Po 18 hodinách jednání evropských ministrů životního prostředí došlo dnes časně ráno k dohodě o podobě klimatických cílů v EU pro rok 2040.
Podle českého šéfa rezortu Petra Hladíka (KDU-ČSL) se podařilo prosadit úpravy původně drakonického textu navrhovaného Evropskou komisí. „Česká republika spolu s dalšími státy tvořila silnou blokační menšinu, díky které se podařilo vyjednat řadu významných ústupků,“ uvedl dnes ráno politik na síti X.
Na původním znění trvaly podle bruselského serveru Euractiv Německo, Švédsko a Španělsko, proti byly naopak Polsko a Itálie, z menších zemí pak Česko, Slovensko nebo Maďarsko, doplnila ČTK. Belgie a Bulharsko se při hlasování zdržely. Odpůrci klimatického cíle pro rok 2040 včetně Česka se pokusili dohodu zablokovat s odůvodněním, že to ohrozí konkurenceschopnost evropského průmyslu, ale neměli dostatek hlasů. Museli by na svou stranu získat 15 z 27 států, informovala agentura Reuters.
Podle serveru Euractiv bylo vyjednávání krátce přerušeno dnes kolem 1:30, ale Dánsko, které předsedalo jednání, svolalo delegace zpět o 40 minut později, když se začaly šířit zvěsti o průlomu. Neformální konzultace pak pokračovaly až do časných ranních hodin. Oficiální oznámení přišlo o několik hodin později.
Euractiv doplnil, že s pokročilou hodinou stoupala i frustrace v obou táborech, přičemž několik zemí obvinilo dánské předsednictví z nesprávného vedení jednání, stanovení nereálných očekávání a příliš brzkého nabízení ústupků.
Tlak na jednání vycházel i z toho, že EU potřebuje na nadcházejícím čtvrtečním summitu COP30 v Brazílii přijít s konkrétními plány, které předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová představí svým globálním protějškům, dodal server. Na summitu se budou stanovovat cíle pro rok 2035, které Evropská unie odvodí od cílů pro roku 2040.
Co se dohodlo
Jedním z nejvýznamnějších ústupků je odložení systému emisních povolenek ETS2 (na pohonné hmoty a vytápění) o rok později, spustí se tedy od ledna 2028. Podle serveru Politico šlo o kompromis v reakci na nátlak Polska.
Další se týká cíle snížení emisí o 90 procent v porovnání s rokem 2040. Ten sice platí, nicméně EU jako celek tohoto může docílit snížením domácích emisí o 85 procent a zbylých pět procent může blok získat pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí. To znamená, že evropské podniky nebo státy mohou investovat do zelených projektů v zemích mimo EU. Závazné cíle pro jednotlivé země podle Hladíka dohodnuty nebyly.
Itálie byla podle Politico zemí, která trvala na technologické neutralitě v automobilovém průmyslu. Jinými slovy, kromě elektrických vozidel by dostaly prostor i automobily s nulovými nebo nízkými emisemi CO2. Mezi alternativy patří ty, které pohání vodík, syntetická paliva, biopaliva a další.
Těžký průmysl v Evropě bude dostávat bezplatné emisní povolenky i po roce 2028, aby zůstal konkurenceschopný.
Nenechme se opít rohlíkem?
Vládní politici prezentují výsledek jednání jako úspěch.
Ekonomický analytik Lukáš Kovanda však poukázal na to, že to, co se fakticky prezentuje jako zmírnění klimatických cílů, je ve skutečnosti jejich přitvrzení. Odklad emisních povolenek o rok podle něj jen zvýší jejich cenu. „Povolenky sice budou v platnosti kratší dobu, ale o to vyšší bude muset být jejich cena, aby se, co se celkového dekarbonizačního úsilí týče, ,dohnal’ onen jeden ztracený rok,“ uvedl na síti X s odkazem na období 2027–2050 vs. 2028–2050.
Také dojednání mírnějšího mezicíle pro rok 2040 podle něj stejně znamená zpřísnění oproti dosavadnímu stavu. Evropská komise přišla s návrhem cíle 90procentní redukce emisí v roce 2024, letos v červenci tento plán oficiálně potvrdila a poslala dalším orgánům EU ke schválení. Do té doby nebyly cíle pro rok 2040 explicitně stanoveny.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Patrioti pro Evropu) není výsledkem také příliš „očarován“. „I těch 85 % znamená o dost rychlejší Green Deal a tedy dopad na ekonomiku a peněženky obyvatel. V dohodě jsou sice přislíbeny určité ústupky, ale ty rozhodně nestojí za to – ten cíl je prostě nesrovnatelně horší,“ podotkl na X.
Zdroj:
