Taková je česká energetická realita . „Musíme posílit přenosovou soustavu,“ říkají. „Musíme investovat do stability sítě,“ říkají. A já říkám: fajn, ale proč to mám platit já?
Když si malí podnikatelé po celé republice musí všechno modernizovat z vlastních peněz, tak proč to státní molochy jako ČEPS nebo ČEZ Distribuce házejí na zákazníky?
Vezměte si obyčejného truhláře. Koupí novou pilu, odsávání, brusku, kompresor – všechno z vlastního zisku.
Automechanik si zaplatí nové vybavení, diagnostiku za stovky tisíc, nářadí, které se opotřebuje.
Pekař si musí pořídit novou pec, když stará doslouží.
Zedník si sám koupí lešení, míchačku, auto.
Kadeřnice investuje do židlí, zrcadel, fény, klimatizace.
Nikdo z nich nepřihodí zákazníkovi na účtence položku „příspěvek na rozvoj provozovny“.
Jenže v energetice? Tam si prostě vymyslí, že „je potřeba rozšířit síť“, a hned to mají vyřešené. Přidají to do regulované složky ceny – a zaplatíme to my všichni. Elegantně, potichu, bez debaty.
A co na to Energetický regulační úřad, který by měl hájit veřejnost?
Ten jen přikývne.
Vysvětlí, že „je to nutné pro stabilitu sítě“, že „jde o investice do budoucnosti“ a že „všichni musíme přispět“.
ČEPS a ČEZ Distribuce vykazují rekordní zisky. Ne díky výkonu, ne díky inovaci, ale díky tomu, že se jejich podnikání proměnilo v monopol s garancí výdělku. Každá koruna, kterou „investují“, se jim vrátí z našich kapes.
Zatímco drobný podnikatel počítá, jestli mu po nákladech zbyde aspoň na oběd, energetické firmy si rozdělují miliardy, a ještě mají tu drzost tvrdit, že „potřebují víc“.
A největší paradox?
Když malý živnostník nezvládne zaplatit faktury za elektřinu, odpojí ho od sítě.
Ale my všechny napojit musíme, protože bez těch jejich miliard „by síť zkolabovala“.
Cena elektřiny v Česku už teď patří mezi nejvyšší v Evropě, když ji přepočtete na kupní sílu. Firmy ztrácí konkurenceschopnost, lidé šetří, ekonomika stagnuje.
A stát?
Místo aby snižoval zátěž, přidává další položky na fakturu a tváří se, že „je to nutné“. Každý, kdo někdy podnikal, ví, že investice se platí z vlastního zisku, ne z cizí kapsy. Jen v české energetice platí nové pravidlo: zisk je náš, náklady jsou vaše.
Ať si tentokrát modernizaci zaplatí ti, co z elektřiny dělají zlatý důl. Ne ti, kteří už dnes přemýšlí, jak zaplatit účty.
Taky máte pocit, že stát zapomněl, kdo tady koho živí?
Zdroj:
