Evropská komise oficiálně zareagovala na výzvu Česka a dalších zemí, aby upravila parametry nového systému obchodování s emisemi ETS 2 pro budovy a silniční dopravu. Komise slibuje hned několik kroků, pevný strop na cenu povolenek ale mezi nimi není. Upozornil na to web euractiv.cz.
O cenovém stropu už dříve hovořil premiér Petr Fiala a ministr životního prostředí Petr Hladík. Ten v rozhovoru pro Radiožurnál Českého rozhlasu ve čtvrtek 23. října připustil, že jde o tzv. „měkký strop“.
Unijní exekutiva sice na požadavky států skutečně zareagovala, cenový strop ale nenavrhla. „Není to překvapení. Skupina zemí o něj ve svém dopisu vůbec nepožádala. Žádala naopak posílení měkkých stabilizačních prvků kolem hranice 45 eur za tunu emisí, dřívější aukce a lepší datovou transparentnost,“ napsal euractiv.cz.
Odpovědí Evropské komise je nový balík. Jde o velmi oblíbené opatření EK (rozhodně bych teď nedoporučoval České poště privatizovat její Balíkovnu, je to zlatý důl). Balík je vycpán plánovaným vznikem nového finančního nástroje Frontloading Facility, který Komise připravuje s Evropskou investiční bankou. „Tento mechanismus umožní členským státům čerpat část budoucích výnosů z ETS 2 předem, tedy ještě před samotným spuštěním systému. Peníze mají jít na projekty snižující spotřebu fosilních paliv, například renovace budov, instalaci tepelných čerpadel, rozvoj veřejné dopravy, podporu elektromobility či nabíjecí infrastruktury,“ popisuje euroactiv.cz. „V praxi to znamená, že země, jako je Česko, budou moci rychleji spustit investiční programy, které pomohou domácnostem a menším firmám přejít na čistší technologie, místo aby musely čekat, až se v roce 2027 začnou skutečně vybírat peníze z aukcí. Cílem je předběžně ‚rozpohybovat‘ dekarbonizační projekty a zabránit tomu, aby přechod na ETS 2 dopadl náhle na spotřebitele. Komise tak chce vyrovnat počáteční náklady a zajistit, že systém bude od počátku sociálně přijatelný.“
Dopady na spotřebitele ale zůstávají nejasné. Výsledkem dohody je, že ceny povolenek pro domácnosti růst mohou. Ne náhle, ale nenáhle ano. Univerzita v německém Kolíně nad Rýnem v dubnu zveřejnila studii, podle níž aby povolenky byly efektivní pro redukci vypouštěného CO 2 do atmosféry, musí ještě před rokem 2030 cena 1 tuny plynu dosáhnout 250 eur. Nyní se šermuje se 45 eury, skutečná cena byla včera, tedy 23. října, 78,44 EUR (1906,5 Kč).
„Budou to kupovat pouze velcí dodavatelé pohonných hmot, uhlí a plynu. Těch je v Česku asi 300. Jsou to velké firmy. Třeba za rok 2027 to budou tzv. vyřazovat až v polovině roku 2028. To znamená, nemusí v každém okamžiku každý den něco nakupovat, bude se to chovat tržně. Když to bude v evropském zákoně takto zavedeno, každý počká, až klesne cena pod 45 eur a nemůže v tu chvíli nastat, že budou kupovat dražší povolenky,“ vysvětlil Hladík.
Potíž je v tom, že za 45 eur povolenky ani nikdo nebude prodávat. Povolenková burza se zhroutí a Evropská komise bude muset vytvořit další balík. „Chceme znát konkrétní dopady do jednotlivých sektorů,“ napsal k ETS2 na síti X ministr Hladík letos v červenci. Nyní v Radiožurnálu se ministr Hladík ohání analýzou od Bloombergu, že upravená legislativa zajistí cenově stabilní a předvídatelné prostředí. Existuje také dlouhá řada jiných expertíz, které „stabilní a předvídatelné prostředí“ popírají. Například společnost KraneShares, se kterou poradensky spolupracuje laureát Nobelovy ceny za ekonomii Robert Engels, ve své studii praví, že cena povolenky ETS2 bude roku 2027 asi 110 eur a počátkem 30. let se přiblíží úrovni 250 eur.
Studie dopadů do jednotlivých sektorů od Evropské komise stále nejsou k nalezení. Zato je jisté, že na jednotlivé státy a určité skupiny obyvatel EU budou tvrdší, než na jiné. Obvykle citovaných „pár stovek měsíčně“ je pro chudší země, mezi které patří i ČR, a domácnosti pod mediánem čistých příjmů tvrdší, než v zemích a domácnostech v EU průměrných a nad. V tomto ohledu byl zajímavý rozhovor Českého rozhlasu s ekonomem Miroslavem Zámečníkem, v němž zmínil, že Evropská komise se patrně zalekla sousloví „uhlíková daň“ a proto zvolila tržně opodstatněný a pojmově zastřený systém povolenek. Uhlíkovou daň ale nikdo na národní úrovni nezakazuje. Takže nechť je cena povolenek zastropována (pevně) 45 eurech a nechť si ekologicky hlouběji smýšlející země s bohatším obyvatelstvem tu uhlíkovou daň samy vystaví, míní Zámečník. Na otázku, proč má být cena povolenky právě 45 eur, Zámečník řekl: „Nevím“. Dohledávat nějaké studie EK tak zřejmě nemá smysl.
Negativní dopady připravovaných emisních povolenek EU ETS2 lze snížit efektivním zastropováním ceny povolenky, v takovém případě zatíží měsíčně domácnosti v průměru částkou ve výši 200 až 400 korun. To píše české ministerstvo životního prostředí na svých webových stránkách. „Naopak nové investice především do modernizace bydlení a do dopravy mohou přispět k růstu hrubého domácího produktu až o 130 miliard korun a vytvořit více než 100 tisíc nových pracovních míst. Výpočet vychází z analýzy společnosti PwC pro Ministerstvo životního prostředí. Analýza PwC (autoditorská a poradenská nadnárodní společnost PicewaterhouseCoopers, pozn. red.) ukazuje reálné dopady případného zavedení ETS2 na domácnosti. Ty budou po efektivním zastropování ceny povolenky průměrně v řádu nižších stokorun měsíčně, zároveň ale přinesou další zdroje na investice do renovací rodinných a bytových domů nízkopříjmových domácností, výstavbu sociálně dostupného bydlení a zvýšení dostupnosti veřejné dopravy. Opatření pro zajištění průměrné ceny povolenky 45 eur požaduje česká iniciativa, kterou podpořilo 19 členských států reprezentujících 91 % obyvatel Evropské unie. Evropská komise připravuje na jeho základě návrh, jehož přijetí je reálné ještě v letošním roce,“ říká Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí.
Nelze vyzkoumat, co je nižší a co vyšší stokoruna, ale z jiných expertních studií lze vyčíst, že rozpočty nízkopříjmových domácností budou i s nižší stokorunou postiženy více, než ty vysokopříjmové, které už si z dotací své domy zateplily a auta elektrifikovaly. Vznikem nových pracovních míst vyhrožují ekologisté už dlouhé roky, ale ve statistikách to zatím není znát. Naopak, ve stavebnictví pracovní síly chybějí už i na státem financovaných a EU dotovaných stavbách.
„Nižší příjmové skupiny domácností pocítí navýšení absolutních výdajů na pohonné hmoty a vytápění uhlím po zavedení nových povolenek výrazně méně, než domácnosti s vyššími příjmy. Navýšení výdajů průměrné domácnosti za vytápění uhlím, lokální plyn a pohonné hmoty by bylo po zavedení EU ETS2 pouze o 1,3 % z jejích celkových spotřebních měsíčních výdajů,“ vysvětluje Jan Brázda ze společnosti PwC, která analýzu dopadů zpracovala. „Pro nízkopříjmové domácnosti topící uhlím nebo zemním plynem vzniká Sociální klimatický fond, který bude dopady mírnit a pomůže s přechodem na úspornější a čistší technologie. Česko z něj plánuje využít do roku 2032 zhruba 52 miliard Kč. Ostatní výnosy z dražeb povolenek ETS2 přinesou v tomto období dalších zhruba 100 miliard Kč, které musí být využity na stejné účely. Podpora v případě zavedení EU ETS2 půjde zejména na renovace rodinných a bytových domů nízkopříjmových domácností a pro výstavbu sociálně dostupného bydlení a zvýšení dostupnosti veřejné dopravy – zejména formou poptávkové dopravy v regionech. Všechny příjmy z emisních povolenek budou příjmem České republiky a budou vázány na opatření na snížení energetické náročnosti, do rozvoje obnovitelných zdrojů, úsporných technologií a podobně,“ píše se na webu MŽP.
Míní se tím dražby po 45 eurech za tunu?
Tomu lze rozumět jen tak, že emisní povolenky představují další masivní nástroj přerozdělování od úspěšnějších a ekonomicky silnějších ke slabším, na které ale zároveň ETS2 dopadne minimálně, v řádu nižších stokorun. Jak to podnítí dostupné bydlení, když nové normy Evropské komise požadují nulové emise, pročež se zvyšuje cena stavebních materiálů a prací, už MŽP nevysvětluje. Že tyto normy způsobí neprodejnost a nepronajímatelnost domů, například takového, v němž dnes bydlí osmdesátiletá vdova, která se do přestavby za milion korun určitě nepustí, už jen proto, že potřebou dotaci nevyřídí, už PwC nezkoumá.
Říkali jsme tomu socialismus s lidskou tváří. Dnes se zelenou tváří. Ale je nutné brát ty věci vážně. Protože podle studie Světa hospodářství kdyby cena povolenky klesla na 44,50 eura za tunu, zaniklo by ne 100 tisíc, ale 1 100 000 pracovních míst, stovky společností by zkrachovaly, dotační programy by neměly čím dotovat, neziskové organizace by přišly o své zisky a my ostatní se tady usmažíme. A to přece nechceme.
Zdroj:
