V naší společnosti je přemíra těch, kteří musí být za každou cenu vlezlí v některé „zadnici.“ Dříve to bylo v té moskevské, dnes v bruselské. Jedinci, jako je ten na Hradě, pak rádi tyto zadnice mění podle toho, kam fouká vítr.
Ono poklonkování je pak doprovázeno i velkohubými gesty, jak můžeme vidět třeba právě na vyvěšování různých vlajek. V tomto režimu to není jen modrý hadr se žlutými hvězdičkami, který je symbolem odevzdání suverenity cizákům, ale i vlajky zemí, které se právě rozhodne Brusel – a tedy i jeho lokajové – podporovat.
Před lety to byl Tibet, jehož vlajky vlály v jednu dobu na státních budovách, nyní je to pro změnu Ukrajina. A zatímco jinde v Evropě již ze státních institucí ukrajinské vlajky dávno zmizely (pokud se tam vůbec objevily), tak u nás na mnoha stále setrvávají.
Cizinci, kteří navštíví naši zemi, tak vlastně mohou mít dojem , že se nachází na Ukrajině a ne v České republice. Odcházející vláda měla ostatně Ukrajinu na prvním místě, zatímco Česká republika byla na tom posledním.
Zajímalo by mne, kolik těch, kteří cizí vlajky na státních budovách prosazují, si je vyvěsí na svém vlastním domě a kolik má vlaječky vystavené ve svém bytě či na zahradě?
Každopádně by na státních budovách měly viset jen naše vlajky a možná bychom na to dokonce měli mít i zákon, jaký platí třeba v Dánsku. Tam si dokonce nesmíte (až na výjimky) veřejně vyvěsit cizí vlajku ani na vlastním pozemku!
To u nás možné je, takže nic nebrání politikům, kteří o vyvěšování vlajek mají zájem, aby tak učinili.
Několik průzkumů ukázalo, že většina našinců si ukrajinské vlajky na státních budovách nepřeje a tito politici jejich vyvěšováním na Sněmovně dávají opět najevo, že je ona většina nijak nezajímá.
To jednoduše znamená, že nejsou demokraté, za které se sami vydávají.
Politici, kteří proti názorovým oponentům využívají různé kriminální bojůvky a spřízněné novináře a pořádají skrze své neziskovky protesty proti výsledku voleb, ostatně ani demokraty být nemohou.
Ale to by už bylo na další téma, které možná ještě později rozvedu v jiném článku.
Tentokrát jsem se vrátila k cizím vlajkám, které podle mých zkušeností vadí mnoha lidem, dokonce i těm, kteří se jinak vůbec o politiku nezajímají.
Právě proto, aby se každý, kdo nechce cizí vlajky na státních budovách, mohl vyjádřit, vznikla petice. I když petice na internetu nemá skutečnou váhu, může alespoň politiky přimět k tomu, aby zavedli podobný zákon, jaký platí například v Dánsku.
Zákon, který velmi striktně určí, kdy smí na našich státních budovách viset cizí vlajka a kdy ne. Na státních budovách by však neměly být ani vlajky, jejichž prostřednictvím se činí jakékoli politické poselství, jako například vlajky LGBTQ.
Chcete tedy, aby byly cizí vlajky na státních budovách jen v době státních návštěv?
Pak máte možnost podepsat petici, kterou najdete zde .
Je mi samozřejmě jasné, že dokud jsme pod kuratelou EU, nebude možné zakázat vlajku této zločinecké organizace. Osobně bych byla velmi ráda, kdyby z veřejných budov zmizely i modré hadry s hvězdičkami, jenže v naší společnosti pro tento krok asi nebude většina.
Jak ukázaly volby, tak drtivá většina našinců chce v této organizaci zůstávat i nadále, takže podobný krok by se nejspíš nesetkal s dostatečně velkou podporou.
Nicméně vlajky cizích zemí by z veřejných budov rozhodně měly zmizet a tento krok by měl být i patřičně legislativně podpořen…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
