle průzkumů do sněmovny samostatně ani nedostala.
Prý bude Okamura dělat ostudu v zahraničí, říkají dále. Někteří dokonce argumentují tím, že při vyjednávání se zahraničními partnery o zahraničněpolitických otázkách jej nebude nikdo brát vážně. Odkdy prosím pěkně vyjednává o zahraničněpolitických otázkách se zahraničními partnery předseda sněmovny? Odkdy má mandát k něčemu takovému? Ne, případné cesty předsedy sněmovny do zahraničí, kde reprezentuje český parlament, opravdu nejsou formátem jakéhokoliv vyjednávání, nýbrž pouze formálním aktem.
Okamura prý vyvolává nenávist, straší a rozděluje společnost. Jako nosný argument pro toto tvrzení si většina „demokratů“ vybrala Okamurův plakát s mužem tmavé pleti se zakrvaveným nožem. V této souvislosti mě dojal výstup Jiřího Pospíšila (TOP 09), který se do poslaneckých lavic vrací po 12 letech, což v úvodu jeho proslovu dojalo naopak jeho. „Důkazem budiž, že se policie rozhodla stíhat Tomia Okamuru na základě trestních oznámení, které byly na jeho osobu podány,“ zavtipkoval Pospíšil. Zjevně jaksi pozapomněl na to, že to byl právě on, kdo na Okamuru podal trestní oznámení. Možná by si pan Pospíšil mohl uvědomit, že důkazem jsou naopak dennodenní zprávy o útocích migrantů, mnohdy tragických, v zemích ležících západně od nás.
Mlčí to, fňuká to, hajá to, co je to? Hayato!
Nedávné volby naštěstí ukázaly, že většina občanů si uvědomuje, kdo tu permanentně šíří nenávist, straší a rozděluje společnost. Ti, kdo se o dění ve sněmovně zajímají, rovněž velice dobře viděli, jakým způsobem vedla sněmovnu Markéta Pekarová Adamová. Nebo z pozice místopředsedy PS právě Jan Bartošek, který byl Okamurovým protikandidátem. A viděli rovněž to, že s působením Tomia Okamury coby místopředsedy sněmovny v předminulém volebním období nebyl vůbec žádný problém.
Takže si, milí „demokrati“, strašte dál a dál si dělejte z lidí blázny. Za čtyři roky už bude zase fůra nových prvovoličů – máte tedy dost času jim pořádně a „demokraticky“ zmasírovat mozky…
A ještě perlička na závěr: Bratr Tomia Okamury, pan Hayato Okamura, poslanec KDU-ČSL, u řečnického pultu prohlásil, že by zákonodárci neměli volit jeho bratra do pozice předsedy Poslanecké sněmovny, protože je prý labilní. Doporučuji lidoveckému poslanci, aby spojil síly s paní Džamilou Stehlíkovou. Ti dva by spolu mohli dokázat něco velkého (pokud je tedy něco malého nesežere)…
DENÍK.TO
The post Okamura: „Veřejný nepřítel“ předsedou sněmovny first appeared on .
